Bez ruského plynu se EU hned tak neobejde

Německý kancléř Olaf Scholz na summitu Evropské unie na sklonku minulého týdne upozornil, že Německo je na zemním plynu závislé méně než jiné země unijního bloku. Dodal, že některé jsou závislé ze sta procent.

Samotný summit toho moc nevyřešil. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům a podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Současně se zavázali k postupnému a co nejrychlejšímu ukončení závislosti na ruských energiích, na konkrétním horizontu pro ukončení dovozu se však názorově rozdělené státy neshodly. Zavedení cenových stropů naopak summit neschválil.

»Staneme se nezávislými na ruském plynu rychleji, než si v současnosti mnozí myslí,« pochlubil se německý kancléř. Tento proces navíc podle něj bude nevratný.

Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ovšem byl ve svých úvahách poněkud střízlivější. Německo se podle něj do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, nezávislá na ruském plynu ale může být nejdříve do poloviny roku 2024.

Nejrychlejší postup bude podle Habecka v odklonu od ruského uhlí, kde v řádu týdnů očekává snížení závislosti na Rusku z 50 na 25 procent. »Do podzimu bude možné získat na ruském uhlí nezávislost,« řekl. Nedodal ale už, že to bude znamenat výrazné přehodnocení ambiciózního německého plánu na odchod od uhelné energetiky.

Habeck také řekl, že Německo již v polovině roku sníží závislost na ruské ropě o polovinu. Do konce roku se pak bude snažit být takřka nezávislé.

Nejproblematičtější je podle Habecka snižování dovozu ruského plynu, se kterým navíc Německo počítalo jako s přechodovou energetickou surovinou na cestě k obnovitelným zdrojům a k bezuhlíkovému hospodářství. Aktuální podíl ruských dodávek plynu do Německa činí podle ministerstva 55 procent, u uhlí je to 50 % a u ropy 35 %.

(ici)