Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které kontroverzní norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety ukradla syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
V článku 8 se uvádí, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem. To ale v tomto případě, stejně jako v celé řadě dalších, které má Barnevernet na svědomí, nebylo! Jenže Štrasburk se najednou bojí jít proti Norsku…
»Rozhodnutí v případě Michalákových je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernetu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,« uvedla advokátka rodiny Dora Boková. Boková ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.
Velký senát je složen z předsedy soudu a jeho místopředsedů, předsedů sekcí, národního soudce společně se soudci určenými losem. Soudci, kteří zasedali v senátu, jenž vydal rozsudek, nemohou zasedat ve Velkém senátu, jestliže jde o věc, která jim byla předána na základě žádosti jednoho z účastníků řízení. O tom, zda je namístě věc Velkému senátu předat k novému projednání, či nikoli, rozhoduje kolegium soudců.
Případ se táhne 10 let
O odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým rozhodla norská tzv. sociální služba v roce 2011 kvůli údajným obavám ze sexuálního zneužívání, zanedbávání a týrání. Norský soud považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Matka se proti rozhodnutí opakovaně odvolala, protože relevantní důkazy proti ní chyběly; soud vyšší instance přitom uvedl, že nevěří, že ona sama děti zneužívala, nechránila je ale prý před údajným otcovým násilnickým chováním.
Michaláková zároveň případ silně medializovala a zveřejňovala o dětech citlivé informace, včetně fotografií, a to prý i přes žádost staršího chlapce Denise (resp. jeho pěstounů), aby tak nečinila. Štrasburský soud v rozsudku mj. připomněl, že Denis trpí posttraumatickou stresovou poruchou a otevřeně prý odmítl s matkou žít. Také z těchto důvodů norské úřady zbavily později Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, zatímco otci paradoxně práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
Štrasburský soud uvedl, že nařízení o pěstounské péči a pozdější zbavení rodičovských práv bylo v souladu se zákony. »ESLP vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a také skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,« konstatoval Evropský soud pro lidská práva. Každý ze synů Michalákové byl totiž přidělen jiným pěstounům…
Realistický přístup
Podle soudu ve Štrasburku Michaláková zveřejňováním osobních údajů o dětech na internetu situaci dále zhoršovala. »S ohledem na názory a na psychologickou situaci dětí ESLP rozhodl, že norský soud dostatečně odůvodnil své rozhodnutí odejmout matce právo na styk s oběma dětmi,« dodal soud v prohlášení. »Jsem si samozřejmě vědoma toho, že děti jsou dlouho v péči pěstounů a že na ně určité pouto vzniklo, takže přestěhovat děti okamžitě do mé péče nehodlám. Doufám aspoň, že mi budou dovoleny návštěvy. Samozřejmě bude nutná také spolupráce psychologa. Já se nemíním dětem násilně vlomit do života,« uvedla přitom realisticky Michaláková (nyní žije v Norsku poblíž Bodo s přítelem a jeho dcerou, pracuje ve školce s dětmi do šesti let).
»Spravedlnost je bohužel v případě ukradených dětí pomalá a v tomto aktuálním rozhodnutí i slepá. Připomínám navíc, že z hlediska českého práva byly obě děti svěřeny do péče matky Evy Michalákové. Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví,« řekla v reakci na verdikt ESLP senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková. Připomněla tak loňské rozhodnutí soudu v Hodoníně, který formálně svěřil děti do péče matky, ačkoli na faktický stav věcí to podle ČTK vliv nemá.
Slovensko-norský pár uspěl
ESLP přitom v jiném případu rozhodl ve prospěch slovensko-norského páru Ladických, kterým Barnevernet v roce 2015 odebral dceru Maxine a umístil ji do pěstounské péče. Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.
Norsko musí manželům zaplatit 25 000 eur (zhruba 606 000 Kč) za nemajetkovou újmu a 500 eur (12 000 Kč) za náklady. Jestli to povede k návratu Maxine rodičům je ale nejisté.
Nezákonnost celého systému
Český právník Pavel Hasenkopf, který působí v Petičním výboru na pomoc rodině Michalákových, tvrdí že Evropský soud pro lidská práva je žalobami proti Barnevernetu zahlcen, a tak by měl posuzovat nezákonnost celého systému.
Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována mnohými rodiči a experty, že zachází ve své deklarované snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění, často třeba jen na základě neověřeného udání jednoho ze sousedů či jediného výchovného pohlavku na dětském hřišti atp. Stále větší počet případů je řešen také u Evropského soudu pro lidská práva. Podezřelé je zejména časté odebírání dětí cizinců Barnevernetem, které evokuje podezření skutečně až z organizovaného kradení těchto dětí ve prospěch bezdětných norských párů.
(rj)
Jiří Jírovec
Název článku, ve zkratce: „Máma se nedočkala spravedlnosti“, je zavádějící. Soud určitým způsobem rozhodl, ale to neznamená, že nespravedlivě. Úpěnlivě se hlásíme k „západním hodnotám“, ale když soud podle nich rozhodne, protestujeme.
Centr
Podle toho, co před x lety o Michalákové útržkovitě psaly noviny, bych jí také děti nesvěřil. Ostatně tak se vyjádřil i český pověřený zástupce, který mohl norský spis celý za českou vládu prostudovat. I rodiče Michalákové dávali ruce od své dcery pryč.