Žádné výsledky nepřineslo jednání na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Německo, Ukrajina a Francie.

Ani za devět hodin rozhovorů v Berlíně se ve čtvrtek večer nepodařilo překonat neshody ohledně výkladu Minských dohod, řekl novinářům ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak, kterého citovala agentura TASS.

Podle německé vlády byla jednání složitá, jejich pokračování diplomaté naplánovali na březen. Elysejský palác uvedl, že Rusko vzneslo požadavek, aby Kyjev jednal se separatisty na východě Ukrajiny. To Kyjev odmítá.

Cílem jednání bylo dosáhnout průlomu v osm let trvajícím konfliktu na východní Ukrajině v oblasti Doněcka a Luhanska, známé také jako Donbas. Nulový pokrok berlínských jednání zároveň znamená další komplikaci snahy zmírnit širší ukrajinskou krizi.

Podle Kozaka se nyní v Berlíně nepodařilo sladit rozdílnou ruskou a ukrajinskou interpretaci dohody z roku 2015, jejímž cílem bylo ukončit boje mezi separatisty a ukrajinskými vládními silami. »To se nám nepodařilo překonat,« potvrdil Kozak.

Také ukrajinský vyjednavač, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, uvedl, že nyní žádný průlom nenastal, ale obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání. »Doufám, že se brzy opět sejdeme a budeme v těchto rozhovorech pokračovat. Všichni jsou odhodlaní dosáhnout výsledku,« řekl.

Naději na vyřešení krize ve čtvrtek vyjádřil také předseda zahraničního výboru německého Spolkového sněmu Michael Roth. »Máme reálnou šanci normandský formát oživit,« řekl v rozhovoru s novináři. To, že se podařilo uspořádat jednání poradců ukrajinského a ruského prezidenta, Roth vnímá jako jeden z prvních kroků. »Doufám a očekávám, že brzy přejdeme z úrovně poradců na úroveň politickou,« dodal s tím, že je potřeba využít každou příležitost k jednáním.

Rusko každopádně žádá, aby se Ukrajina zavázala k jednání se separatisty na východě svého území. To je ale pro Kyjev »červená linie«, kterou odmítá překročit, uvedl po skončení jednání francouzský prezidentský palác citovaný agenturou Reuters.

Konflikt na Donbasu pokračuje navzdory teoretickému příměří založeném právě na Minských dohodách. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OBSE ale hlásí časté porušování klidu zbraní, které někdy dosahuje stovek incidentů denně…

Další rétorická cvičení

Zatímco někteří jednají, z jiných stran se naopak ozývají proválečné výkřiky. Například americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v australském Melbourne prohlásil, že Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her.

Uvedl také, že k ukrajinské hranici se stále přesouvají nové ruské síly. Rusko ale v současné době pořádá společné vojenské cvičení s Běloruskem a také námořní manévry v Černém moři. Rozhodně pak odmítá, že by se chystalo sousední zemi napadnout.

Spojené státy už ve čtvrtek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili a do země necestovali – mimo jiné ale kvůli hrozbě onemocnění COVID-19. USA budou také dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě, prohlásil také Blinken, který v Austrálii jedná o bezpečnostních a dalších otázkách s ministry zahraničí Austrálie, Japonska a Indie na setkání aliance Quad.

Stoltenberg chřestí zbraněmi

Své si přisadil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na vojenské základně v Rumunsku znovu nejprve varoval před novým ozbrojeným konfliktem v Evropě. Poté prohlásil, že ze strany Ruska hrozí i jiné nebezpečí než přímá invaze na Ukrajinu, například snaha svrhnout vládu v Kyjevě, kyberútoky či další formy ruské agrese. Znovu také vyzval Moskvu, aby se co nejdříve zúčastnila dalšího setkání Rady NATO-Rusko.

Za přítomnosti rumunského prezidenta Klause Iohannise Stoltenberg také pozdravil americké posily, které do země v předchozích dnech dorazily. Na společné tiskové konferenci ale přitom šéf NATO prohlásil, že aliance se snaží spor uklidnit.

»Příští týden se ministři NATO sejdou a budou jednat o tom, jak můžeme dále posílit naši přítomnost ve východních zemích aliance, včetně nových bojových jednotek,« doplnil poté Stoltenberg na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Šéf NATO také připomněl, že oblast Černého moře je pro alianci strategicky důležitá. Na závěr pak pozdravil německé a americké vojáky, kteří působí na letecké základně, vzdálené asi 400 km od poloostrova Krym.

Rusko vyzývá ke zklidnění

Naopak Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. »Ze své strany bychom chtěli navrhnout, abyste také přispěli svým vkladem ke snížení tohoto napětí zastavením dodávek zbraní Ukrajině. Ze všech stran se to děje, dělá se to veřejně. Dělá se to demonstrativně. Dost dobře není jasné, kvůli čemu. Také bychom chtěli pochopit, proč Británie poslala své speciální síly na Ukrajinu a dokdy tam budou?« řekl Šojgu podle agentury TASS během setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě.

Šojgu si také postěžoval, že vzájemná spolupráce mezi Moskvou a Londýnem »je téměř na nule a brzy klesne pod tuto hranici«.

Wallace naopak řekl svému ruskému protějšku, že jejich moskevská schůzka by mohla posloužit k vyřešení mnoha problémů prostřednictvím diplomacie. »Doufám, že tím, že si dnes promluvíme a zahájíme vztah, který byl na nule, dokážeme vyřešit řadu nastolených problémů,« řekl na setkání britský ministr. Podle agentury Reuters pak opět zdůraznil význam diplomacie a opatření na budování vzájemné důvěry. Kyjev a většina západních států v čele s USA přitom ale naopak pokládají vyzbrojování Ukrajiny za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousední země.

(cik)