Česká armáda bude moci vyslat až 650 vojáků do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku, jejímž cílem je posílit obranyschopnost východního křídla NATO v souvislosti. Misi schválila Sněmovna, Senát dal souhlas už před týdnem.
Vyslání českých vojáků podpořila i opozice. Pro misi hlasovalo 143 ze 151 přítomných poslanců. Zbývajících osm poslanců z ANO, ODS, KDU-ČSL a STAN se hlasování zdrželo. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Mise má »silný politický a praktický výraz solidarity naplňovat závazek kolektivní obrany NATO«, řekla poslancům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její předchůdce a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) mimo jiné uvedl, že mise je v souladu s mezinárodním právem a má posílit schopnost odstrašení a snížit riziko eskalace válečného konfliktu.
Schválený mandát umožňuje nasazení až 650 českých vojáků, a to do poloviny příštího roku. Do alianční jednotky odjede podle Černochové kolem 400 vojáků, zbytek mandátu poslouží jako rezerva pro jejich střídání. Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Do jednotky budou posláni z ČR také výsadkáři, ženisté a tanková jednotka. Celková podoba jednotky se má podle Černochové doladit na Slovensku 4. dubna. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Doplní jednotky NATO v Polsku a v Pobaltí.
Celkové náklady na slovenskou misi mají činit zhruba 540 milionů korun, které budou hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany, mohou se ale zvýšit s ohledem na inflaci a možné změny ve složení jednotky, řekla ministryně. Zdroje chce hledat v rámci úprav dalších armádních misí v zahraničí.
Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.
ČR ukončí členství ve dvou bankách
Poslanci také vyslovili souhlas s výpovědí mezinárodních dohod o zřízení dvou postsovětských bank, a to Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Podle vlády hrozí to, že by Rusko mohlo prostřednictvím bank obcházet mezinárodní sankce. S výpovědí musí vyslovit souhlas i Senát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl poslancům, že vláda by s těmito návrhy přišla i bez současného konfliktu na Ukrajině.
Pro vypovězení obou dohod hlasovali všichni přítomní poslanci ze všech sněmovních stran.
Obě banky vznikly ještě za dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), byly zřízené pro vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku. MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.
(jad)