Mezinárodní Fond solidarity Julia Fučíka ve středu 26. února uspořádal on-line kulatý stůl, který reagoval na přijatou rezoluci Evropského parlamentu o přepisování dějin. Tento kulatý stůl se věnoval především analyzování procesů přijaté rezoluce a jejím konkrétním důsledkům na reálném společenském prostoru, i tomu, jaké jsou cíle, nástroje a metodické taktiky v rámci zákonných norem určených právě jednotlivými zeměmi Evropské unie. Úvodní slovo přednesla členka KSČM socioložka Mgr. Petra Prokšanová. Dále vystoupili publicista Pavel Krasnov, místopředseda KSČM Milan Krajča a moderace se ujal Roman Blaško.
Přepisování historie a role Evropského parlamentu
Petra Prokšanová uvedla, že Evropský parlament v posledních letech schvaluje rezoluce, které podle jejich kritiků slouží k přepisování historie a změně historické paměti. Poslední rezoluce, schválená v lednu 2025, přímo obviňuje Rusko z falšování historických faktů. Podle některých odborníků však tato rezoluce ignoruje kontext historických událostí a slouží k posilování ideologického narativu. Prokšanová také upozorňuje na to, že v rámci těchto rezolucí dochází k relativizaci dějin, kdy je Sovětský svaz stavěn na roveň nacistickému Německu. Příkladem je rezoluce z roku 2019, která vyzývala k odstranění veškerých sovětských památníků a zavedení jednotného evropského výkladu dějin.
Publicista Pavel Krasnov vidí v rezolucích nejen pokus o přepisování historie, ale i o vytváření společenského obrazu, který je v souladu s geopolitickými zájmy Západu. „Nejde jen o to, jak se interpretuje druhá světová válka, ale také o to, jak je dnes vykreslováno Rusko a jeho postavení ve světě,“ uvedl ve svém příspěvku. Tento trend má širší dopady, nejen politické, ale také na vzdělávací systém, kde se postupně zavádějí nové interpretace dějin, které odpovídají aktuální politické situaci.
Odstranění památníků a boj proti historické paměti
Jednou z nejvýraznějších událostí posledních let bylo odstranění sochy maršála Koněva v Praze. Tento akt vyvolal ostré reakce nejen v České společnosti, ale i v zahraničí. Podle historika Milana Krajči je to součást širšího trendu, kdy se v rámci politické korektnosti a geopolitických cílů odstraňuje připomínka sovětské úlohy ve druhé světové válce. Případ Koněvovy sochy není ojedinělý. Po roce 2014 na Ukrajině došlo k rozsáhlému odstraňování sovětských památníků v rámci tzv. dekomunizace. Tento proces vedl nejen k přejmenování ulic, ale také k revizi dějin tak, aby odpovídaly nové politické realitě. Podle kritiků těchto změn jde o systematické mazání dějinné paměti a manipulaci s fakty. „Nejde o to, aby se diskutovalo o dějinách, ale aby se výkladu dějin podřídila politická agenda,“ varuje Milan Krajča.
Fašismus v 21. století a informační válka
Jedním z hlavních témat diskuse bylo, jak je v současnosti fašismus využíván primárně jako politický nástroj k uplatňování procesů, které by za normálních okolností jednoduše neprošly. Podle Romana Blaška se fašistické prvky neprojevují pouze v radikálních hnutích, ale i ve strukturách Evropské unie a její politice. „Jde o kombinaci ideologické indoktrinace, cenzury a manipulace s informacemi,“ uvedl.
Zajímavý pohled nabídl Pavel Krasnov, který upozornil na to, že veškeré diskuse o dějinách jsou v konečném důsledku nástrojem k formování společenského vědomí. „Lidé si pamatují jen to, co jim je neustále předkládáno. Pokud opakujeme určité narativy dostatečně dlouho, stávají se realitou,“ dodal. Součástí tohoto procesu je nejen přepisování historie, ale také cenzura a boj proti „dezinformacím“, který ve skutečnosti často znamená potlačování alternativních názorů. Petra Prokšanová k tomu dodala, že v boji proti tomuto trendu je nutné nejen reagovat na jednotlivé případy, ale také prosazovat interpretaci dějin, která bude založena na faktech a ne na ideologii. „Musíme aktivně prosazovat objektivní výklad dějin a ne jen reagovat na kroky druhých,“ uzavřela.
Přijatá rezoluce z 23. 2. 2025 přepisování historie zde
(levicovydenik.cz)