Americká společnost Intel postaví v německém městě Magdeburg závod na výrobu mikročipů za 17 miliard eur (více než 422 mld. Kč). V Evropě pak hodlá do deseti let investovat až 80 mld. eur, zejména v Německu. Intel se v Evropě rozhodoval mezi více zeměmi. O jeho továrnu stála například Francie, Itálie nebo Polsko.
Intel rovněž uvedl, že posílí svou stávající továrnu v Irsku, zatímco ve Francii zřídí centrum, které se bude soustředit na výzkum a projektování. V Itálii pak výrobce čipů možná zřídí montážní a kompletační závod. Firma bude investovat do výzkumu a výroby i v Polsku a ve Španělsku, uvedla v tiskové zprávě.
Počáteční investice za 33 mld. eur, která zahrnuje i 17 mld. eur na komplex v Magdeburgu, má pomoci pokrýt rostoucí poptávku po čipech využívaných v počítačích, automobilech, chytrých telefonech a dalších zařízeních.
Nejvíc postiženy jsou automobilky
Čipy tvoří součást integrovaných obvodů a patří k základním komponentům pro výrobce automobilů, chytrých telefonů a videoherních konzolí i dalších výrobků spotřební elektroniky, jako jsou pračky, lednice či budíky. Největším světovým výrobcem čipů je tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je v současnosti nejhodnotnější firmou v Asii podle tržní kapitalizace. Firma vyrábí kolem 92 procent všech nejsložitějších čipů na světě.
K současnému nedostatku čipů přispělo několik faktorů. K těm nejzásadnějším patří zvýšená poptávka po spotřební elektronice v důsledku pandemie nemoci CIVID-19, růst poptávky po čipech ale podporuje i pokračující zájem o cloudové služby a těžbu kryptoměn. Výrobci čipů na výrazně vyšší poptávku nedokázali zareagovat, situaci jim pak zkomplikovaly také uzávěry zavedené kvůli pandemii, a někdy i nedostatek zaměstnanců, pokud část z nich musela kvůli nákaze covidem zůstat v karanténě.
Globální nedostatek čipů zřejmě nejvýrazněji zasáhl automobilový průmysl, kde se tyto polovodičové součástky používají v palubní elektronice, a přiměl výrobce po celém světě omezit výrobu. Světovým automobilkám se už od loňského roku nedaří včas dokončovat vozidla, dodací lhůty se výrazně prodlužují. Čekací doba pro zájemce o nový automobil může dosahovat i více než rok od zadání vozu do výroby.
Produkce v automobilovém průmyslu loni kvůli nedostatku čipů celosvětově výrazně klesla. Nedostatek polovodičů ale netrápí všechny automobilky stejně. Projevuje se sice na všech kontinentech, v některých asijských zemích jsou ale dopady méně citelné.
Závislost na Asii a USA
Dlouhodobější nedostatek čipů představuje jedno z největších rizik hlavně pro Evropu, protože evropští výrobci jsou z velké části závislí na čipech vyráběných v Asii a v USA. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová minulý měsíc oznámila, že Unie ve snaze snížit závislost na dovozu mikročipů uvolní 11 mld. eur (266 mld. Kč) na podporu jejich vývoje v Evropě. Podpora má podle komise do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu 43 mld. eur (1,1 bil. Kč). Zatímco v současnosti se EU na celosvětové produkci čipů podílí asi devíti procenty, do konce tohoto desetiletí by to mělo být 20 %, vyčíslila zatím velmi mlhavý cíl šéfka EK.
(ici)