Lékařů z Ukrajiny v ČR přibývá

Proti roku 2010 je v ČR podle statistik České lékařské komory (ČLK) v současné době osmkrát více lékařů z Ukrajiny. Přibylo také ukrajinských zdravotních sester, velké pražské nemocnice jich zaměstnávají i několik desítek. Základním problémem v jejich práci je však jazyková bariéra.

Žádné změny zájmu o práci v ČR kvůli současnému dění na Ukrajině zdravotnická zařízení zatím nezaznamenala. Zatímco v roce 2000 komora evidovala 624 zahraničních lékařů, kteří studovali v cizině, v roce 2010 jich bylo už téměř 2000 a loni již 3341. Další téměř 4000 lékařů ze Slovenska vystudovalo české lékařské fakulty. »Z těch trendů vyplývá zcela jasně, že se navyšuje počet lékařů ze třetích zemí, zejména postsovětských republik,« řekl mluvčí ČLK Michal Sojka. Ukrajinci z nich patří k nejpočetnějším, komora jich eviduje 636. Kolem 240 je Rusů, z ostatních zemí řádově méně.

»Projekt Ukrajina« změněn…

Příchod ukrajinských lékařů do ČR podporuje dlouhodobě i ministerstvo zdravotnictví. V září 2018 se ale kvůli »projektu Ukrajina« dostalo do sporu s ČLK, která poukazovala na to, že téměř 150 lékařů, kteří do ČR díky tomuto projektu přišli, pracovalo bez potřebných zkoušek, a nikoliv pod dohledem zkušenějšího lékaře, jak podmínky vyžadují.

Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) dokonce slíbil ukončení projektu, pokračování si ale prosadily kraje, jejichž nemocnice tyto lékaře často zaměstnávají. Zrušení projektu podle nich mohlo znamenat i zavírání některých oddělení, nejvíc zahraničních lékařů bez aprobací tehdy působilo v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

V roce 2019 byl »projekt Ukrajina« transformován do Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, jehož gestorem je ministerstvo průmyslu a obchodu. »Cílem programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do ČR potřebují přivést vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky. Za tímto účelem je jejich zahraničním pracovníkům, kteří splní stanovená kritéria, garantována možnost podání žádosti o pobytové oprávnění na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí, a to i s jejich nejbližšími rodinnými příslušníky, a je jim poskytnuta možnost zjednodušit administrativu spojenou s podáním žádosti o pobytové oprávnění,« uvedlo k tomu ministerstvo zdravotnictví.

…a nezastavil ho ani COVID-19

To do programu zařazuje lékaře bez atestace a zubní lékaře bez specializace. Od 1. září 2019 takto podpořilo 74 lékařů a čtyři zubaře. Program podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba nezastavila ani pandemie.

Lékaři ze třetích zemí musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je ale nízká, činí zhruba deset až 15 procent. Bez zkoušky mohou vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše však dvakrát.

Podle ČLK by si ČR měla už na Ukrajině vybírat konkrétní kvalifikované lékaře a těm usnadnit příchod do ČR. »Největší problém je jazyková bariéra. Oni se naučí česky, ale neumí odbornou medicínskou češtinu. Bohužel pro ně není žádná učebnice ani e-learningový kurz,« vysvětlil Sojka. Stát by se měl podle něj zaměřit na to, aby byli tito lékaři co nejdřív schopní složit aprobační zkoušku v češtině a nastoupit jako plnohodnotní lékaři. Celkem je v ČR zhruba 50 000 lékařů.

(zmk)