Po více než 35 hodinách jednání, kdy se dařilo poslancům především hnutí SPD blokovat schvalování vládní novely pandemického zákona, byla ve středu večer předloha podle očekávání přijata. Hlasovalo pro ni 70 poslanců vládní koalice, proti bylo 52 zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Novelu nyní projedná Senát.
Horní komorazřejmě novelu projedná 10. února. Očekává se, že Senát ji bez problémů schválí, protože v horní komoře není žádný zástupce SPD, jejíž poslanci bránili přijetí novely půldruhého dne.
Předseda hnutí Tomio Okamura těsně před hlasováním ve Sněmovně řekl, že novelu považuje za bezprecedentní útok na práva a svobody občanů. SPD se podle něj u Ústavního soudu pokusí napadnout předpis jako takový, i zrychlenou proceduru jeho přijetí.
Poslanci ANO dílčí poslanecké úpravy novely podpořili, pro zákon jako celek ale podle předsedkyně klubu hnutí Aleny Schillerové hlasovat nemohli. Schillerová uvedla, že ačkoli jde o zásadní zákon, který rozděluje společnost, nebyl řádně prodiskutován.
Naopak premiér Petr Fiala (ODS) schválení pandemického zákona ocenil. Díky práci koaličních poslanců je podle něj úprava jednoduchá, ale současně vládě nabízí dostatek nástrojů pro případ zhoršení epidemie. Pandemický zákon bude podle něj sloužit jako pojistka, pokud by ČR čelila nečekanému nástupu některé varianty covidu. »Dosáhli jsme podoby, která je jednoduchá, nezasahuje do více oblastí, než je nezbytné. Současně poskytuje dostatečný rámec pro to, aby se bránilo šíření covidu,« uvedl.
»Pandemický zákon není nic jiného než pojistka, kdyby se něco mimořádného stalo,« zdůraznil také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Co konkrétně předloha mění?
Předloha prodlužuje platnost části zákona o vydávání mimořádných protikoronavirových opatření ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic z konce února na konec listopadu.
Úřady budou moci podle předlohy nařídit testování na COVID-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům.
Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví oznamovat lidem například i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou. Sněmovna možnost upravila tak, aby takový postup nemohl být zneužitelný.
Sněmovna vyškrtla z novely ustanovení, podle nichž měla dostat pravomoc k vydávání protiepidemických opatření pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra.
Úřady nebudou moci úplně zakázat soukromé a veřejné akce, a také provoz hudebních a tanečních klubů či diskoték, heren a kasin. Jejich provoz budou moci pouze omezit.
Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Budou se moci týkat také zoologických a botanických zahrad, různých kulturních institucí, památek nebo třeba hvězdáren.
Úřady budou moci regulovat také hudební, divadelní a filmová představení, taneční produkce, slavnosti, kulturní festivaly či veletrhy a dále dětské zotavovací akce a příměstské tábory.
Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních.
Regulace se bude moci týkat rovněž činností vykonávaných mimo provozovny, například přímo u zákazníka. Jde mimo jiné o kadeřnické služby a o kosmetiku.
Hejtman by po projednání v krizovém štábu mohl vyzvat krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, mohl by případně navrhnout i jeho znění.
Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, Sněmovna snížila na pětinu. Maximální pokuta činí v současnosti tři miliony korun, nově by byla nejvýše 600 000 korun. Při opakovaném prohřešku by se nejvyšší možná pokuta snížila z až čtyř milionů na maximálně 800 000 korun.
(jad)