Výstavu s názvem Tajemství fresky, což je pod starými omítkami nově objevená a, kde to šlo, i zrekonstruovaná fresková výmalba z 18. století v jednacím sále Rady města Brna, otevřeli na panelové výstavě v Urban centru ve Staré radnici v Brně. Potrvá do 24. února. Zájemci o skupinové prohlídky se hlásí do pořadníku v Urbancentru na Staré radnici.
Rekonstrukce sálu stála 26 milionů korun, z toho 12 milionů Kč obnova takřka zapomenutých fresek v místech kde se po střídání uživatelů nemovitosti pod nánosem omítek ještě dochovaly. Budova byla ve středověku součásti kláštera, pak jednací síň moravského zemského sněmu i soudu, v 19. století sloužila i jako Mudurdepo – tedy výstrojní sklad vojenských stejnokrojů, než nové Mundurdepo postavili v Brně ve Štefánikově ulici. Před 150 lety výmalba hodně utrpěla, když tam byla vývařovna stravy pro chudé a bezdomovce.
Sál rady byl podle nejnovějších zjištění historika Petra Mati, v době svého vzniku nazývaný Kleine Landstube, ve volném překladu malá zemská světnice. Název vystihuje funkci sálu využívaného pro konání moravských zemských soudů a současně odráží i snahu odlišit toto místo od Grosse Landstube, velkého sněmovního sálu v renesanční části Zemského domu.
V prvních letech po dostavbě a dokončení malby, soužil sál jako náhradní prostora pro zasedání moravského zemského sněmu a zemského soudu, protože renesanční budova se sněmovním sálem byla stavebně upravována a ve sněmovní sále pracovali v letech 1734-1735 malíři Daniel Cran a Caetano Fanti. Sál mě sloužit také k jednání soudu i sněmu v zimních měsících, kdy nebylo možné velký sál řádně vytopit.
Teprve v roce 1736 získal sál spolu s dalšími místnostmi ve vstupním traktu úřad královského tribunálu. Tato skutečnost způsobila, že sál byl nazýván tribunální. Svému účelu ale soužil jen asi 55 let. V letech 1785 až 1869 po přemístění zemských úřadů do areálu augustiniánského kláštera byl celý areál Zemského domu předán do správy centrální vojenské komise a využíván jako vojenský výstrojní sklad zejména uniforem.
V letech 1873-1883 byla v prvním patře barokního křídla včetně sálu zřízena lidová vývařovna pro chudé, čímž fresková výmalba dál značně trpěla. Roku 1885 byla v sále vystavena sbírka obrazů, kterou daroval městu člen městské rady rytíř Jindřich Comperz.
Konečně od roku 1935 sloužil sál jako zasedací místnost zastupitelských orgánů města Brna. V letech 1939-1945 jej využívali jako oddací síň pro civilní sňatky. Po roce 1945 zde zasedala Rada Národního výboru města Brna a od roku 1990 Rada města Brna zde má svá jednání dodnes.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD a Magistrát města Brna