Evropa nesmí váhat s pomocí

Ukrajinský prezident to požadoval v projevu v EP

Ukrajinci bojují za hodnoty společné s Evropou a za svou evropskou budoucnost. Evropské země nesmějí váhat s pomocí v jejich boji, který pak může být vítězný. V projevu k poslancům Evropského parlamentu (EP) to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajina podle něj nasazuje životy svých nejlepších lidí, aby mohla být rovna se zeměmi Evropské unie. Při ruských útocích umírají i děti, jen v pondělí jich bylo šestnáct, dodal. »Dokažte, že jste s námi. Dokažte, že nás nenecháte samotné. Dokažte, že jste skutečnými Evropany, a život vyhraje nad smrtí. A světlo nad temnotou,« vyzval EU v projevu, který provázel dlouhý potlesk bruselského plenárního sálu, jenž se zaplnil nejvíce od začátku pandemie.

Zelenskyj v pondělí podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do EU. Její rychlé vyřízení podpořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfové skupiny států východního křídla EU včetně ČR. Někteří lídři západoevropských zemí však připomněli, že Ukrajina nejprve musí splnit řadu podmínek a dokončení celého procesu může trvat roky. Zelenskyj prohlásil, že s jeho zemí bude EU mnohem silnější, naopak bez Unie bude Ukrajina osamělá. Europoslanci schválili rezoluci tvrdě odsuzující Rusko, navrhli další sankce proti Rusku a Bělorusku a podpořili kandidaturu Ukrajiny do EU včetně její integrace do vnitřního trhu. I polský ministr zahraničí Zbigniew Rau vyzval k zavedení dalších sankcí proti Rusku.

Sankce i proti Bělorusku

»Pokud by válka měla trvat déle, rozsah sankcí by se měl zvýšit. V tom mezi námi panuje shoda,« řekl Rau po setkání se svými protějšky z Německa a Francie. Polsko již přijalo kolem 400 000 uprchlíků z Ukrajiny, ale celkový počet může dosáhnout i jednoho milionu. »Vladimir Putin se mýlil. Spekuloval, že dovolíme, abychom byli rozděleni, ale naopak jsme v těchto těžkých dobách semknutější. Stojíme při Ukrajině, protože si uvědomujeme, co je v sázce,« uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Upozornila, že válka na Ukrajině způsobí Rusku velké škody. »Naši sílu určuje naše jednota, rychlost rozhodování a odvaha těchto rozhodnutí,« řekl francouzský ministr Jean-Yves Le Drian. Sankce, které již vážně ovlivnily ruskou ekonomiku, by měly být uplatněny i proti Bělorusku, které se rovněž podílí na agresi vůči Ukrajině, dodal podle PAP.

Jen posílení hranice

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ale ohlásil jen posílení jižní hranice země s Ukrajinou dalšími vojenskými jednotkami. Označil to za preventivní krok, napsala běloruská státní agentura BelTA. Běloruská armáda podle Lukašenka zdvojnásobí svou vojenskou přítomnost na hranicích dobře vycvičenými mobilními jednotkami, které mají být schopné »zmařit jakoukoliv provokaci« či vojenské akce proti jeho zemi. Oznámil to krátce poté, co se v ukrajinských médiích objevily zprávy o pohybu běloruských jednotek na ukrajinském území. Náčelník běloruského generálního štábu Vektar Gulevič ujistil, že na ukrajinském území není žádný běloruský voják. »Nemáme žádné agresivní plány. Pro nás je prvořadá ochrana hranic, ochrana naší územní celistvosti,« zdůraznil generál podle BelTA a na dotazy novinářů doplnil, že může se stoprocentní jistotou prohlásit, že běloruští vojáci plní úkoly jen na běloruském území a žádný z nich není na Ukrajině. V ukrajinských médiích se objevily zprávy, že běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny. Bělorusko se až dosud do ruského útoku proti Ukrajině nezapojilo svými ozbrojenými silami, ale poskytlo ruským vojákům své území a letecké základny. Tento krok Lukašenko na poradě s bezpečnostní radou a vedením vlády odůvodňoval hrozbou, že by ukrajinské rakety, připravené u hranic proti uskupení ruských vojsk, mohly zasáhnout běloruská města Gomel a Mozyr.

Šéfdirigent bez taktovky

Šéfdirigent Mnichovských filharmoniků Valerij Gergijev, který je stoupencem ruského prezidenta Vladimira Putina, již dále nepovede tento známý symfonický orchestr. V prohlášení to oznámil mnichovský primátor Dieter Reiter, který uvedl, že ruský umělec nereagoval na výzvu, aby se od Putinovy útočné války distancoval. »Mnichov se rozchází s Valerijem Gergijevem. S okamžitou platností se tak nebudou konat již žádné koncerty Mnichovských filharmoniků pod jeho vedením,« oznámil Reiter. Poznamenal, že »Gergijeva vyzval, aby se jednoznačně postavil proti krvavé útočné válce, kterou Putin na Ukrajině vede«. Poukázal také na to, že ruským útokům čelí i Kyjev, který je partnerským městem Mnichova.

Mnichovský primátor uvedl, že od Gergijeva čekal přehodnocení jeho postoje k šéfovi Kremlu. »To ale neudělal,« uvedl s tím, že jediným možným krokem je s Gergijevem se rozloučit. Reiter oficiálně požádal Gergijeva o prohlášení minulý týden v pátek, tedy den po zahájení ruského vstupu na Ukrajinu. V dopise mu sdělil, že pokud se do pondělí 28. února od války nedistancuje, u filharmoniků skončí.

Mnichovští filharmonici jsou jedním z hlavních orchestrů bavorské metropole. Georgijev filharmoniky vedl od roku 2015, kdy na pozici hudebního ředitele vystřídal amerického dirigenta Lorina Maazela. Gergijev, který patří k největším hvězdám mezinárodní scény vážné hudby, je šéfem petrohradského Mariinského divadla a s Putinem se zná řadu desetiletí. Jeho politice opakovaně vyjadřoval podporu. Kvůli vstřícnému postoji k Putinovi nemá problémy jen v Mnichově. Pařížská filharmonie s ním zrušila všechny koncerty jako výraz solidarity s ukrajinským lidem. S Gergijevem nepočítá ani milánský operní dům La Scala, kde měl vystoupit tento měsíc. Nevystoupil ani na plánovaných koncertech s Vídeňskými filharmoniky v New Yorku. Vystoupení mu zrušil Rotterdam a festival Dvořákova Praha.

Írán: Ukrajina je obětí USA

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že Ukrajina je »obětí krizí vytvořených Spojenými státy americkými«. Chameneí, který má v íránských státních záležitostech poslední slovo, uvedl, že válka na Ukrajině by měla být zastavena. Zároveň řekl, že je nutné poukázat na kořeny konfliktu, přičemž z jeho vytvoření obvinil USA, které označil za mafiánský režim. »V podstatě americký režim vytváří krize, žije z krizí a živí se různými krizemi ve světě. Ukrajina je další obětí této politiky,« řekl Chameneí v televizním projevu. »Dle mého názoru je Ukrajina obětí krizí vytvořených USA. Státy, které jsou závislé na podpoře USA a západních mocností, musí vědět, že takovým zemím nemohou věřit,« dodal. Zatímco USA a Írán jsou po desítky let nepřáteli, s Moskvou Teherán udržuje strategické partnerství. Írán a Rusko jsou vojenskými spojenci v konfliktu v Sýrii. Zároveň je Rusko důležitým obchodním partnerem Íránu vzhledem k západním sankcím vůči Teheránu. Íránský prezident Ebráhím Raísí minulý týden v telefonátu svému ruskému protějšku Putinovi řekl, že považuje rozšiřování NATO na východ za »vážnou hrozbu« pro bezpečnost a stabilitu regionu, a vyjádřil naději, že ruský vpád na Ukrajinu »bude přínosem« pro obyvatele. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján ve své reakci na boje na Ukrajině sdělil, že příčinou jsou »provokace NATO«. Válka ale podle něj není řešením.

Blokáda k Azovskému moři

Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle TASS. Stručná zpráva agentury se nezmiňuje o obklíčeném strategickém přístavním městě Mariupolu, které je podle starosty pod ustavičnou ruskou palbou. Už dříve Rusové dobyli jiný ukrajinský přístav na Azovském moři, Berďansk. Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov upřesnil, že jednotky Doněcké lidové republiky dosáhly administrativních hranic Doněcké oblasti a spojily se s ruskými vojsky, které kontrolují ukrajinské pobřeží Azovského moře směrem na sever od Krymu. »Od středečního dne je plně zablokovaný přístup jednotek ukrajinských ozbrojených sil k Azovskému moři,« prohlásil Konašenkov. Podle Konašenkova také vojska Luhanské lidové republiky postoupila až 61 kilometrů do hloubky ukrajinského území. Podle ukrajinských zdrojů je stále ostřelován i Charkov a napjatá zůstává situace okolo Kyjeva. K metropoli směřuje podle americké soukromé společnosti Maxar Technologies kolona ruských vojenských vozidel dlouhá 64 kilometrů.

ICC zahájí vyšetřování

Kyjev vítá rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) zahájit vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. Podle zpravodajského serveru CNN to uvedl velvyslanec Ukrajiny při OSN Serhij Kyslycja. Prokurátor ICC Karim Khan v pondělí oznámil, že na Ukrajině mohly být podle předběžného vyšetřování spáchány válečné zločiny i zločiny proti lidskosti. »Vzhledem k rozšíření konfliktu v posledních dnech je záměrem prokurátora, aby toto vyšetřování zahrnovalo také všechny nové údajné zločiny, které spadají do jurisdikce jeho úřadu a které spáchala kterákoli strana konfliktu na kterékoli části území Ukrajiny,« prohlásil velvyslanec.

(ava, čtk)