Pro učitele možná 1,4 násobku mzdy z předminulého roku

Platy učitelů se možná ze zákona stanoví na úrovni 1,4 násobku průměrné mzdy v ČR za předminulý rok. Závazný by tento poměr mohl být při sestavování státního rozpočtu od ledna 2024.

Vyplývá to z návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou připravilo ministerstvo školství. Úprava rovněž počítá se zavedením takzvaného adaptačního období pro začínající učitele, pozicí provázejícího učitele na praxi či zpřístupněním učitelského povolání lidem bez pedagogické kvalifikace.

Návrh novely navazuje na podobnou předlohu z minulého volebního období, kterou Sněmovna neodhlasovala. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) již dříve uvedl, že chce novelu co nejdříve předložit znovu. Původní materiál počítal zejména s otevřením učitelské profese lidem bez pedagogického vzdělání. Poslanci k němu loni doplnili návrh na garanci platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy. Po senátní vratce ale už o návrhu nerozhodli.

Zakotvení pravidla o výši platů

»Navrhuje se zakotvení pravidla o výši platů pedagogických pracovníků ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Jedná se o obdobné pravidlo vycházející z návrhu, který byl obsahem sněmovního tisku (…) v minulém volebním období,« stojí v aktuálním materiálu ministerstva. Rozpočet na platy pedagogů by podle něj měl odpovídat v měsíčním průměru nejméně 1,4 násobku průměrné mzdy v ČR za předminulý kalendářní rok. Garance výše platů by podle ministerstva měla zvýšit kvalitu vzdělávání v ČR.

Výdaje státního rozpočtu by se v důsledku úpravy musely v letech 2023 a 2024 zvýšit asi o 30,5 miliardy korun, vypočetlo ministerstvo. Z toho peníze na platy by podle jeho propočtů vzrostly zhruba o 22,5 miliardy. Záležet bude i na tom, kolik bude v následujících letech ve školách učitelů. Návrh rozpočtu ministerstva na tento rok počítá s výdaji 249,6 miliardy korun.

Změna má rovněž umožnit, aby na druhém stupni základních škol a ve středních školách mohli začít učit i lidé bez pedagogické kvalifikace, jako kdyby ji měli. Do tří let by si museli vzdělání doplnit. Podle ministerstva by to mohlo napomoct k řešení nedostatku učitelů. Úřad připomněl, že průměrný věk pedagoga v regionálním školství je 47,2 roku, přičemž do roku 2035 budou do důchodu odcházet nejsilnější ročníky a zhruba třetina začínajících učitelů v prvních letech po nástupu do škol uvažuje o změně povolání.

Provázející učitel

Ministerstvo chce i proto zavést pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Dopady na státní rozpočet spojené s adaptačním obdobím začínajících učitelů odhaduje ministerstvo na 192,4 milionu korun ročně. Náklady na provázející učitele by podle úřadu měly postupně růst a v pátém roce po novele činit 106 milionů korun.

Úprava má kromě toho zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřesnit kvalifikaci speciálních pedagogů, ze kterých by se měl vyčlenit školský logoped. Jasněji by se také mělo určit, že třídní učitel má na starosti organizační a administrativní činnosti. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly fungovat dále bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která je podle něj při současném množství 10.000 programů ročně neefektivní.

(zmk)