Oficiálně americká vojenská základna Guantánamo na Kubě, kam Spojené státy dopravily před 20 lety, 11. ledna 2002, první skupinu zajatců podezřelých z terorismu, je ve skutečnosti nelegální vězení, přesněji řečeno novodobý koncentrační tábor, kde se sice nepohodlní neposílají do plynových komor, ale k mučení neodsouzených, tj. de jure nevinných lidí tu docházelo a dochází jakbysmet. Na 21. století prostě skandální »podnik«. Zvlášť když ho provozuje údajně demokratická velmoc…
Věznici Guantánamo na Kubě zřídily Spojené státy za kontroverzního pravicového prezidenta George Bushe mladšího po podezřelých teroristických útocích na USA z 11. září 2001. Zadržováno tam bylo přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna. Za Bushovy vlády bylo zařízení kritizováno jako důkaz přehnaně tvrdé »války proti teroru«, jejíž součástí bylo i mučení podezřelých. Bushův progresivní nástupce Barack Obama rozhodl věznici uzavřít, což se mu ale nepodařilo, ač se počet zadržovaných za něj výrazně snížil. Další extremistický pravicový prezident – Donald Trump – krátce po nástupu do úřadu v roce 2017 vydal dekret, jímž ponechal věznici otevřenou. Nestihl ji ale naštěstí naplnit dalšími vězni, jak dříve sliboval.
Věznění nevinných
Nynější prezident Joe Biden vloni v únoru oznámil záměr uzavřít věznici ještě před koncem funkčního období. Bidenova administrativa poprvé poslala domů vězně drženého na Guantánamu vloni v červenci. Jednalo se o 56letého Maročana Abdala Latífa Násira. Násir byl ve věznici od roku 2002 a nikdy nebyl obviněn z trestného činu. Jeho propuštění příslušná komise schválila už v červenci 2016, na Guantánamu nicméně zůstal i po celou dobu úřadování Trumpa…
Z celkových 780 zadržovaných bylo do letoška 731 přesunuto do jiných zemí, devět osob zde zemřelo. V lágru nyní zůstává podle odhadů agentur AFP a Reuters 39 vězňů. Podle Reuters většina z nich nečelí žádným obviněním a nikdy nebyla souzena, přestože jsou tito vězni svědomí na základně drženi skoro dvě desetiletí!
Z 39 zadržovaných jich Washington 12 považuje za možné ohrožení USA (z toho dva již byli odsouzeni: jeden na doživotí, druhý čeká na výši trestu). Ve věznici Guantánamo setrvává i pětice islámských radikálů obviněných ze zosnování teroristických útoků na USA z 11. září 2001 – Pákistánci Chálid Šajch Muhammad (údajný strůjce útoků), jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti. Pozoruhodné ale je, že k něčemu takovému za dvě dekády nebyl s to dospět. To s údajným vrahem J. F. Kennedy Lee Harvey Oswaldem byli Američané přitom hotovi natotata.
»Okupace« Kuby
Koncentrační tábor Guantánamo leží uvnitř stejnojmenné kontroverzní americké vojenské základy na jihu Kuby. USA mají základnu pronajatou od kubánské vlády podle dohody z roku 1903, potvrzené v květnu 1934 (doba pronájmu údajně není stanovena). Kubánské území dělí od americké základny 28 kilometrů dlouhé a několik kilometrů široké ostře hlídané pásmo.
Přísně střežená část základny, kde jsou umístěni vězni, se nazývá Camp Delta, který v roce 2002 nahradil nevyhovující Camp X-Ray, ve kterém byly otevřené klece, ve kterých byli drženi vězni v oranžových kombinézách. Camp Delta je tvořen několika bloky, »jednička« byla nejpřísněji střežená a bylo v ní 24 cel vždy pro jednoho vězně.
Krátce po 11. září 2001 rozhodl Bush ml. zřídit pro vězně z Guantánama zvláštní vojenské tribunály, které ale později nejvyšší soud označil za protiústavní. Bush poté inicioval vznik zvláštních protiteroristických tribunálů.
Bez přístupu k právníkům
Zadrženým na Guantánamu nebyl podle ČTK přiznán status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale byli označeni za »nepřátelské bojovníky«, což je podle interpretace USA umožňovalo zadržovat (i více než tři roky) bez soudu a bez přístupu k právníkům.
Nejen podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. Organizace Amnesty International dokonce v roce 2005 kompromisně označila Guantánamo za »gulag naší doby«.
V březnu 2009 Obamova vláda oznámila, že už nebude užívat pojem nepřátelský bojovník a podezřelé z terorismu na Guantánamu bude zadržovat na základě mezinárodního práva; zadržováni budou moci být jen lidé, kteří poskytovali »podstatnou« podporu organizacím al-Kajdá nebo Tálibán.
Prvním vězněm z Guantánama, jenž byl shledán vinným z podpory terorismu, se stal v roce 2007 Australan David Hicks, který byl s legračním rozsudkem devíti měsíců vězení poslán domů.
(rj)