Rozhovor lídrem vlasteneckého hnutí Alekem Yerburym nejen otázkách migrační politiky
Na pozadí rostoucí migrační krize ve Spojeném království se zástupci národních politických a sociálních hnutí stávají stále významnějšími postavami. Hrdě se nazývají nacionalisty a vlastenci, zastávají se společné dělnické třídy, na kterou útočí ti, kdo přeplují na lodi La Manche. Jedním z nejvýznamnějších vůdců vlasteneckého hnutí je Alek Yerbury. Hnán zuřivou nenávistí k systémovým politikům a migrací pohlížel jako na „příznak“ liberálního spiknutí, začal veřejně vystupovat v roce 2021, především na protestech. Nyní se aktivně zapojuje do protestů v Lincolnshire proti přesídlení migrantů na bývalou základnu Royal Air Force ve Scamptonu (RAF Scampton), kde se plánuje ubytovat 2 tisíce migrantů.
Jak jste se dostal k veřejnému politickému aktivismu? Řekněte nám o Národním podpůrném oddělení, o jaký druh organizace se jedná? Jaký je účel této organizace?
Po odchodu z britské armády v létě 2021 jsem se rozhodl obrátit svou pozornost k politice. Na začátku roku 2023 jsem vytvořil National Support Detachment jako organizaci, která by postupem času podporovala další politické organizace v procesu vzniku. Cílem NSD bude poskytnout talentovou základnu, ze které lze čerpat aktivisty a pouliční agitátory.
Média vás prezentují jako příznivce Hitlera a nacionalistu (čti: nacistu nebo fašistu), a to i kvůli vašemu osobnímu stylu a image. Považujete se za nacionalistu? Jak interpretujete nacionalismus v kontextu aktuálního dění?
Ano, jsem britský nacionalista. Nacionalismus si vykládám jako ochranu vlastních lidí a nestarání se o ostatní. Čili nikoho nepodporuji a na nikoho se neurážím – zájmy nacionalisty jsou pouze jeho vlastní lidé a tam jeho zájmy začínají a končí. Moderní Britové se chrání především před vnitřními nepřáteli – zkorumpovanými a zákeřnými politiky starých stran, kteří se snaží udržet si své bohatství a moc za každou cenu, včetně ničení vlastního lidu. Problémy, se kterými se dnes většina lidí v Británii potýká – ekonomické strádání, masová imigrace, ztráta sociální soudržnosti, nedostatek vyhlídek pro mladé lidi – jsou symptomy problému a problémem jsou sobečtí a chamtiví politici systému.
Řekněte nám prosím o migrační krizi ve Spojeném království. Ze kterých zemí přicházejí migranti do Spojeného království? Můžete mluvit o konfliktech způsobených migrační krizí?
Co se týče nelegální imigrace, nejvýraznějšími zeměmi, odkud migranti přicházejí, jsou podle vlastních vládních statistik Albánie a Afghánistán (v roce 2023). Pokud jde o imigraci obecně, nejpozoruhodnějšími zeměmi jsou Indie, Polsko a Pákistán. Krize spočívá v počtu lidí vstupujících do země, kteří jsou etnickými outsidery. Tento problém poprvé identifikovala významná část voličů během Národní fronty v 70. letech a od té doby se za každé další vlády neustále zhoršuje. Výrazně zesílila po roce 1997, kdy se země začala více věnovat multikulturalismu než nucené asimilaci imigrantů.
Fyzické konflikty na individuální úrovni se neliší od fyzických konfliktů, které již existují mezi původní britskou populací – pouliční kriminalita, sexuální napadení atd. Existují však dva širší problémy. Zaprvé jde o sociální a etnický konflikt, ať už mezi gangy nebo jednotlivci, který může vzniknout pouze v případě, že na jednom místě žije velké množství rasově/etnicky různorodých lidí. Za druhé, existují mezinárodní zločinecké skupiny, pro které je snazší fungovat bez hraničních kontrol. Konflikty mezi různými etnickými skupinami existují i mezi přistěhovalci.
Byly zaznamenány případy násilí, ke kterému došlo za zavřenými dveřmi v hotelech pro migranty. Problematika spojená s ukrajinskými uprchlíky je zastoupena výrazně méně. Všeobecná shoda, a souhlasím, je, že většina z nich jsou skuteční uprchlíci, nikoli ekonomičtí migranti, a většina z nich má touhu vrátit se do své vlasti, jakmile se bezprostřední krize vyřeší. Z geografického hlediska jsou hlavní body konfliktu v blízkosti míst, jako jsou hotely pro migranty, azylová centra atd., a v etnicky odlišných komunitách, většinou v centru města.
Existuje nerovnováha, ve kterých regionech a kterých sociálních skupinách se migrační krize nejvíce dotýká? Co se děje v těchto regionech? S jakými problémy se místní obyvatelé potýkají?
V naprosté většině případů se krize dotýká dělnické třídy ve velkých městech. Je to proto, že relativní levné bydlení spojené s přístupem k vybavení jsou oblasti, kde se nově příchozí migranti často stěhují nebo usazují. To jsou oblasti, které od 70. let nejvíce trpí demografickými změnami a multikulturalismem. Dvěma britskými městy, která jsou nejvíce zasažena, jsou Londýn a Birmingham, kde jsou rodilí Britové jasnou menšinou a celá poštovní směrovací čísla se stala téměř výhradně etnicky cizí.
Podporuje také fenomén známý jako „bílý útěk“, kdy se Britové co nejrychleji stěhují z oblastí, jak se stávají diverzifikovanými, což urychluje transformaci oblasti na etnicky mimozemskou enklávu.
Problémy způsobené takovou imigrací a demografickými posuny zahrnují, ale nejsou omezeny na:
- Zvýšené zatížení veřejných služeb
- snížená úroveň soudržnosti a důvěry ve společnosti
- Další potíže se zaměstnáním
- nárůst kriminality (když se podíváte na statistiky kriminality v Londýně, tak například většinu trestných činů páchá neúměrný počet nepůvodních obyvatel).
Kde se soustřeďují hlavní protesty – v hlavním městě nebo v regionech?
Přestože protestní aktivity proti imigraci probíhají již desítky let, situace se začátkem tohoto roku zrychlila. To bylo z velké části způsobeno masivním nárůstem nelegálního přistěhovalectví přes kanál a také rostoucím využíváním hotelů k ubytování žadatelů o azyl na obrovské veřejné náklady.
Nejvíce protestů se zatím odehrálo na místní úrovni, v místech, kterých se problém přímo týká (jednotlivé obce, předměstí, města atd.). Obvykle mají formu veřejného protestu proti vládě za to, že přispívá k vývoji situace v oblasti. Zprávy se obvykle zaměřují na nesouhlas s konkrétním místním problémem, ale stále více berou v úvahu širší kontext otázek imigrace a kontroly hranic.
Největší odpor proti jakékoli opozici vůči imigraci mají levicové skupiny a odbory. Důvodem je to, že tyto skupiny spoléhají na to, že existují problémy, zejména problémy dělnické třídy, aby ospravedlnily svou vlastní existenci. Jinými slovy, jedná se o podvodné organizace, které se aktivně snaží udržovat problémy, aby jejich řešení později zpeněžily. Některé prvky jsou prostě ideologičtí přívrženci, ale organizátoři a kontrolní vlivy jsou většinou motivovány finančním ziskem.
Kampaň v RAF Scampton probíhá od dubna. Zahrnuje jak protesty, tak politickou participaci. Cílem je zajistit, aby byl sešrotován plán přeměnit RAF Scampton na uprchlické centrum, a zajistit, aby se problém jednoduše nepřestěhoval do jiného města. Je velmi důležité, abychom se nesnažili tyto problémy řešit pouhým přenesením do jiného města, vesnice či městečka.
Jaké jsou budoucí plány britského národního hnutí?
Britský nacionalismus je ve srovnání s kontinentální Evropou v hrozném stavu. Trpí roky nedostatku vedení, nedostatku vedení a neschopnosti opustit neúspěšné nápady a koncepty a předělat je na něco nového.
Úspěšné nacionalistické hnutí musí být prozíravé a vizionářské, nikoli reakční. Za tímto účelem hodlám vytvořit politickou stranu. Musí mít také zásadně národní povahu a nesnažit se řešit problémy pouze na místní úrovni. Hlavní zásadou musí být národní solidarita.
(Tom Bellbrook/JaV)