Nechtějí za šerifa »Strýčka Sama«

Rusko ztratilo iluze, že by se mohlo spolehnout na Západ, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru se zpravodajskou televizí RT (dříve Russia Today). Moskva nikdy nepřijme vidění světa, kterému dominují Spojené státy, citovala jej agentura Reuters. Lavrov rovněž zopakoval, že konvoje zahraničních zbraní dodávaných na Ukrajinu budou legitimním cílem ruské armády.

»Američané chtějí unipolární svět, který nebude jako globální vesnice, ale jako americká vesnice – nebo možná jako salón, kde nejsilnější rozhoduje,« řekl Lavrov. Podle něj je ale na světě mnoho států jako Čína, Indie či Brazílie, které nechtějí přijímat rozkazy od »Strýčka Sama« vystupujícího v roli šerifa.

»Dali jsme jasně najevo, že jakýkoli náklad, který vstoupí na území Ukrajiny a který budeme považovat za náklad zbraní, se stane legitimním cílem. To je naprosto jasné,« citovala ruského Lavrova agentura RIA Novosti. Ten podle ní také řekl, že Moskva nedovolí především dodávky raket S-300 Kyjevu, o které žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém středečním projevu před americkým Kongresem.

Mezi státy NATO má zmíněný systém ve výzbroji Slovensko, Řecko a Bulharsko. Slovensko v uplynulých dnech předběžně vyjádřilo ochotu předat ho Ukrajině, pokud za něj Bratislava dostane odpovídající náhradu. Řecko ale svůj protiletecký systém S-300 ruské výroby do zahraničí nepředá. Podle veřejnoprávní televize ERT to prohlásil náčelník generálního štábu řecké armády Konstantinos Floros. »Není představitelná žádná možnost prodeje či předání zbraní, jejichž nepřítomnost by oslabila obranu země,« řekl generál.

Řecko má systém ruské výroby umístěný na Krétě. V 90. letech si jej pořídil Kypr, rozmístění protileteckých raket ale vyvolalo napětí se severní část ostrova, kterou kontroluje vláda uznávaná Tureckem. V rámci dohody, která vedla ke snížení napětí, Kypr předal ruské zbraně Aténám.

Si vyzval Bidena k odpovědnosti

Čínský prezident Si Ťin-pching ve videohovoru s americkým prezidentem Joe Bidenem řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v zájmu nikoho. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa prohlásil, že válce na Ukrajině se dalo zabránit, kdyby NATO lépe naslouchalo předchozím varováním z vlastních řad. Podle agentury Reuters přitom odmítl odsoudit za invazi Rusko.

Ramaphosa mluvil 10. února s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a oznámil tehdy, že byla JAR požádána, aby se stala zprostředkovatelem. Podle agentury Reuters ale nynější Ramaphosovy výroky znamenají, že JAR nebude pro Ukrajinu ani Západ vhodným prostředníkem.

»Ta válka nemusela být, kdyby se NATO řídilo varováním z řad svých vlastních vůdců a představitelů. Několik let upozorňovali, že rozšiřování aliance na východ přinese do regionu nikoli menší, ale větší nestabilitu,« řekl Ramaphosa. Dodal, že JAR »nemůže schvalovat použití síly a porušování mezinárodního práva«.

»Někteří naléhají, abychom zaujali nepřátelské stanovisko vůči Rusku. Místo toho ale budeme trvat na tom, že by se mělo jednat. Pokřik a hádky tento konflikt neukončí,« řekl také jihoafrický prezident.

Ramaphosova strana Africký národní kongres (ANC), která je u moci od voleb v roce 1994, měla silné vazby na bývalý Sovětský svaz, který pomáhal s výcvikem aktivistů bojujících proti apartheidu.

František: Jde o selhání politiky

Konflikt na Ukrajině je výsledkem zvrhlého zneužití moci a vystavuje brutálnímu násilí bezbranné osoby. Uvedl to papež František v poselství účastníkům evropských sociálních dnů katolické církve v Bratislavě.

Katolíky papež vyzval k solidaritě a soucitu s ukrajinskými uprchlíky. Již dříve odsoudil vojenský konflikt na Ukrajině, ve svých výstupech ale dosud výslovně nezmínil Rusko, uvedla agentura Reuters.

Podle papeže »probíhající konflikt v srdci Evropy« v mnohém připomíná války z minulého století. Válka je podle hlavy katolické církve »selhání politiky« a »hanebné podlehnutí silám zla«.

Světové politiky vyzval, aby »nenechali nevyužitý žádný pokus o zastavení války«. Hlava katolické církve doufá, že válečný konflikt vyvolá reakci mezi lidmi a podpoří snahy o vytvoření nového systému mírového soužití. V něm by podle něj měla hrát prvořadou roli sjednocená Evropa, která se zrodila v reakci na druhou světovou válku.

Papež se k ruské agresi proti Ukrajině v posledních týdnech vyjadřuje opakovaně. Ve svých projevech však nezmiňuje Rusko jako agresora. Současně ale odmítá výraz používaný ruskými představiteli, kteří označují útok za »speciální vojenskou operaci«. Podle papeže je na Ukrajině válka, jejímž důsledkem jsou potoky krve a slz.

(ici, čtk)