Rusko chystá vůči Západu protisankce

Evropská unie zmrazí majetek ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Před mimořádným jednáním ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell a potvrdilo to také několik ministrů.

Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, který mají po čtvrteční výzvě od unijních lídrů ministři formálně schválit. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 % ruského bankovního trhu. Pro »potrestání« se před jednáním vyslovili například ministři zahraničí Německa, Rakouska či Lucemburska.

»Nebude se ale na ně vztahovat zákaz cest, protože si chceme zachovat možnost vyjednávání s cílem ukončit násilí na Ukrajině,« řekl novinářům rakouský ministr Alexander Schallenberg.

Ministři by se měli shodnout na dosud nejtvrdším balíku sankcí, které měli mj. znemožnit ruské elitě ukládat své peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.

EU podle nejmenovaného činitele již také začala pracovat na třetím balíku sankcí, který má dále oslabit klíčové sektory ruské ekonomiky.

Pokud jde o první balík, prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nočním summitu z čtvrtka na sice schválili soubor tvrdých sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření stále nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy. Kancléř Olaf Scholz bez upřesnění novinářům řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň, jak televize CNN označila vyřazení ze sítě SWIFT, chce nechat na jinou situaci.

Ani Moskva však, co se sankcí týče, nezahálí. Podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové již připravila soubor odvetných sankcí proti západním zemím. Matvijenková zároveň podtrhla, že Rusko dobře zná slabiny Západu, citovala ji agentura TASS. Ruské ministerstvo hospodářství uvedlo, že pracuje na opatřeních k minimalizaci západních sankcí a že hodlá prohlubovat obchodní a ekonomické vztahy s asijskými zeměmi.

Politička také ujistila, že vedení země se bude snažit minimalizovat dopady sankcí, které na Rusko uvaluje Západ, a že stát bude nadále plnit své sociální závazky.

Váhavost západních zemí okolo spuštění nově postaveného plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska po dnu Baltského moře do Německa, je podle ní dočasná. Matvijenková dodala, že i kdyby byl Nord Stream 2 do sankcí zahrnut, Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem plynu do Evropy. »Jsem si jistá, že je to dočasné rozhodnutí. Stejného mínění jsou přinejmenším všichni zdravě myslící lidé, protože proč by jinak soukromé společnosti včetně Gazpromu do toho vkládaly značné prostředky,« sdělila politička.

Ve čtvrtek oznámily sankce proti Rusku také USA. Nová americká opatření míří proti dvěma největším ruským bankám – VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských elit i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Svůj dosud největší balík protiruských sankcí oznámila také například Británie.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že sankce uvalené na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu sice způsobí Moskvě problémy, tyto potíže se však podaří vyřešit. Upozornil rovněž, že Rusko záměrně snížilo svou závislost na dovozu, aby se před hrozbou sankcí chránilo.

Rusku pomůže i skutečnost, že Čína je připravena naopak změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko a pomoct zemi v situaci, kdy se zhoršují její vztahy se Západem. Pomoc čínských bank by pro vývoj konfliktu mohla být klíčová, píše na svém webu deník Financial Times (FT).

Čína by tak mohla učinit obchody se zdroji a půjčkami státních bank. Udělá to podle nich proto, aby ochránila své vlastní ekonomické a finanční zájmy.

Od doby, co Rusko podle odhadů soustředilo u hranic s Ukrajinou na 190 tisíc vojáků, se Čína pokusila vytvořit rovnováhu mezi podporou ruského prezidenta Putina ze strany čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a svým zájmem na stabilitě v regionu.

Čínské ministerstvo zahraničí, které nepovažuje vpád na Ukrajinu za invazi, zároveň konstatovalo, že Rusko je nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy.

»Vyřešily snad americké sankce nějaký problém? Je svět díky těm sankcím lepší? Vyřeší se otázka Ukrajiny sama díky americkým sankcím vůči Rusku? Bude evropská bezpečnost lépe zaručena díky americkým sankcím vůči Rusku?« tázala se ve středu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

Schopnost Pekingu zmírnit dopady sankcí se od roku 2014 zvýšila, protože obě země ve svých dvoustranných obchodech neustále omezovaly používání dolaru. Čínsko-ruské ekonomické vazby se také upevnily, přičemž se očekává, že bilaterální obchod vloni dosáhl rekordních 140 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč). To odráží jeho setrvalý dvouciferný roční růst, upozorňuje podle ČTK FT.

(rom)