Když se v minulém týdnu v Moskvě sešel ruský prezident Vladimir Putin s německým kancléřem Olafem Scholzem, nejednali jen o napětí kolem Ukrajiny, podsouvaném Západem Rusku. Ruský prezident na úvod schůzky prohlásil, že pro Moskvu je prioritou spolupráce v energetice s Berlínem jako s jedním z hlavních partnerů.
»Rusko je spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů již velice dlouho, desítky let. Za celou dobu nedošlo k jedinému výpadku v dodávkách energetických zdrojů z Ruska,« prohlásil šéf Kremlu podle agentury TASS. Putin také uvedl, že Rusko jako dodavatel se drží tržních zásad, o čemž podle prezidenta nemůže být pochyb.
Vyřešená krize
Pouze jednou došlo k plynové krizi – na počátku roku 2009, kdy Gazprom s Putinovým svolením utáhl kohoutky pro Ukrajinu, která se tehdy nedohodla s Moskvou na dodávkách a cenách ruského plynu. Po několika dnech přestal proudit ruský plyn v plynovodech vedoucích přes Ukrajinu i dále. Krizi tehdy podle ČTK přiletěl řešit do Kyjeva a Moskvy český premiér Mirek Topolánek jako představitel předsedající země Evropské unie. Nakonec se Putin na vyřešení krize dohodl s ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou.
Putin: Komerční projekt
Po jednání s Olafem Scholzem Vladimir Putin na společné tiskové konferenci ujišťoval přítomné, že nový plynovod Nord Stream 2 je čistě komerčním projektem a nemá žádný politický podtext. Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltského moře přepravovat do Spolkové republiky Německo ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Uvedení plynovodu do provozu čeká na schválení německými úřady, ale Německo otálí, má strach ze Spojených států amerických a dalších západních evropských zemí, které si plynovod berou jako rukojmí a součást sankcí proti Rusku. O neuvedení celé megastavby do provozu jde Washingtonu a zemím Západu především. Proto Kyjev a další tvrdí, že Nord Stream 2 vnímá jako nebezpečí pro Ukrajinu i pro celý evropský kontinent. Rusko bude, jak plyne ze slov šéfa Kremlu při moskevském jednání, pokračovat v dodávkách plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, pokud bude v Evropě poptávka a bude fungovat ukrajinský systém na přepravu plynu.
Kritizovaný Scholz
Scholz prohlásil, že je odhodlán zajistit, aby tranzit plynu přes Ukrajinu fungoval. Německý kancléř, jenž si vysloužil kritiku doma i v zahraničí za »smíšené« signály s ohledem na dění kolem Ukrajiny, tedy za to, že se ostře nevymezil proti Rusku, v minulém týdnu opět jednoznačně neřekl, že by projekt Nord Stream 2 zastavil v případě invaze, pouze konstatoval, že ruská vojenská operace by měla následky. Plynovod je dlouhý 1230 kilometrů. V úterý Scholz prohlásil, že s ohledem na ruskou misi na Donbas není německý souhlas k provozu plynovodu možný…
(ava)