Kyjev bez NATO by vyřešil situaci

Moskva dala najevo, že pokud by se Kyjev vzdal záměru stát se členem paktu NATO, výrazně by to pomohlo vyřešit bezpečnostní obavy Ruska. Mluvčí Kremlu tak reagoval na slova ukrajinského velvyslance v Londýně, který BBC řekl, že Ukrajina by mohla upustit od snah o vstup do NATO, aby zabránila válce s Ruskem.

Jenže ambasador vzápětí »upřesnil«, že Kyjev o vstup do paktu usilovat nepřestane, protože tento záměr je obsažen v ukrajinské ústavě. »V současné době nejsme členem NATO, a abychom se vyhnuli válce, jsme připraveni na mnoho ústupků, a to také v rozhovorech s Rusy děláme,« prohlásil velvyslanec Vadym Prystajko. »Není to odklad našich ambicí být v NATO – mluvíme o tom, že nyní nejsme v rodině, takže musíme hledat něco jiného, třeba bilaterální dohody s Velkou Británií, s USA. Takže kromě NATO hledáme nějaké jiné dohody, které by nám umožnily přežít právě tuto těžkou zkoušku,« poznamenal. Jeho předchozí vyjádření v nočním pořadu BBC o možnosti pružně opustit snahy o vstup do NATO podle britských médií vyvolalo rozruch v Londýně i Kyjevě. Prystajko později tvrdil, že šlo o »nedorozumění«. »Vysvětlujeme, že směřování do NATO je dokonce zakotveno v ukrajinské ústavě, a v tom teď nejsou žádné změny. Ale nyní nemůžeme spoléhat na NATO, protože nejsme členy,« řekl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotazy novinářů podle ČTK uvedl, že Prystajkova slova nevnímá jako změnu oficiálního ukrajinského postoje. Zároveň poznamenal, že pokud by Kyjev myšlenku svého vstupu do paktu oficiálně odmítl, pomohlo by to »formulovat smysluplnější odpověď na ruské obavy«. Britský premiér Boris Johnson řekl, že s výsostným právem ukrajinského lidu na vstup do NATO nelze obchodovat. »Myslím, že je velmi důležité, abychom spolu hovořili. Ale co nemůžeme udělat, je vyměnit svrchované právo ukrajinského lidu usilovat o členství v NATO. To nelze vyjednat – je to pro ukrajinský lid,« řekl Johnson. »Musíme si uvědomit, že se jedná o velmi, velmi nebezpečnou a složitou situaci. Jsme na okraji propasti, ale stále je čas, aby ruský prezident Vladimir Putin ustoupil, a to, k čemu vyzýváme, je, aby se všichni zapojili do dialogu,« řečnil premiér přesto, že Moskva popírá, že by hodlala na Ukrajinu zaútočit, ale žádá od Západu, aby vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO a aby upustil od posilování své vojenské přítomnosti v blízkosti ruských hranic. USA i NATO nicméně trvají na zachování politiky otevřených dveří do paktu.

Západ také nemá v úmyslu ustoupit ruskému požadavku, aby neposiloval svou vojenskou přítomnost u ruských hranic. Cizích vojáků v Pobaltí přibývá. Tímto přístupem západní země napětí nesnižují. Hrocení situace ale házejí na Moskvu. Německé vojenské transportní letadlo dopravilo do litevského Kaunasu první část z posil, které SRN slíbila pro síly NATO v Pobaltí. Letoun přepravil 70 vojáků. Ti posílí německou jednotku o 360 mužích, která je součástí stávajících sil paktu v regionu. Další letadla mají následovat. Ministryně obrany SRN Christine Lambrechtová před týdnem oznámila, že Německo zvýší počet svých vojáků v Litvě až o 350. »Posilujeme tím náš příspěvek na východním křídle NATO a vysíláme signál odhodlání,« poznamenala v dolnosaském Münsteru. Pro spojence má podle ní být toto rozhodnutí vzkazem, že na Německo je spolehnutí…

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na poradě s prezidentem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podpořil. Ministr obrany Sergej Šojgu Putinovi ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, už skončila a další brzy skončí. Po Lavrovově vyjádření rubl a akcie na moskevské burze prudce posílily, uvedl Interfax.

(ava)