Moskva odmítá průtahy v jednáních

Moskva nedovolí, aby byly donekonečna protahovány diskuse o bezpečnostních požadavcích Ruska, prohlásil v Dumě ministr zahraničí Sergej Lavrov. To je viditelné ze snah přehodit toto téma na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) či ve výzvách Evropské unie, aby byla do diskusí také zapojena.

Pokud Rusko nedostane od Západu konstruktivní odpověď na své návrhy, přijme odvetná opatření, prohlásil Lavrov. »Nedovolíme, aby se naše projekty zamotaly do nekonečných diskusí, a taková linie je jasně viditelná, zejména ve snahách toto téma shodit na OBSE nebo skrze vytrvalé výzvy EU, aby se pro ni v debatách našlo místo,« uvedl ministr. Moskva v prosinci zveřejnila návrhy dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO, hlavním partnerem pro jednání je nyní pro ruskou stranu Washington. Moskva od paktu žádá mj. závazek, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii. Washington i NATO ruské požadavky odmítají.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle Lavrova při jejich lednové schůzce v Ženevě slíbil, že Washington pošle Moskvě písemné odpovědi na ruské bezpečnostní požadavky tento týden. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba řekl, že Kyjev nemá proti odpovědím USA námitky a že pozice Ukrajiny byla vzata v úvahu.

Washington neustále vyhrožuje. Prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že zváží uvalení sankcí přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. A zopakoval, že ruský útok by měl obrovské globální následky. Podle Bidena nedošlo k žádným změnám u ruských sil u ukrajinských hranic. Biden prý nemá v úmyslu vyslat americké jednotky na Ukrajinu, ale uvedl, že brzy by se mohla do regionu přesunout část z 8500 amerických vojáků, kteří byli uvedeni do bojové pohotovosti. Británie oznámila, že ani ona nevylučuje možnost uvalení sankcí na Putina v případě invaze. Řekla to britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že postihy namířené na Putina by byly zničující pro politické vztahy Moskvy a západních zemí, ruskou ekonomiku by však nezasáhly.

Napětí a spor Ukrajina – Rusko je nezbytné vyřešit diplomacií. Pokud ale ruští vojáci na Ukrajinu zaútočí, zaplatí za to Moskva vysokou cenu, shodli se v úterý v Berlíně německý kancléř Olaf Scholz a hlava Francie Emmanuel Macron. »Očekáváme od Ruska kroky ke snížení napětí,« řekl Scholz. Přitom Západ nepřestává Ukrajinu vyzbrojovat a eskaluje napětí. 8500 amerických vojáků je připraveno k rychlému nasazení v Evropě a USA, kromě toho, že neuznávají ruské požadavky, pokračují v dodávkách zbraní na Ukrajinu – do Kyjeva v úterý dorazila třetí dodávka z balíku vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 mld. Kč). Podle agentury TASS a ČTK zásilka obsahuje 300 odpalovacích zařízení a protitankové řízené střely Javelin.

Chorvatsko by se v dění kolem Ukrajiny nemělo angažovat, prohlásil prezident země Zoran Milanovič. »Pro Ukrajinu není v NATO místo. Když se na Ukrajině měnila moc, tak toto hnutí, které bylo všechno jen ne demokratické, bylo převratem, při němž bylo zabito 50 lidí. Šlo o následující: Ukrajina jde na Západ, u Ruska není co hledat, v EU bude med a mléko,« řekl prezident. A označil Ukrajinu za jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí. Ke státům se zdrženlivým přístupem ke Kyjevu se v EU řadí také Itálie.

(ava)