Od Mare Liberum Huga Grocia, který prosazoval názor, že moře je mezinárodním územím a všechny národy je mohou svobodně využívat k námořnímu obchodu, až po Mare Clausum Johna Seldena, který tvrdí, že splavná vodní plocha pod jurisdikcí určitého státu je pro ostatní uzavřena, se nikdy nezastavily debaty o tom, jak využívat oceánské zdroje a jakých zásad se držet při uplatňování námořních práv.
V současné době je svět svědkem řady tradičních i netradičních výzev v oblasti námořní bezpečnosti. Na jedné straně tradiční námořní spory o svrchovanost a vymezení námořních hranic stále zůstávají hlavními příčinami konfliktů a třenic mezi zeměmi. Historie využívání oceánu lidmi je historií kontroly a soupeření o oceán.
Na druhé straně žádná země není imunní vůči hrozbám pro námořní bezpečnost. Řešení netradičních hrozeb námořní bezpečnosti je v zájmu všech stran. Na pozadí unilateralismu a geopolitického soupeření je vytvoření námořního společenství se společnou budoucností řešením pro společnou bezpečnost všech zúčastněných stran.
V dubnu 2019 čínský prezident Si Ťin-pching navrhl vybudování námořního společenství se společnou budoucností a nabídl čínskou moudrost a řešení pro globální správu oceánů. »Oceán nerozděluje naši modrou planetu na izolované kontinenty, ale naopak spojuje národy všech zemí a vytváří globální společenství se společnou budoucností, které zůstává spojeno v dobrém i zlém,« uvedl Si.
Již v roce 2002 podepsaly Čína a země ASEAN Deklaraci o chování stran v Jihočínském moři (DOC), která navrhuje spolupráci v oblasti ochrany mořského prostředí, mořského vědeckého výzkumu, bezpečnosti plavby a komunikace na moři, pátracích a záchranných operací a boje proti nadnárodnímu zločinu.
V roce 2011 Čína založila Fond pro námořní spolupráci mezi Čínou a ASEAN, který poskytuje finanční podporu námořní spolupráci v Jihočínském moři. Na 19. summitu Čína-ASEAN, který se konal v roce 2016 ve Vientiane v Laosu, schválili vedoucí představitelé Číny a zemí ASEAN pokyny pro komunikaci na horké lince mezi vysokými úředníky ministerstev zahraničních věcí Číny a členských států ASEAN v reakci na mimořádné námořní události.
Čína se jako velmoc zhostila své odpovědnosti konkrétními kroky v oblasti udržování námořní bezpečnosti, boje proti námořnímu terorismu a pirátství, ochrany námořních kanálů a udržování globálního námořního řádu. Čína se například aktivně účastní mírových operací OSN v Adenském zálivu a ve vodách u Somálska, zajišťuje bezpečné prostředí pro námořní plavbu, udržuje námořní pořádek a poskytuje mezinárodnímu společenství veřejné produkty.
V říjnu 2018 proběhlo v severní části Jihočínského moře námořní cvičení ASEAN-Čína 2018, kterého se zúčastnilo osm lodí, pět pozorovatelů a více než 1 200 pracovníků z Číny a všech zemí ASEAN. O půl roku později, v dubnu 2019, se na moři u města Čching-tao ve východočínské provincii Šan-tung konalo společné námořní cvičení 2019. Cvičení se zúčastnila Čína a sedm dalších zemí, včetně Thajska, Filipín, Singapuru, Vietnamu, Bruneje a Myanmaru, s 13 loděmi a čtyřmi vrtulníky.
Tato cvičení nejenže prohloubila spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti mezi Čínou a zeměmi ASEAN, ale posloužila také jako cenný průzkum pro vytvoření nového regionálního bezpečnostního rámce.
V posledních letech Čína navázala partnerství s námořními úřady a vědeckými výzkumnými ústavy v Thajsku, Indonésii a Malajsii s cílem posílit ekologickou ochranu moří a zmírnění následků katastrof a jejich prevenci. Spolupráce zahrnuje mimo jiné ochranu a správu korálových útesů, mangrovových lesů a také porostů mořské trávy. V roce 2017 Čína a země ASEAN přijaly Deklaraci k Dekádě ochrany pobřežního a mořského prostředí v Jihočínském moři (2017-2027).
Kromě toho je Čína hlavním zastáncem nastolení regionálního pořádku v Jihočínském moři. Tento závazek vytvořil příznivé prostředí pro řešení otázky Jihočínského moře a nabídl institucionální záruky pro řešení konfliktů a krizí a zároveň usnadnil praktickou námořní spolupráci v regionu.
Po podpisu Doktorova dokumentu se Čína a země ASEAN v roce 2011 dohodly na pokynech pro provádění Doktorova dokumentu. V roce 2013 byly zahájeny konzultace o Kodexu chování v Jihočínském moři. V roce 2018 dospěly Čína a země ASEAN k jednotnému návrhu textu pro jednání o COC v Jihočínském moři a v roce 2019 bylo předčasně dokončeno první čtení jednotného návrhu textu pro jednání o COC. V současné době obě strany provádějí třetí čtení kodexu a dosahují pozitivního pokroku.
Čína v průběhu let učinila významné pokroky v oblasti ochrany mořské ekologie, rozvoje zdrojů, řešení sporů a krizového řízení a získala na této cestě cenné zkušenosti. Čína, která se řídí koncepcí námořního společenství se společnou budoucností, je přesvědčena o své schopnosti hrát stále významnější roli v mezinárodních námořních záležitostech a globální správě oceánů a usilovat o mírový a udržitelný rozvoj světových oceánů.
Yan Yan, komentátor aktuálních událostí pro CGTN