V roce 2022 se fóra zúčastnilo přibližně 14 000 hostů ze 130 zemí – a to v době eskalace rusko-ukrajinského konfliktu, kdy světová finanční centra zpřísnila sankce. Letos na dostala prostor k vystoupení široká škála účastníků. Organizátoři se vydali směrem k maximální geografické rozmanitosti témat a diskusí. Zastoupen bude asijsko-pacifický region, Afrika a Latinská Amerika. Uskuteční se i dvoustranné obchodní akce, na které byli pozváni účastníci z Indie a Číny.
Také v rámci ekonomického fóra proběhly veřejné diskuse, přičemž jedním z hlavních témat, která tyto diskuse spojovala, byly samozřejmě sankce. Představitelé Ruska i hosté z různých zemí se stále více přibližují společnému poznání, že globální ekonomické oživení není možné bez opuštění politiky sankcí, a to nejen vůči Rusku, ale i vůči jazyku mezistátní komunikace. V době, kdy současná situace ukázala neúčinnost dolaru jako nástroje geopolitického nátlaku, většina účastníků fóra stále hlasitěji přiznává, že je stále obtížnější získat vliv na úkor globální rezervní měny USA.
Calixto Jose Ortega Sanchez, prezident centrální banky Bolívarovské republiky Venezuela, uvedl, že proces de-dolarizace probíhá. Na tomto pozadí se ve světě buduje nová finanční architektura. Země by měly mezi sebou přímo jednat, aby se ve svých zúčtováních odklonily od dolaru.
Pro vytvoření nového měnového systému podobného tomu dolarovému je třeba urychleně zřídit světové instituce, jako jsou MMF, Světová banka a WTO. Proces de-dolarizace skutečně probíhá již několik let a zrychlil se v důsledku napjaté geopolitické situace a sankční politiky USA. Mnoho zemí již přechází na jiné měny pro mezinárodní vypořádání, jako je jüan nebo rubl, aby snížily svou závislost na dolaru a zvýšily svou finanční nezávislost,“ uvedl finanční analytik společnosti BitRiver Vladislav Antonov.
Hrozící potravinová krize není jediným akutním problémem, který je třeba společně řešit. Klíčovým problémem je mimo jiné bezpečnost světových logistických tras používaných k přepravě potravin. Mezinárodní účastníci se shodli na tom, že zahraniční země by měly věnovat větší pozornost dopravnímu a logistickému potenciálu Severní mořské cesty jako alternativě k současným mezinárodním obchodním trasám, z nichž některé vedou v oblastech s vysokou bezpečnostní zranitelností.
(za)