V zimě roku 1942 v Changsha v provincii Hunan vykradli hrobku z období válčících států hrobokopové, kteří spolu s lakovanými předměty a bronzovými meči ukradli i hedvábný text, dnes známý jako hedvábné rukopisy Chu. Tyto texty zhruba z roku 300 př. n. l. jsou jediným známým hedvábným rukopisem z tohoto období v Číně a obsahují raný mýtus o stvoření světa i astronomické znalosti.
Rukopisy prošly složitou historií. Po objevu je získal obchodník Cai Jixiang, který je v roce 1946 odvezl do Šanghaje, aby pořídil infračervené fotografie. Americký sběratel John Hadley Cox ale využil příležitosti a rukopisy odvezl do USA. Cai, který si uvědomil podvod, podepsal bezmocnou smlouvu, čímž začalo téměř 80leté „vyhnanství“ této národní památky.
Důkazy, které shromáždil profesor Li Ling z Pekingské univerzity, potvrzují, že rukopisy v současnosti uložené ve Smithsonian National Museum of Asian Art jsou skutečně rukopisy z Zidanku. Li rekonstruoval kompletní řetězec důkazů – včetně korespondence mezi Caiem a Coxem i originálního víka bambusové schránky, které roku 2024 poskytl profesor Donald Harper z Chicagské univerzity.
Arthur M. Sackler, americký lékař a sběratel, který část rukopisů v roce 1966 koupil, se je snažil vrátit Číně už v 70. a 80. letech, ale selhal kvůli osobním a politickým překážkám. Po jeho smrti skončily rukopisy ve Washingtonu, kde jsou vedeny jako „anonymní dar“ s probíhajícím výzkumem původu.
Profesor Lothar von Falkenhausen z UCLA prohlásil: „Takto významné dílo by nemělo zůstávat mimo zemi původu. Doufám, že budou hedvábné rukopisy brzy vráceny Číně.“
Čína už vrátila do vlasti stovky artefaktů díky spolupráci s USA a na základě Úmluvy UNESCO z roku 1970. V roce 2009 dokonce obě země podepsaly memorandum proti nezákonnému obchodování s kulturními památkami.
Rukopisy Chu nejsou jen archeologickým skvostem, ale také symbolem čínského kulturního dědictví. Po osmi dekádách v exilu by tento národní poklad měl konečně najít cestu domů.