Činovníci Evropské unie si mnou ruce. Dohoda dojednávaná v Bruselu je prý na světě. Podle nich jí dosáhly Kosovo a Srbsko. Má ukončit skoro dva roky trvající spor. Ten se týká poznávacích značek vozidel na severu Kosova. Informaci oznámil sám šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Na Twitteru se lze dočíst, jak se chlubí, že dohoda byla sjednána a jak moc ho těší, že to může říci. Uvádí, že hlavní vyjednavači Kosova a Srbska za zprostředkování ze strany EU souhlasili s opatřeními, jejichž cílem je zabránit dalšímu vyostření situace, která už byla značně výbušná. Stavěly se i barikády. Všichni se teď údajně plně soustředí na uklidnění a urovnání rozklížených vztahů, sděloval za obě strany Borell. Spor rozpoutala Priština, když požadovala, aby kosovští Srbové používali výhradně kosovské registrační značky. Srbskými úřady vydávané značky pro kosovské okresy, které používá především srbská menšina v severním Kosovu, považovala za ilegální a diktovala jiné podmínky. Podle odhadů je v Kosovu takovýchto aut na 10 000. Život Srbů v Kosovu, které bylo Srbům uloupeno, dodnes není jednoduchý.
Na protest proti tomuto kosovskému plánu začátkem listopadu opustili kosovští Srbové místa v kosovských státních institucích, »značkový« diktát odmítali. Eurodiplomat tento stav nazval »velmi nebezpečným bezpečnostním vakuem«. Nyní podle agentur včetně ČTK oznámil, jakým způsobem se situace zklidní: Srbsko přestane vydávat poznávací značky s označením kosovských měst a Kosovo zastaví další kroky související s přeregistrováním vozidel. Ovšem hlavní vyjednavači byli vyzváni k projednávání dalších kroků. Co se ale za výrazem »další kroky« skrývá? Problém není vyřešen, jak se Borell snaží přesvědčit. Kosovo totiž v roce 2008 vyhlásilo jednostranně a protiprávně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co na Srby dopadaly bomby při drtivých náletech paktu NATO. Útočily stovky letadel. I na nemocnice, srbskou televizi, na mosty, na civilisty. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Není samo. Zemí se stejným názorem jsou desítky. Ale Západ včetně USA podporuje pouze samozvanou Prištinu, přestože konflikt v Kosovu vyvolala teroristická tzv. Kosovská osvobozenecká armáda (UCK), jejíž ozbrojenci při prvním střetu v roce 1998 napadli a zabili několik srbských policistů. Pak postupně v Kosovu vyvražďovali Srby, prosrbské kosovské Albánce i romské obyvatelstvo. Toto pozadí naznačuje, že srbská strana v rámci »dalších kroků« může být nucena přijmout závěry, které nebudou spravedlivé, ale budou dojednány na úkor Srbů.
(ava)