Děsivý osud Afghánců podle UNICEF a OSN

Dne 8. února t. r. rozeslal UNICEF (Dětský fond Organizace spojených národů) Afghánistán ponurý soubor tweetů. Jeden z tweetů, který obsahoval fotografii dítěte ležícího na nemocničním lůžku s matkou sedící vedle něj, obsahuje toto: »Poté, co se nedávno zotavila z akutního vodnatého průjmu, je dvouletá Soria opět v nemocnici, tentokrát trpí edémem a chřadnutím. Její matka byla poslední dva týdny u jejího lůžka a úzkostlivě čekala, až se Soria zotaví.«

Série tweetů UNICEF Afghánistán ukazuje, že Soria není ve svém utrpení sama. »Každá třetí dospívající dívka trpí v Afghánistánu anémií, přičemž země bojuje s jedním z nejvyšších podílů zakrnělosti na světě u dětí do pěti let, a to 41 %,« tvrdí UNICEF.

Příběh Sorie je jedním z milionů; v provincii Uruzgán v jižním Afghánistánu přibývá případů spalniček kvůli nedostatku vakcín. To, co navazovalo na tweet o Sorii z UNICEF Afghánistán, bylo další neradostnou připomínkou vážnosti situace v zemi a jejího dopadu na životy dětí: »Bez urgentních opatření by jeden milion dětí mohl zemřít na těžkou akutní podvýživu.« UNICEF nyní distribuuje »vysokoenergetickou arašídovou pastu«, aby odvrátil katastrofu.

Akutním hladem trpí polovina obyvatel

OSN mezitím varovala, že přibližně 23 milionů Afghánců – asi polovina celkové populace země – čelí »rekordní úrovni akutního hladu«. Začátkem září, ani ne měsíc poté, co se v Kábulu dostal k moci Tálibán, Rozvojový program OSN poznamenal, že »snížení HDP o 10-13 % by v nejhorším případě mohlo přivést Afghánistán k propasti téměř všeobecné chudoby – míry chudoby ve výši 97 % do poloviny roku 2022«.

Ahmad Raza Khan, hlavní sběratel (celník) v Khyber Pakhtunkhwa v Pákistánu, říká, že vývoz z jeho země do Afghánistánu klesl o 25 %; Státní banka Pákistánu podle něj »zavedla 13. prosince novou politiku vývozu do Afghánistánu«, která vyžaduje, aby afghánští obchodníci ukázali, že mají u sebe americké dolary, aby mohli nakoupit zboží z Pákistánu před vstupem do země, což je pro mnohé z obchodníků téměř nemožné prokázat, protože Tálibán v zemi zakázal používání cizí měny. Je pravděpodobné, že Afghánistán tedy není příliš daleko od všeobecné chudoby – s tím, jak se tam věci v současnosti mají.

Generální tajemník OSN António Guterres 26. ledna t. r. řekl, že »Afghánistán visí na vlásku«, a zároveň poukázal na 30 % »poklesu« jeho HDP.

Sankce a dolary

Dne 7. února t. r. mluvčí Tálibánu Suhail Šabín řekl Sky News, že tato nebezpečná situace, která vede k hladovění a nemocem mezi dětmi v Afghánistánu, »není výsledkem našich aktivit (Tálibánu). Je výsledkem sankcí uvalených na Afghánistán.«

V tomto bodě má Šabín pravdu. V srpnu 2021 americká vláda zmrazila 9,5 miliardy dolarů, které afghánská centrální banka (Da Afghanistan Bank) držela v newyorském Federálním rezervním systému. Mezitím rodinní příslušníci obětí, které zemřely při útocích z 11. září, zažalovali »seznam cílů«, včetně Tálibánu, za jejich ztráty a americký soud později rozhodl, že žalobcům bude vyplaceno »odškodné«, které nyní činí sedm miliard dolarů. Nyní, když je Tálibán v Afghánistánu u moci, se zdá, že Bidenova administrativa postupuje »k vyčištění právní cesty« k uplatnění nároku na 3,5 miliardy dolarů z peněz uložených ve Federálním rezervním systému pro rodiny obětí z 11. září.

Ztráta přístupu ke zdravotní péči

Evropská unie ji následovala a odřízla Afghánistán od vládní pomoci a rozvojové pomoci ve výši 1,4 miliardy dolarů, jež měla být vyplacena v letech 2021-25. Kvůli ztrátě těchto finančních prostředků z Evropy musel Afghánistán zavřít »nejméně 2000 zdravotnických zařízení sloužících přibližně 30 milionům Afghánců«. Zde je třeba poznamenat, že celkový počet obyvatel Afghánistánu je přibližně 40 milionů, což znamená, že většina Afghánců kvůli tomuto rozhodnutí ztratila přístup ke zdravotní péči.

Během celého dvacetiletého období americké okupace Afghánistánu se ministerstvo veřejného zdraví začalo spoléhat na kombinaci dárcovských fondů a pomoc nevládních organizací (NGO). Právě v důsledku těchto fondů zaznamenal Afghánistán během průzkumu úmrtnosti v Afghánistánu 2010 pokles kojenecké úmrtnosti a úmrtnosti matek. Nicméně celý systém veřejné zdravotní péče, zejména mimo Kábul, se během americké okupace potýkal s problémy. »Mnoho primárních zdravotnických zařízení bylo nefunkčních kvůli nejistotě, nedostatku infrastruktury, nedostatku personálu, nepříznivému počasí, migracím a špatnému toku pacientů,« napsali zdravotníci z Afghánistánu a Pákistánu na základě své analýzy toho, jak konflikt v Afghánistánu ovlivnil »poskytování mateřských a dětských zdravotních služeb«.

Procházka po Šahíd Mazárí

Dne 8. února t. r. mě jeden afghánský přítel, pracující v ulici Šahíd Mazárí v Kábulu, vzal na virtuální procházku – pomocí videa na svém telefonu – do této rušné části města. Chtěl mi ukázat, že alespoň v hlavním městě mají obchody zboží, ale že lidé prostě nemají peníze na nákupy. Diskutovali jsme o tom, jak Mezinárodní organizace práce nyní odhaduje, že do poloviny roku bude z práce vytlačen téměř milion lidí, z nichž mnohé jsou ženy, které trpí omezeními Tálibánu ohledně práce žen. Afghánistán, říká mi, ničí kombinace nedostatku zaměstnání a nedostatku hotovosti v zemi kvůli sankcím uvaleným Západem.

Diskutujeme o pracovnících Tálibánu, kteří mají na starosti finance, o lidech, jako je ministr financí mulla Hidajatulláh Badrí a guvernér afghánské centrální banky Šakir Džalalí. Badrí (nebo Gul Agha) je pro Tálibán člověk přes peníze, zatímco Džalalí je odborník na islámské bankovnictví. Není pochyb o tom, že Badrí je vynalézavý člověk, který rozvinul finanční infrastrukturu Tálibánu a naučil se o mezinárodních financích na nelegálních trzích. »Ani nejchytřejší a nejzkušenější člověk by nebyl schopen udělat nic, pokud by sankce zůstaly,« řekl můj přítel. Věděl by to. Dříve pracoval v Da Afghanistan Bank.

»Proč by nemohl být svěřenecký fond pro obnovu Afghánistánu (ARTF) Světové banky využit k tomu, aby se peníze dostaly do bank?« zeptal se. Tento fond, partnerství mezi Světovou bankou a dalšími dárci, který vznikl v roce 2002, disponuje finančními prostředky ve výši 1,5 miliardy dolarů. Pokud navštívíte webové stránky ARTF, obdržíte neradostnou aktualizaci: »Světová banka pozastavila vyplácení v našich operacích v Afghánistánu.« Říkám svému příteli, že si nemyslím, že Světová banka tato aktiva v brzké době rozmrazí. »No, tak budeme hladovět,« říká, když prochází kolem dětí sedících na kraji ulice…

Vijay PRASHAD pro Globetrotter Media

(International Syndication Service), 15. února 2022

(Vijay Prashad je indický historik, redaktor a novinář.)

Překlad Vladimír SEDLÁČEK