»Struktury mezd se proměnily, nízké mzdy v rutinních profesích se zvyšovaly rychleji než u řemeslníků či úředníků, dokonce i než velké manažerské výplaty. S platy zdravotních specialistů i asistentů zamávaly mimořádné odměny v koronavirovém roce 2020.« Tímto stručným shrnutím začíná svou analýzu pod názvem »Mzdy podle socioekonomických skupin«, zveřejněnou v magazínu Českého statistického úřadu Statistika&My, Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Článek uvádíme v plném znění.
Do roku 2015 rostly v Česku mzdy jen zvolna, po něm však stále rychleji. To odpovídá vybředání z vleklé hospodářské krize, která započala již roku 2008 a za ukončenou ji lze považovat až v roce 2014.
V třídění podle socioekonomických skupin dokážeme vývoj mzdových ukazatelů sledovat až od roku 2012, kdy byla do výstupů zavedena experimentální klasifikace ESeG. Díky tomu můžeme vidět, jak se na mzdách jednotlivých socioekonomických skupin odrazila různá politická rozhodnutí jako např. zvyšování minimální mzdy, nebo nerovnováhy na trhu práce dané ekonomickým cyklem či digitalizací. U každé z hlavních socioekonomických skupin probíhal vývoj odlišně.
Manažeři v bankách ztráceli náskok
Nejkostrbatější vývoj zaznamenala nejlépe odměňovaná skupina řídících zaměstnanců, jimž se dokonce prostřední mzda (medián) v roce 2016 mírně snížila a vybočila tak z hlavního proudu. Naopak v roce 2019 narostla skokově o 18 procent. Za celé období 2012–2020 se zvýšila o 56 %. V absolutních částkách jde o nárůst ze 42 320 korun na 66 157 Kč. Z hlediska vnitřního členění měla vždy podstatně vyšší mediánové mzdy podskupina manažerů v produkčních odvětvích a administrativě (69 198 Kč za rok 2020) než menší podskupina řídících zaměstnanců v ubytování, obchodu a kultuře (42 438 Kč).
Lze říci, že průměrná mzda manažerů je 2,2násobkem celkové průměrné mzdy, jedná se však o údaj s velmi nízkou vypovídací hodnotou. Rozptyl mezd řídících zaměstnanců je totiž velmi široký. Nejhůře hodnocených pět procent z nich bralo v roce 2020 měsíční výplaty nižší než 27 263 Kč, naproti tomu pět procent manažerů s nejvyššími platy bralo více než 203 444 Kč, tedy 7,5krát více než jejich kolegové na opačném konci škály. Nejvyšších výplat dosahovali především muži, pět procent z nich překročilo hranici 226 131 Kč (tzv. 95. percentil), zatímco u žen byla odpovídající hranice jen 149 213 Kč. Spodní hranice (tzv. 5. percentil) byla u obou pohlaví podobnější, pro muže 28 531 Kč a pro ženy 26 690 Kč.
V roce 2012 z manažerské skupiny výrazně vyčnívaly mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví dosahující průměrné hodnoty 139 099 Kč měsíčně. Žádné další odvětví tehdy stotisícovou hranici nepřekonalo. Do roku 2020 se mzdy manažerů ve finančnictví zvýšily jen málo, na 143 837 Kč, a jejich náskok proti ostatním se výrazně snížil. Řídící zaměstnanci v odvětví informační a komunikační činnosti se dostali na průměr 123 045 Kč, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla na 115 680 Kč a v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti na 115 083 Kč.
Pedagogové a zdravotníci si polepšili
Narůstání výdělků u skupiny specialistů bylo velmi plynulé a postupně zrychlovalo. V roce 2018 brali tito zaměstnanci nominálně o třetinu více než v roce 2012, ale v roce 2020 už o 59 % více. Mediánová mzda se zvýšila z 29 385 Kč v roce 2012 na 46 850 Kč v roce 2020. Vzhledem k celkové mzdové úrovni se jedná o nadstandardní hodnoty odpovídající tomu, že v této skupině se předpokládá magisterský stupeň vzdělání a vysoká kvalifikace.
V případě podskupin členěných podle oborů však lze sledovat dlouhodobě rozdílné úrovně, které se navíc v čase měnily. V roce 2012 bychom nalezli nejvyšší mediánové mzdy v oblasti vědy, techniky a ICT (36 433 Kč) s malým odstupem následované specialisty v obchodní sféře a veřejné správě (35 323 Kč). Výrazně nižší mediánové mzdy pak měli specialisté v oblasti zdravotnictví (32 926 Kč), specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní (26 312 Kč) a nakonec specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (25 695 Kč). Uvedené pořadí se udrželo do roku 2016, v roce 2017 ovšem pedagogové překonali o 57 Kč druhou nejchudší podskupinu a posunuli se na čtvrté místo. V následujících letech svůj náskok ještě zvýšili a v roce 2020 se dostali až na 42 766 Kč, zatímco specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní jen na 39 176 Kč.
V horní trojici se pořadí udrželo až do roku 2019, i když od roku 2016 začali obě vedoucí skupiny mírně dotahovat zdravotníci. Covidový rok 2020 pak znamenal výrazný průlom, při němž se zdravotníci vyšvihli do čela s mediánem 56 169 Kč a hluboko za sebou nechali vědu, techniku a ICT s 52 420 Kč i obchodní sféru a veřejnou správu s 52 217 Kč.
Za celé období 2012–2020 tak zdravotníkům narostly mzdy o 77 %, pedagogům o 66 % a ostatním skupinám v intervalu 44–49 %. Důvody lze hledat ve zvyšování platových tabulek a v posledním roce i ve výplatě mimořádných odměn.
Muži a ženy jsou do podskupin rozmístěni nestejnoměrně, což je možná jednou z příčin, proč vidíme rychlejší růst mediánové mzdy v celé skupině specialistů u žen (64 %) než u mužů (47 %). Tento jev je ale plošný, mzdy žen rostly rychleji než mužské v celé šíři a až na menší výjimky ve většině podskupin klasifikace ESeG.
Techničtí a odborní zaměstnanci s rozdíly
Výdělky této skupiny rostly do roku 2017 stejně jako u specialistů, ale potom ztratily tempo a do roku 2020 se zvýšily jen o 49 %, tedy o deset procentních bodů méně než specialistům. Navíc jsou samozřejmě nižší, protože v této méně kvalifikované skupině se již nepředpokládá magisterské vzdělání. Konkrétně šlo o zvýšení z 25 537 Kč na 37 923 Kč, což i tak převyšovalo mediány všech zaměstnanců v daném roce.
Také v této skupině najdeme dlouhodobě rozdílné úrovně u podskupin členěných podle oborů a situace do značné míry kopíruje vývoj u specialistů. Např. koronakrize a přetížení nemocničního personálu se projevily tím, že mzdy techniků a asistentů ve zdravotnictví vylétly v roce 2020 na první místo, i když do té doby zaujímaly až třetí pořadí za oblastí vědy, techniky a ICT a za odbornými zaměstnanci v obchodní sféře a veřejné správě. Konkrétně se zdravotníkům zvýšil medián mezd z 22 852 Kč na 41 372 Kč, což odpovídá 81 %. Technikům v oblasti vědy, techniky a ICT stoupl medián mezd o 39 % z 27 628 Kč na 38 535 Kč, přičemž právě v posledním roce 2020 došlo ke zvolnění tempa. Odborným zaměstnancům v obchodní sféře a ve veřejné správě narostl medián o 46 % z 25 742 Kč na 37 614 Kč. V oblasti právní, sociální a kulturní stouply mzdy z 20 930 Kč na 33 170 Kč, tedy o 58 %. Přesto zůstávají stále nižší ve srovnání s předchozími třemi.
Poslední, ale nejzajímavější podskupinu tvoří poddůstojníci v ozbrojených silách. Jim totiž platy vzrostly za uvedené období vůbec nejvíce, ze 17 845 Kč na 32 917 Kč, tedy o 84 %. Tím se z velmi nízké úrovně téměř dotáhli na čtvrtou podskupinu. Vůbec nejrychlejší růst byl zaznamenán u nejhůře placené desetiny poddůstojníků, jimž se výplaty zdvojnásobily.
Zatímco u ozbrojených sil platilo pravidlo snižování rozdílů, tedy čím nižší mzdy, tím vyšší růst, u techniků a asistentů ve zdravotnictví byl trend obrácený: nejnižší mzdy se zvýšily o 60 %, ale ty nejvyšší o 100 %.
Úředníci a zaměstnanci služeb zůstali pozadu
Tato socioekonomická skupina měla mediánové mzdy vždy nižší, než byl medián všech zaměstnanců. Také tempo zvyšování zde bylo spíše slabší, takže odstup od ostatních skupin se nezmenšoval. Celkem mzdy v této skupině vzrostly z 19 522 Kč v roce 2012 o 51 % na 29 532 Kč v roce 2020. K výraznějšímu růstu o 8,5 % došlo až v posledním roce.
Ze čtyř podskupin vynikají zaměstnanci osobní péče a ošetřovatelé. V roce 2012 totiž jejich mediánový výdělek 16 695 Kč představoval nejnižší hodnotu, ale do roku 2020 se zvýšil o 88 % na 31 437 Kč a dostal se tak na opačný konec žebříčku, na první místo.
Nejslabší nárůst (o 31 %) najdeme u podskupiny zaměstnanců ve službách zákazníkům (pokladníci, recepční apod.), kde se mediánové mzdy dostaly z 21 103 Kč na 27 667 Kč. Lze předpokládat, že příčinou je rychlá digitalizace těchto oborů. Předposlední jsou s růstem o 45 % zaměstnanci v administrativě, jimž prostřední výdělek stoupl z 20 251 Kč na 29 338 Kč. Ve srovnání s nimi si poměrně značně polepšili zaměstnanci ochranných služeb a ozbrojených sil, kterým se platy zvýšily o 73 % z 16 798 Kč na 29 005 Kč.
U zaměstnanců osobní péče a ošetřovatelů platilo, že vyšší výdělky narostly více než ty nízké, a platové nůžky v této podskupině se tedy rozevíraly. To však byla výjimka, zbylé tři podskupiny zaznamenaly opak. Vůbec nejrychleji se zvyšovaly mzdy nejchudší dvacetiny zaměstnanců, což lze přičíst tlaku zvyšující se minimální mzdy.
Dělnické mzdy oslabil covid
Nárůst mezd kvalifikovaných dělníků byl ve sledovaném období slabý (47 %). Výrazně se o to postaral mimořádný rok 2020, v němž se těmto zaměstnancům zvýšily mzdy meziročně pouze o 3,1 %. To bylo nejméně ze všech skupin ESeG.
I zde, tentokrát bez výjimek, se mzdové nůžky uzavíraly. Nejvíce stoupaly mzdy těch nejméně placených a pět procent nejnižších mezd narostlo o 60 %, zatímco pět procent těch nejvyšších jen o 44 %.
Pořadí a odstupy v pěti podskupinách se u dělníků nezměnily. Nejvyšší výdělky mají setrvale řemeslníci kovo, elektro, polygrafie a opraváři. Stouply z 22 298 Kč v roce 2012 na 32 553 Kč v roce 2020. Na druhém místě jsou mzdy řidičů a obsluhy pojízdných zařízení, které se zvýšily z 20 625 Kč na 30 017 Kč. V závěsu následují mzdy obsluhy strojů a montážních dělníků s nárůstem z 20 057 Kč na 29 675 Kč. Předposlední pořadí zaujímají kvalifikovaní řemeslníci na stavbách, jejichž výdělky stouply z 18 458 Kč na 27 804 Kč, a nejnižší mzdy zůstávají v podskupině zpracovatelů potravin, dřeva, textilu apod., v níž se z 16 463 Kč dostaly na 25 365 Kč, což ale byl nejvyšší růst mediánu (o 54 %).
Ve skupině kvalifikovaných dělníků jednoznačně dominují muži, kteří měli v roce 2020 medián mezd 31 485 Kč, zatímco ženy jen 26 344 Kč. Rozdíl se však poněkud snižoval, protože medián žen vzrostl o 55 %, zatímco u mužů pouze o 46 %.
Rutinní zaměstnanci a polokvalifikovaní zaměstnanci berou nejméně. V této skupině převažují ženy a výplaty v ní jsou nejnižší. Nepochybně vlivem zvyšování minimální mzdy tu ale mediánové výdělky v období 2012–2020 vzrostly nejvýrazněji, z 14 063 Kč na 23 031 Kč, což odpovídá 64 %. U dvacetiny nejnižších výdělků se zvýšily dokonce o 74 %.
Mezi čtyřmi podskupinami najdeme výrazné rozdíly, jež se udržely po celé sledované období a s jedinou výjimkou zůstalo zachováno i pořadí. Mzdovou »šlechtou« této skupiny jsou kvalifikovaní zaměstnanci v zemědělství, kterým se mzdy zvýšily ze 17 887 Kč v roce 2012 na 26 843 Kč v roce 2020, což je však pouze o 50 %. Nejslabší výdělky mají na druhé straně tradičně uklízeči a pouliční prodejci, jejichž medián mezd se dostal z 11 711 Kč na 19 259 Kč a vzrostl tak o 64 %.
Zbývají dvě podskupiny, které si v roce 2019 prohodily místa. Pomocní zaměstnanci v zemědělství, výrobě a přípravě jídla původně zaujímali druhé místo a klesli na třetí. Jejich výdělky se zvýšily jen o 53 % z 15 225 Kč na 23 311 Kč. Zaměstnancům prodeje a osobních služeb vzrostly o 70 % ze 14 032 Kč na 23 828 Kč.
Nízkovýdělkoví zaměstnanci
Nakonec se ještě můžeme podívat na všechny uvedené (pod)skupiny pohledem »pracující chudoby«. Za nízký výdělek je obecně pokládán takový, který je nižší než dvě třetiny celkového mediánu. Pro rok 2020 této hranici odpovídá 22 136 Kč, přičemž předpokládáme, že daný zaměstnanec pracuje na plný úvazek a nebyl nemocen.
V prvních dvou skupinách ESeG se mezi nízkovýdělkové zařadí jen zanedbatelná skupinka zaměstnanců. U techniků a asistentů to byl v roce 2020 už zhruba každý dvanáctý, zejména z oblasti právní, sociální a kulturní. Mezi úředníky a zaměstnanci ve službách postihuje pracující chudoba více než každého pátého, jedná se zejména o pracovníky v administrativě a v ochranných službách.
K nízkovýdělkovým patří rovněž přibližně každý šestý kvalifikovaný dělník. Mezi nimi převažují zpracovatelé potravin, dřeva, textilu, ale také dělníci na stavbách. V obou těchto podskupinách je velký podíl cizinců, který ještě výrazněji narůstá ve skupině rutinních zaměstnanců ve službách, průmyslu a zemědělství a mezi polokvalifikovanými dělníky. Zde tvoří pracující chudoba takřka polovinu a nejčastěji se týká uklízečů a pouličních prodejců, z nichž pobírá nízké výdělky 75 % zaměstnanců. V případě kvalifikovaných sil v zemědělství je to naopak méně než čtvrtina a u pomocných zaměstnanců v zemědělství, výrobě a přípravě jídla jen asi každý třetí.
Podíl nízkovýdělkových zaměstnanců je u mužů všeobecně menší (15 %) než v případě žen (20 %).
(ici)
ILUSTRAČNÍ FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO