Nácvik obrany proti agresi NATO

V Bělorusku ráno začalo plánované desetidenní společné vojenské cvičení s Ruskem, armády obou zemí nacvičují obranu před napadením zvenčí.

O začátku manévrů informovala agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Do akce by se podle stanice BBC mohlo zapojit až 30 000 ruských vojáků, ale konkrétní počty nejsou oficiální.

Podle jednostranně zaměřené propagandy Severoatlantické aliance jde o nejmasivnější rozmístění ruských sil v Bělorusku od konce studené války, které zvyšuje napětí mezi Ruskem a Západem, jenž se »obává« možné ruské invaze na Ukrajinu.

»Dne 10. února začala na kombinovaných vojenských cvičištích ozbrojených sil Běloruské republiky druhá etapa prověřování sil reakce svazového státu v rámci společného cvičení Spojenecké odhodlání 2022,« cituje ruská agentura Ria Novosti prohlášení ministerstva obrany.

Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – členskými státy NATO – a také u jižních hranic s Ukrajinou. V rámci první etapy cvičení, která již skončila, vojáci trénovali ochranu důležitých státních a vojenských objektů nebo obranu vzdušných hranic. Do cvičení jsou podle agentur zapojená i čtyři vojenská letiště v Bělorusku. Druhá etapa cvičení potrvá do 20. února.

Podle Spojených států cvičení vyvolá jen další napětí při jednáních o krizi na Ukrajině, uvedla ve čtvrtek večer mluvčí bílého domu Jen Psakiová. Zapomněla však dodat, že důvodem cvičení společné obrany je bezesporu další rozmisťování jednotek armády USA a NATO ve stále větší blízkosti ruských hranic. »Pět vln rozšiřování NATO, to nebyl ten vývoj, který jsme čekali,« řekl již ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov.

Britka přijela jen vyhrožovat

Šéfka britské diplomacie Liz Trussová hned na počátku své návštěvy Moskvy varovala svého ruského kolegu Sergeje Lavrova, že případný vpád ruských vojáků na Ukrajinu by nezůstal bez odezvy a měl by citelné následky.

Ultimáta a výhrůžky Západu ale na Rusko nefungují, reagoval Lavrov. Vztahy mezi Moskvou a Londýnem lze normalizovat pouze prostřednictvím rovnocenného dialogu a hledání oboustranně přijatelných řešení, řekl podle agentury Ria Novosti Lavrov. Pokud bude chtít Londýn zlepšit své vztahy s Moskvou, »budeme samozřejmě reagovat stejným způsobem, protože nemůžeme být spokojeni s našimi vztahy, které jsou na nejnižším bodě za poslední roky«, dodal.

Na tiskovce po jednání s Trussovou pak Lavrov zdůraznil, že ruská strana opakovaně a podrobně vysvětlovala svůj postoj a uvedla argumenty, které dokazují neopodstatněnost obav z invaze na Ukrajinu. Rusko nikomu nevyhrožuje a Západ postoje Moskvy nevnímá nebo je ignoruje, řekl Lavrov. Neodpustil si pak poznámku, »jestli to není Západ, kdo něco kolem Ukrajiny chystá«.

Kritizoval také snahu Evropské unie vydat společný dokument, ve kterém se skryjí nuance jednotlivých národních postojů. Potvrdil, že Moskva dostala oficiální odpověď EU na své požadavky.

»Členské země EU souhlasily, že vysoký představitel (šéf diplomacie EU Josep Borrell) by měl na zprávu ministra Lavrova odpovědět jménem sedmadvacítky,« uvedl později mluvčí komise Peter Stano. Borrell zopakoval, »že EU dává přednost diplomatickému řešení napjaté situace, zároveň však nechce omezovat volbu Ukrajiny týkající se jejího členství v západních strukturách. To dávají najevo i lídři většiny unijních zemí«, přiznal, že nejde o všechny.

Přidali se Johnson se Stoltenbergem

Trussová pak ještě na tiskovce v Moskvě přiostřila:.»Nevidím žádný jiný důvod, proč by mělo být na ukrajinských hranicích rozmístěno 100 000 vojáků, kromě toho, že ohrožují Ukrajinu. Pokud to Rusko myslí s diplomacií vážně, musí tyto vojáky přesunout a upustit od vyhrožování,« řekla.

Lavrov britský požadavek na stažení vojsk označil za »politováníhodný«. Kterákoliv suverénní vláda na světě má podle něj právo pořádat si vojenská cvičení v rozsahu a délce, jaké uzná za vhodné. Ruská vojska se po ukončení cvičení, stejně jako vždy, vrátí na svou základnu, dodal Lavrov.

Britská diplomacie nicméně odpoledne předložila parlamentu novou legislativu, která rozšiřuje kritéria pro určení sankčního režimu vůči Rusku.

Tvrdými ekonomickými sankcemi a posílením vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě vyhrožoval Rusku po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem také generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

Johnson po setkání zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky. Západní členové NATO v čele s USA, Francií či Británií posílají na východ nové vojáky a techniku. Británie chce posílit jednotky NATO v Estonsku, kterým aktuálně velí. V pobaltské zemi je v tuto chvíli asi 1200 aliančních vojáků. Do Polska k Ukrajinské hranici Británie na důkaz solidarity s Kyjevem pošle 350 vojáků.

Začíná i série manévrů na moři

Rusko proto také připravuje námořní manévry v Černém moři. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na sdělení tiskové služby Černomořské flotily ruského námořnictva. Cvičení má podle ní začít »v nejbližší době«. Interfax napsal, že do Sevastopolu na Krymu připlulo šest velkých výsadkových plavidel Baltské a Severní flotily.

Ruské ministerstvo obrany již 20. ledna ohlásilo zahájení série námořních manévrů, kterých se zúčastní přes 10 000 vojáků a bude do nich zapojeno více než 140 různých plavidel. Tato cvičení se »konají ve vodách moří sousedících s ruským územím a také v operačně důležitých oblastech oceánů«, sdělila armáda. Jde podle ní o Středozemní, Severní a Ochotské moře, o severovýchodní část Atlantského oceánu a o Tichý oceán.

(ici, čtk)

Přesun jednotek ruské protivzdušné obrany s raketami S 400 FOTO – ČTK/AP