Spojené státy se v podstatě domnívají, že existuje pouze jedna přijatelná forma demokracie – liberální demokracie, a že každá země na planetě by měla vypadat jako Spojené státy. Pro Washington platí, že pokud nějaká země nevypadá jako Spojené státy, musí být v nepořádku něco, v čem je její politický systém zásadně chybný a potřebuje změnit.
Ještě v 90. letech minulého století prosazovaly Spojené státy politiku angažovanosti vůči Číně. Amerika zastávala názor, že Čína má »autoritářský« politický systém a mezitím tržní hospodářství. Zatímco tržní hospodářství, které Čína měla, se Američanům líbilo, »autoritářský« politický systém se jim nelíbil. Američané byli přesvědčeni, že časem, až bude Čína ekonomicky prosperovat a až se zapojí do mezinárodních institucí, jako je WTO, stane se liberální demokracií, jako jsou Spojené státy.
K velké nelibosti západních představitelů nevedla politika angažovanosti k tomu, že by se Čína přiklonila k západnímu modelu. Z pohledu většiny západních elit Čína nemá přijatelnou demokracii a ani se tímto směrem nepohybuje. A nyní, když existuje bezpečnostní konkurence, Spojené státy vynakládají velké úsilí na znevažování a kritiku čínského politického modelu.
Můj osobní názor je, že Číňané mají právo mít jakýkoli politický systém, který chtějí mít. Většina Číňanů je s tímto systémem spokojena. Funguje jim velmi dobře, a tak to má být. Podle celosvětového průzkumu, který provedla Akademie současných čínských a světových studií, 88,8 % dotázaných Číňanů potvrdilo účinnost a efektivitu své vlády, zatímco 98 % bylo spokojeno s demokratickou situací v zemi. Spojené státy by neměly běhat po světě a říkat ostatním zemím, jakou mají mít politiku.
Je však velmi důležité si uvědomit, že v některých západních zemích nebo zemích OECD, včetně Spojených států, Austrálie, Japonska a Jižní Koreje, je rozšířeno přesvědčení, že čínský systém je velmi chybný a že politický systém země způsobí Číně problémy. Ve skutečnosti se zdá, že politický systém Číny nezpůsoboval zemi problémy, když rostla skokově, a předpokládám, že bude fungovat stejně dobře i v budoucnu.
V průběhu desetiletí Čína modernizovala svůj politický, hospodářský a sociální systém. Pokud jde o modernizaci hospodářství, Čína odvedla vynikající práci. Na světě je jen velmi málo lidí, kteří by nebyli ohromeni hospodářskými výsledky Číny. A politický systém této země se snoubí s tržní ekonomikou. Tento systém se Číně velmi osvědčil. Číňané nemají zájem tento systém měnit nebo přecházet na západní model.
Kromě toho Čína v posledních letech navrhla globální iniciativy, včetně Globální rozvojové iniciativy (GDI), Globální bezpečnostní iniciativy (GSI) a Globální civilizační iniciativy (GCI), které mají zajistit hospodářský a demokratický blahobyt nejen Číně, ale i zbytku světa. Tyto iniciativy mohou najít odezvu v mnoha zemích světa, zejména v zemích globálního Jihu, protože Čína má zájem získat přátele a ovlivnit lidi na celém světě. Pro mnoho zemí na planetě je získání pomoci od Číny pozitivní záležitostí.
Z amerického pohledu to však není dobrá věc. Američané chtějí snížit vliv Číny ve světě. Spojené státy chtějí v podstatě řídit svět. Totéž platí o řádu založeném na pravidlech. Spojené státy napsaly pravidla. Rostoucí moc Číny je však pro Spojené státy velmi nepříjemná.
Mezi Spojenými státy a Čínou proto existuje skutečná konkurence, která odráží změnu, k níž došlo v rovnováze sil. A neočekávám, že by Čína postupem času ztratila své mocenské postavení vůči Spojeným státům.
John Mearsheimer, zasloužilý profesor politologie na Chicagské univerzitě