Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření NATO. Pakt vyzvali, aby si nepočínal jako za studené války. Shodli se také, že USA mají »negativní vliv« na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu a odsoudili americké vojenské aliance v oblasti.
Putin a Si po jednání vydali společné prohlášení. V dokumentu uvádějí, že »jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO«. Dále Moskva a Peking označily za »nebezpečnou pro stabilitu a mír« zahraniční politiku USA v Tichomoří a Indickém oceánu a odsoudily vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS). Součástí bezpečnostní dohody těchto tří zemí, ohlášené loni v září, bylo odstoupení Austrálie od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek. Místo nich se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA. Čína a Rusko si slíbily, že se budou podporovat v hájení svých klíčových zájmů a že prohloubí své strategické vztahy. Podporu si obě země vyjádřily i ve sporech, které mají s USA a dalšími západními zeměmi. Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO a žádá bezpečnostní garance. Peking v Tichomoří s nelibostí sleduje provokující aktivity USA a jejich spojenců v oblasti. Moskva ve společném prohlášení také odmítla nezávislost Tchaj-wanu, který je součástí Číny.
Putin oznámil, že Moskva připravila dohodu o zvýšení dodávek plynu Číně o deset miliard metrů krychlových ročně. Podle Putina na posílení dodávek do Číny pracují ruští energetici. V roce 2021 Čína z Ruska odebrala na 16,5 miliardy metrů krychlových plynu, což byl však jen zlomek dodávek ruského plynu do Evropy. Rusko a Čína chtějí rovněž zvýšit objem vzájemného obchodu a oba prezidenti jednali o prohloubení spolupráce v rozvoji technologií a vojenském průmyslu. Peking a Moskva vyzvaly k většímu používání národních měn v mezinárodním obchodu kvůli nejistotě, která panuje kolem dolaru. Ten je v mezinárodním obchodě často používán jako transakční měna. USA Moskvě pohrozily, že ruské firmy nebudou smět používat v mezinárodních transakcí dolar, pokud ruská armáda zaútočí na Ukrajinu, připomněla Reuters. Obě země také odmítají zásahy do fungování a správy internetu ze zahraničí.
Putin přijel do Pekingu na zahájení zimních olympijských her. Do čínské metropole na ceremoniál přicestovalo přes 20 státníků a lídrů mezinárodních institucí, například generální tajemník OSN António Guterres nebo šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.
(ava, čtk)