Ukrajina chce do EU. Okamžitě

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev se zřejmě rozhodl využít situace, v níž se v současnosti nachází. Prezident je přesvědčen, že Ukrajina by si to zasloužila a že je to možné, napsala agentura Unian.

Ukrajina již celé roky usiluje o přijetí do paktu NATO a do EU, ale dosud nemá schválený ani plán kroků vedoucích k členství NATO, ani postavení kandidátské země vůči EU. »Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,« prohlásil šéf země, do níž vstoupila ruská vojska. Ukrajina je podle něj vděčná partnerům za to, že solidárně stojí jejím po boku. »Ale naším cílem je být spolu se všemi Evropany, a hlavně být rovnoprávní,« řekl Zelenskyj. »Jsem přesvědčen, že jsme si to zasloužili. Jsem přesvědčen, že vše je možné,« zdůraznil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli uvedla, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala její součástí. O vstupu nových zemí však rozhodují členské státy, které nemusí s názory EK souhlasit. »Skutečně časem, patří k nám. Jsou jedněmi z nás a my je chceme mezi námi,« řekla von der Leyenová několik hodin poté, co se 27 zemí EU rozhodlo zaplatit dodávky zbraní na Ukrajinu, což se stalo poprvé v historii bloku. Zaplatí protitankové střely a další vysokorážní zbraně.

Lotyši do boje za Kyjev

Lotyšsko svým občanům povolilo bojovat na Ukrajině v ukrajinských řadách proti ruské armádě, oznámil lotyšský parlament. Zákonodárci opatření jednomyslně schválili ráno, píše Reuters. »Našim občanům, kteří chtějí podpořit Ukrajinu a dobrovolně sloužit k obraně ukrajinské nezávislosti a naší společné bezpečnosti, to musí být umožněno,« uvedl Juris Rancanis, předseda parlamentního obranného výboru, který návrh zákona předložil. Dobrovolníky z cizích států k zapojení do bojů s Ruskem o uplynulém víkendu vyzval Zelenskyj. Mají se spojit s ukrajinskými velvyslanectvími ve svých zemích. Souhlas s působením svých občanů v mezinárodních brigádách, které chce zformovat Kyjev, v neděli udělila dánská vláda.

Ruské ztráty

Ruské ministerstvo obrany v neděli poprvé uvedlo, že při bojích na Ukrajině utrpěla ruská armáda ztráty. Mluvčí generál Igor Konašenkov, citovaný TASS, konkrétní údaje neuvedl. Řekl jen, že ruské ztráty jsou »mnohonásobně menší, než ztráty zlikvidovaných nacionalistů a ztráty mezi vojáky ukrajinských ozbrojených sil.« »Ruský vojenský personál prokazuje odvahu a hrdinství při plnění bojových úkolů speciální vojenské operace. Bohužel mezi našimi druhy jsou mrtví a zranění,« prohlásil Konašenkov. Podle Kyjeva je jich už na 5300. Rusko mělo přijít i o 191 tanků, 29 letounů a 29 vrtulníků.

Rusko uvádí, že ovládlo nebe nad Ukrajinou, zasáhlo 1114 vojenských objektů, zničilo 314 tanků a obrněnců, 57 raketometů, 121 děl, 31 radiouzlů a 274 kusů speciální automobilové techniky. Konašenkov sdělil, že ruská vojska ovládla města Berďansk a Enerhodar. Ruští vojáci podle nedělního vyjádření mluvčího za uplynulých 24 hodin zničili osm bojových strojů protiletadlového raketového kompletu Buk M-1, naváděcí radiolokátory protiletadlových raket S-300 a Buk M-1, čtyři bojová letadla na zemi a jedno letadlo sestřelili ve vzduchu.

Při ruském ostřelování města Charkov zahynulo nejméně 11 lidí. Zraněných jsou desítky. Uvedl to předseda místní oblastní správy Oleh Siněhubov.

Čína vyzývá ke klidu

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nesouhlasí s nelegálními a jednostrannými sankcemi vůči Rusku. Děje se tak poté, co Západ kvůli Ukrajině přijal opatření k vyřazení velkých ruských bank ze systému SWIFT a další postihy. Čínská diplomacie vyzvala ke zklidnění situace. Mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin řekl, že strany konfliktu by měly zabránit další eskalaci. Zopakoval, že z pohledu Číny by legitimní bezpečnostní obavy všech zemí měly být brány vážně. Na nedělní výzvu Bílého domu, »aby Peking ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil«, Wang reagoval slovy, že Čína stojí na straně spravedlnosti a míru a podle toho rozhoduje o své pozici. Čína útok na Ukrajinu odmítla nazvat invazí. Zároveň opakovaně vyzvala k jednáním a poukázala na to, co popisuje jako oprávněné ruské bezpečnostní obavy. Západní státy mezitím zavádějí sankce, které zvyšují tlak na ruského prezidenta. »Nesouhlasíme, aby se k řešení problémů používaly sankce, o to více nesouhlasíme s jednostrannými sankcemi bez mezinárodního mandátu. Čína a Rusko budou pokračovat v pravidelné obchodní spolupráci založené na vzájemném respektu, rovnosti a vzájemném prospěchu,« citovala Reuters a ČTK mluvčího. Čína je největším obchodním partnerem Ruska. Země deklarovaly rozsáhlé strategické partnerství zaměřené na boj proti vlivu USA a uvedly, že nebudou mít »žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce«.

(ava)