Moskva se verdiktu z Haagu nepodřídí

Moskva nesplní požadavek Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který ve středu nařídil Rusku okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině. Podle to ruských médií uvedl mluvčí prezidenta Vladimira Putina.

Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instancí OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařídil, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal a označil je za »naprosté vítězství«.

»Ne, nemůžeme brát toto rozhodnutí v úvahu. U Mezinárodního soudního dvora existuje pojem ‚souhlas stran‘. Tady žádný souhlas být nemůže. V tomto případě to nemůžeme brát v úvahu,« řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS v odpovědi na dotaz, zda Rusko přihlédne k rozhodnutí haagského soudu.

»Dění na Ukrajině« lze podle Peskova přerušit rychlým uzavřením dohody mezi Moskvou a Kyjevem. Mluvčí podle listu Kommersant popřel, že by strany byly blízko dohodě.

Navíc prý Zelenskyj nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, kdy země získala samostatnost. Podle agentury Reuters to uvedl Zelenského bezpečnostní poradce Oleksij Arestovyč v rozhovoru pro italský list La Repubblica. Ukrajina si tak nadále činí nárok na Ruskem anektovaný poloostrov Krym a území ovládané separatisty ve východoukrajinském Donbasu.

Neověřitelné ztráty na obou stranách

Rusko prý v bojích na Ukrajině přišlo o přibližně 14 000 vojáků a stovky obrněnců. Tvrdí to ukrajinský generální štáb. Avšak americký deník The New York Times ve středu s odkazem na »konzervativní odhady« amerických zpravodajských služeb napsal, že ruská strana za tři týdny konfliktu na Ukrajině ztratila přes 7000 vojáků.

Ve válce, která pokračovala 22. dnem, prý Rusko také přišlo o 444 tanků, 1435 obrněných vozidel, 201 děl, 72 raketometů, 43 zbraní protivzdušné obrany, 86 letadel, 108 vrtulníků, 864 kusů automobilové techniky, tři plavidla, 60 cisteren, 11 dronů a deset kusů speciální techniky. Také to uvedl ukrajinský generální štáb.

Ruské ministerstvo obrany naopak hlásí pokračující ničení ukrajinské protivzdušné obrany. Letectvo a protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelily dva ukrajinské vrtulníky a 12 bezpilotních letadel a také zničilo celou jednotku vyzbrojenou moderními raketovými systémy protivzdušné obrany S-300, ohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Od začátku operací ruské síly podle mluvčího zničily 181 ukrajinských letadel a vrtulníků, 172 dronů, 170 systémů protileteckých raket, 1379 tanků a dalších obrněnců, 133 raketometů, 514 děl a minometů a 1168 kusů speciální automobilové techniky.

Tvrzení obou stran o ztrátách způsobených nepříteli nicméně nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské mnisterstvo obrany podle TASS také ohlásilo, že zveřejní balík dokumentů, které mají podle něj dokazovat, že se v ukrajinských laboratořích vyvíjely biologické zbraně.

Zveřejňování zajatců

Ukrajinské úřady svým zacházením s ruskými válečnými zajatci porušují Ženevské úmluvy a měly by ukončit zveřejňování videozáznamů se zajatými vojáky na sociálních sítích, protože těm kvůli tomu hrozí zastrašování a ponižování. Vyzvala k tomu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).

HRW upozorňuje, že videa se zajatými vojáky zveřejňuje ukrajinská tajná služba SBU na svém účtu na sociální síti Telegram, který má téměř 900 000 sledujících, a sdílí je i na facebooku, twitteru, instagramu a YouTube kanálu. Zajatci často na videích zjevně pod nátlakem udávají svá plná jména, identifikační čísla, adresy i jména rodičů.

»Povinnost chránit válečné zajatce, aby se nestali objektem veřejného zájmu, a zabránit jejich zastrašování a ponižování je součástí širšího závazku lidského zacházení se zajatci a ochrany jejich rodin. Ukrajinské úřady by měly ukončit zveřejňování těchto videí online,« uvedla Aisling Reidyová z HRW.

Kanály, kde se videa objevují, provozuje ukrajinské ministerstvo vnitra, které tvrdí, že jde o službu rodinám zajatých, zraněných a padlých vojáků, aby mohly své blízké identifikovat. Vojáci často ukazují své doklady, mívají pásku přes oči, někdy je kamera zachycuje při telefonátu domů nebo při výslechu.

Třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci nařizuje válčícím stranám, aby se zajatci zacházely lidsky a dostalo se jim lékařské péče. »Váleční zajatci musí být vždy chráněni před násilným činem nebo zastrašováním, před urážkami a před zvědavostí obecenstva,« stanovuje dokument.

Řecko S-300 neposkytne

Řecko svůj protiletecký systém S-300 ruské výroby do zahraničí nepředá. Podle veřejnoprávní televize ERT to prohlásil náčelník generálního štábu řecké armády Konstantinos Floros.

O poskytnutí protiletadlového systému požádal západní státy ve středu Zelenskyj. Mezi státy NATO má systém ve výzbroji také Slovensko a Bulharsko.

»Není představitelná žádná možnost prodeje či předání zbraní, jejíchž nepřítomnost by oslabila obranu země,« řekl k možnosti předání systému S-300 Ukrajině řecký generál.

Atény na konci února schválily poskytnutí vojenského materiálu a humanitární pomoci Ukrajině. Podle médií Řecko dodalo Kyjevu například lehké pěchotní zbraně.

Řecko má systém ruské výroby umístěný na Krétě. V 90. letech si jej pořídil Kypr, rozmístění protileteckých raket ale vyvolalo napětí se severní část ostrova, kterou kontroluje vláda uznávaná Tureckem. V rámci dohody, která vedla ke snížení napětí, Kypr předal ruské zbraně Aténám.

Ukrajinský prezident Zelenskyj požádal o dodávku protileteckých systémů ve středečním projevu před americkým Kongresem. V řeči zmínil právě systém S-300. Poskytnutí systému by vnímal jako alternativu vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou.

(ici, čtk)