Ankara: Doufáme v klid zbraní

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu vyjádřil názor, že pozice Ruska a Ukrajiny ve vyjednáváních spojených s probíhající válkou se v jistých důležitých ohledech přiblížily. Podle Reuters také uvedl, že Ankara vidí možnost uzavření příměří, nenastane-li obrat v trendu rozhovorů. Jednání na nejvyšší úrovni, po nichž volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se podle západních médií nerýsují.

Ruští a ukrajinští vyjednavači za 25 dní od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu absolvovali několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály, pohledy na stav jednání se však různí a šéfka britské diplomacie Liz Trussová v sobotu obvinila Moskvu, že rozhovory nebere vážně. »Můžeme říct, že doufáme v klid zbraní, necouvnou-li dvě strany zpět ze současných pozic,« uvedl turecký ministr zahraničí pro deník Hurriyet. Podle Cavusoglua, který se minulý týden setkal se svými protějšky v Rusku i na Ukrajině, došlo ke »sblížení pozic obou stran ohledně důležitých témat, klíčových témat«. Podrobnosti nesdělil. Turecko se vedle Izraele řadí k zemím, které se snaží zaujmout roli prostředníka. V Antalyi se tento měsíc setkali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba, ani toto jednání posun nepřineslo.

Moskva zatím trvá na tom, že ofenzívu neukončí, dokud nedosáhne deklarovaných cílů. Hovoří o demilitarizaci Ukrajiny či o odstranění nacistů na Ukrajině. Moskva také od Kyjeva požaduje, aby se vzdal nároku na poloostrov Krym a uznal oblasti na východě Ukrajiny jako nezávislé. Zelenskyj v posledních dnech naznačuje, že vstup do NATO nevidí v blízké budoucnosti jako reálný, další ruské požadavky se ale zdají aspoň prozatím nepřijatelné.

Výzvy Zelenského

Zelenskyj vyzývá Vladimira Putina k přímému jednání, ke smysluplným mírovým rozhovorům. »Chci, aby mě teď všichni poslouchali, zejména v Moskvě. Nastal čas na setkání, je čas si promluvit. Nastal čas obnovit územní celistvost Ukrajiny. V opačném případě budou ztráty pro Rusko tak velké, že vám bude zotavení trvat několik generací,« řekl. Poradce tureckého prezidenta Ibrahim Kalin k tomu v sobotu podle The New York Times řekl, že zatímco ukrajinský prezident je připraven setkat se, šéf Kremlu nepovažuje pozice dvou stran za dost blízké. Zpravodajka BBC v Kyjevě ale uvedla, že podle jejích informací Putin počítá se setkáním, »až bude správný čas«. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Rusko úmyslně blokuje dodávky humanitární pomoci do měst, která jsou často pod silnou ruskou palbou. Zelenskyj viní Moskvu z válečných zločinů.

Lukašenko odmítl spekulace

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl spekulace týkající se zdraví Putina. Ruský prezident je podle něj »fyzicky i duševně zdravý a v lepší kondici než kdy předtím«. Lukašenko to prohlásil v rozhovoru s japonskou televizní stanicí TBS. »Nesetkali jsme se jen jako hlavy států, naše vztahy jsou přátelské,« uvedl běloruský vůdce v rozhovoru, který sdílela i běloruská státní tisková agentura BelTA. »Jsem zasvěcen do všech detailů, pokud je to možné, státních i soukromých,« dodal Lukašenko. Britský premiér Boris Johnson na adresu ruského prezidenta řekl, že jedná iracionálně. Nizozemský premiér Mark Rutte ho označil za »naprosto paranoidního«. Veškerá tato tvrzení Lukašenko odmítl. »Západ a vy také byste tuto hloupost, tento nesmysl měli dostat z hlavy,« řekl běloruský prezident zástupci japonského média. »Putin je absolutně fit, je v lepší kondici než kdy jindy. Je to psychicky i fyzicky naprosto zdravý člověk, je atlet. Jak se tady říká – chytí rýmu na všech našich pohřbech,« dodal Lukašenko.

Prohloubení spolupráce

Náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng odrobil kritice sankce uvalené na Rusko kvůli Ukrajině. Zároveň znovu obvinil pakt NATO z podílu na konfliktu na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle TASS mezitím uvedl, že spolupráce mezi Ruskem a Čínou se bude za současných okolností ještě prohlubovat. Podle poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka by Čína měla učinit správné rozhodnutí a připojit se k dalším zemím v odsouzení Moskvy. »Spolupráce bude silnější, protože v době, kdy Západ bezostyšně podkovává všechny základy, na nichž stojí mezinárodní systém, musí naše dvě velké mocnosti pochopitelně přemýšlet, jak v tomto světě dál postupovat,« prohlásil Lavrov.

Čína opakovaně poukazuje na fakt, že NATO stojí za vyhrocením konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Náměstek Le pakt označil za pozůstatek studené války a varoval, že jeho rozšiřování by mohlo mít strašlivé důsledky. »Sankce vůči Rusku nyní jdou tak daleko, že se globalizace používá jako zbraň. Ušetřeni nejsou ani lidé z oblasti sportu, kultury, umění a zábavy,« prohlásil náměstek. Podoljak na Twitteru vyzval Čínu, »aby odsoudila ruskou agresi«. »Čína by se mohla stát důležitou součástí globálního bezpečnostního systému, pokud přijme správné rozhodnutí podpořit koalici civilizovaných národů a odsoudí ruské barbarství,« uvedl.

Zákaz stran s vazbami na Rusko

Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko, uvedl Zelenskyj. Opatření bude platit po dobu válečného stavu, zatím tedy do 25. dubna. »Činnost politiků směřující k rozkolu či ke kolaboraci nebude úspěšná a dočká se tvrdé odpovědi,« citovala Ukrajinska pravda Zelenského. Ten ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby rozhodnutí RNBO hned uvedlo do praxe. Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok a devíti dalších mimoparlamentních uskupení. DPA tyto strany označuje za euroskeptické, antiliberální či proruské.

Diskuse o majetku Rusů v EU

Lídři Evropské unie probírají možnost použít majetky sankcionovaných Rusů na podporu odstraňování válečných škod na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s těmito diskusemi to uvedla agentura Bloomberg. Úvahy jsou ve velmi rané fázi a rozhodnutí zatím nepadlo. Diskuse podle nich přichází za rostoucího strachu ohledně schopnosti Ukrajiny udržet na nohách svou armádu a zároveň poskytovat služby občanům, i vzhledem k výraznému omezení jejích možností při prodeji dluhopisů na mezinárodních trzích. Hodnota majetků ruských politiků a podnikatelů, kteří jsou terčem unijních sankcí, by mohla dosahovat mnoha miliard eur.

(ava, čtk)