Loď s americkým LNG objednaným polskou firmou PGNiG dorazí koncem února letošního roku do terminálu pojmenovaného po prezidentu Lechu Kaczyńskim ve Świnoujście, kde bude plyn převeden do polské přepravní sítě. Jen to, že to nebude k dispozici pro polské domácí spotřebitele, kteří si v poslední době »užívali« zdražení plynu o několik set procent, je docela výsměch – plyn totiž systémem poteče přímo na Ukrajinu a převezme jej ukrajinská společnost ERU Europe.
Z vděčnosti přitom byla zablokována železniční doprava z východu.
Již 30. listopadu 2021 Ukrajina zavedla časově neomezený zákaz ze strany Ukrajinských drah na přepravu všech zásilek zasílaných do Polska z 15 zemí, včetně Číny a Kazachstánu. Tyto dodávky jsou přitom pro polskou ekonomiku strategické a byly z nepochopitelných důvodů přerušeny.
Tato situace ohledně průjezdu vlaků přes Ukrajinu nadále pokračuje a týká se přitom především polských železnic. Zastavení dodavatelských služeb pak způsobuje obrovské ekonomické ztráty. Opatření se týká všech polských vlaků z východu, a to i včetně dopravy po »Nové hedvábné stezce«.
»Činnosti realizované Ukrajinskými drahami v praxi znamenají snížení tranzitních přesunů zboží přes území Ukrajiny ve vztazích Východ-Západ směřující do Polska a vedou k úplnému odstranění tranzitu. Jsme jedinou evropskou zemí, které se týká takovýto neomezený zákaz,« uvedl Andrzej Olszewski, zástupce představenstva polských státních drah.
Co chce Ukrajina?
Nikdo to neví jistě, původní vyjádření zástupců polských železničních společností hovořila o zdražení tranzitu. O částkách experti spekulovali a ukrajinské dráhy uvedly, že jde o výsledek rekonstrukčních prací. Specialisté a analytici ale říkají, že je to nesmysl, v zimě se takové práce neprovádějí, a i když se jedná o třeba jen o jeden přejezd, najednou jsou všechny zablokované a týkají se přitom pouze železničních přejezdů s Polskem.
Úřady ve Varšavě udělají pro Ukrajinu vše:
*Šéf Národního bezpečnostního úřadu Paweł Soloch na konci ledna hovořil o vojenské pomoci Polska Ukrajině vč. o předávání munice. Tuto informaci potvrdil Mariusz Błaszczak, ministr národní obrany. Komentátoři upozorňovali, že kromě munice pro protiletadlová děla ZU-23 a 57mm děla s největší pravděpodobností Polsko dodá i odpalovací zařízení protiletadlových raket Grom, používané v gruzínské válce v roce 2008.
Potvrdil to Mateusz Morawiecki, když se 1. února setkal s prezidentem Ukrajiny. Slíbil Ukrajině dělostřeleckou munici, ale také sady protiletadlových raket Grom, lehké minomety a průzkumné drony a další druhy obranných zbraní. Ministr Błaszczak uvedl, že půjde o odpalovací zařízení Piorun, nejnovější protiletadlová odpalovací zařízení polské armády, vyráběná společnostmi závodů Polska Grupa Zbrojeniowa – Mesko (ve spolupráci s Telesystemem).
Informace o převodu střeliva do ručních palných zbraní do postsovětských zbraní, používaných především ukrajinskými vojáky, jako jsou granáty pro granátomet RPG-7 nebo pro bezzákluzové dělo SPG-9, munice 23 mm pro protiletadlová děla, pak nevzbudily velký zájem, stejně jako předání neznámého počtu 60mm lehkých pěchotních minometů LMP-2017, z nichž 780 zakoupilo Ministerstvo národní obrany v roce 2018 v ZM Tarnów za téměř 32 milionů PLN (poslední várka má být dodána v roce 2022). Na druhou stranu ohromilo oznámení o předání Ukrajině polských průzkumných dronů, kterých ani Polsko nemá příliš mnoho.
Polští vojáci jsou v současné době vyzbrojeni 15 izraelskými soupravami Orbiter, z nichž každá se skládá ze tří bezpilotních letounů, 25 polských souprav FlyEye a dvou souprav dronů Scan Eagle zakoupených z USA, každá s 10 drony.
Senzační dárek
Šok pak vzbudilo prohlášení o přesunu »lehkých protiletadlových střel Piorun« určených pro boj proti vzdušným cílům. Jedná se o nejnovější typ nejen v polské armádě. Jde o novinku pro všechny země NATO. Jejich předání Ukrajině by bylo prvním případem »exportu« nejnovějšího výdobytku polského národního obranného průmyslu.
Kontroverze souvisí s rizikem převzetí nejnovějších polských obranných technologií do cizích rukou. Ale to není jediná překážka. Specialisté poukazují na další problém – nelze je vyvézt bez získání speciální certifikace.
Když dříve závod Mesko chtěl střely prodat na export, vláda rozhodla, že kvůli unikátním technologiím bude jejich vývoz – alespoň na čas – zakázán, a zůstanou výhradně k dispozici polské armádě. Při nekontrolovaném exportu je pak těžké vyloučit, že technologické novinky, kterých má Piorun mnoho, by mohla objevit neoprávněná osoba… Třeba teroristé pro sestřelování civilních letadel.
Dne 8. února 2022 přijala polská vláda usnesení o bezúplatném převodu vojenského majetku na ukrajinské ozbrojené síly z prostředků polských ozbrojených sil. Podrobnosti ale zatím nebyly uvedeny. 28. ledna uspořádal prezident Ukrajiny Włodymyr Zełęnski tiskovou konferenci pro zahraniční média. Polští novináři ale dovnitř nesměli, a to ani ti z provládních stanic. Tomasz Jędrychów ze státní, vládou kontrolované TVP o situaci napsal: »Prezident W. Zełęnski opět uspořádal tiskovou konferenci pro zahraniční novináře. Nikdo z Polska znovu přijat nebyl, i když o týden dříve při setkání s prezidentem Andrzejem Dudou ujistil, že Polsko je strategickým partnerem. Austrálie se ukázala být strategičtější.«
Vlastně není divu, Kyjev dostal víc, než si dokázal představit. Podojil Varšavu a polská vláda se na úkor občanů a jejich bezpečnosti tváří jako důležitý hráč v současné válečné aréně. Nenávidí snad polské úřady Rusko natolik, že jsou připraveny obětovat své vlastní občany, jen na vzdor Vladimiru Putinovi? Asi to je jen z lásky k USA…
Piotr JASTRZĘBSKI
jmm
🙂
fronda
Obyčejní Poláci jsou jistě vděčni Rusku za osvobození v roce 1944 a 1945. A také nepochybně znají řádění banderovců za války. Určitě nesouhlasí s jejich současným vyzbrojováním.
PetJednaLenin
Stalin nadřadil dobyvačné zájmy společnému boji proti nacismu, hodnotí historik sovětskou neúčast na Varšavském povstání.
Polsko si ve čtvrtek připomnělo 75 let od začátku Varšavského povstání. Proti obrovské přesile vojsk nacistického Německa se tehdy postavila odbojová organizace Zemská armáda. Vzdorovat vydržela 63 dní. Boje nepřežilo až 18 tisíc jejích vojáků a téměř 180 tisíc civilistů. Povstalci mimo jiné spoléhali na Rudou armádu, která stála u bran Varšavy. Ta se ale k povstání nepřidala.