Poláci mění ústavu. Kvůli Ukrajině

Polská vláda chce změnit ústavu tak, aby mohla zvýšit výdaje na obranu a konfiskovat majetky ruských oligarchů kvůli konfliktu Ruska a Ukrajiny. Informoval o tom mluvčí vlády.

Polský zákon o obraně vlasti schválený tento měsíc říká, že výdaje země na obranu vzrostou na tři procenta HDP, což by ale mohlo vést k překročení rozpočtových limitů zakotvených v ústavě. »Polská armáda musí být okamžitě vybavena podle nejvyšších standardů, a proto jednou z navrhovaných změn ústavy bude vyloučení výdajů na armádu a vojenskou výzbroj ze stropu veřejného dluhu,« řekl mluvčí Piotr Müller. Druhým tématem, které vyžaduje změnu ústavy, je možnost konfiskování majetku ruských oligarchů a firem podporujících ruský zásah na Ukrajině. Peníze by pak mohly být podle Müllera použity na humanitární pomoc. Vláda chce také dodatečně zdanit firmy, které nadále působí v Rusku. »Diskuse o těchto otázkách začaly a my doufáme, že tyto návrhy budou přijaty. Jsme otevřeni debatě.«

Pro změnu ústavy je nezbytná dvoutřetinová většina v Sejmu a absolutní většina v Senátu, v němž mají převahu opoziční zákonodárci, takže návrhy konzervativní vlády budou potřebovat podporu jiných politických stran. Polský premiér Mateusz Morawiecki také vyzval Švýcarsko, aby zmrazilo bankovní účty ruských oligarchů a zkonfiskovalo jejich majetky. Učinil tak během návštěvy švýcarského prezidenta Ignazia Cassise ve Varšavě. »Účty musí být zmrazeny, majetek ruských oligarchů ve Švýcarsku musí být zabaven a vyzval jsem prezidenta, aby dohlédl, že Švýcarsko bude k tomuto tématu přistupovat rázně,« řekl Morawiecki na tiskové konferenci.

Domácí úkoly před setkáním prezidentů

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou nijak významně nepokročily, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Na adresu Kyjeva sdělil, že jeho vyjednávači činí Rusku návrhy, které jsou pro Moskvu nepřijatelné. Ukrajinští dříve dříve uvedli, že jsou ochotni vyjednávat, ale nebudou přistupovat na ruská ultimáta. Mluvčí dal také najevo, že je předčasné hovořit o setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Zelenskyj v neděli prohlásil, že je připraven s Putinem jednat. »Abychom mohli hovořit o schůzce obou prezidentů, musí být splněny domácí úkoly. Musí se uskutečnit rozhovory a poté musí být schváleny jejich výsledky,« řekl Peskov s tím, že »zatím nedošlo k žádnému významnému pokroku«. Zopakoval poznatek Moskvy, že ruští delegáti projevují při rozhovorech větší ochotu pracovat na dohodě než zástupci Ukrajiny. Podle agentury Interfax a ČTK Peskov také uvedl, že Kreml neuvažuje o zavedení příměří během rusko-ukrajinských jednání, jichž už proběhlo několik kol. Obvinil ukrajinské síly, že každou pauzu v bojích využívají k přeskupení sil a útoku na ruské jednotky.

Dezinformace kolují

Čínský velvyslanec v USA Čchin Kang označil za dezinformace zprávy, že se Čína chystá poskytovat zbraně a munici Rusku. Americké stanici CBS Čchin také řekl, že Peking udělá maximum, aby napomohl zmírnění krize. Ukrajina, USA a Británie se obávají, že Peking Rusku pomůže vojensky nebo při obcházení sankcí, které na Moskvu uvalil Západ. »Existují dezinformace o čínské vojenské pomoci Rusku. To odmítáme,« řekl CBS diplomat. Peking naopak posílá humanitární pomoc lidem zasaženým konfliktem: »Čína dělá to, že posílá zasaženým válkou jídlo, léky, spací pytle a dětskou výživu.«  Velvyslanec také uvedl, že vztahy Ruska a Číny se budovaly mnoho let a fungují na principu vzájemné důvěry a že pouhé odsouzení ruského vstupu na Ukrajinu ničemu neprospěje. Země udržují dál běžné obchodní styky.

Ruské ztráty podle Kyjeva

Rusko podle tvrzení Ukrajiny od začátku konfliktu ztratilo kolem 15 000 vojáků. Uvedl to server RBK-Ukrajina s odvoláním na generální štáb ukrajinské armády. Údaje ale nelze nezávisle ověřit. »Sčítání komplikuje vysoká intenzita bojů,« připouští vedení ukrajinské armády. Podle jejích dosavadních počtů Rusko za tři a půl týdne bojů přišlo mj. o 498 tanků, 1535 obrněných bojových vozidel, 97 letadel, 121 vrtulníků, 24 bezpilotních letounů a desítky raketometů a systémů protivzdušné obrany. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč na Telegramu uvedl, že »nepřítel téměř ztratil schopnost postupovat kdekoli na ukrajinském území a vede pouze taktické operace«. Ukrajinské síly podle jeho vyjádření v součtu zničily 11 ruských tankových praporů, 34 praporů bojových obrněných vozidel, pět praporů raketometů, 17 praporů dělostřelectva, téměř pět leteckých pluků a pět pluků vrtulníků.

Vojáky na Ukrajinu USA nevyšlou

USA nevyšlou své vojáky na území Ukrajiny ani v rámci případné mírové mise NATO, budou ale podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem. Televizi CNN to v neděli řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Polsko chce na čtvrtečním summitu NATO formálně požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu a velvyslankyně tak odpovídala na otázku, zda by USA takovou iniciativu podpořily. »Prezident Biden jasně říká, že nevyšle americká vojska na Ukrajinu. Nechceme to vyhrotit do války s USA,« řekla diplomatka. »Budeme ale podporovat naše spojence v NATO. Jak víte, máme jednotky v zemích NATO a prezident jasně řekl, že pokud by byl útok na jakéhokoliv našeho spojence v NATO, tak podle článku pět budeme tyto země podporovat a bránit,« dodala s odvoláním na ustanovení smlouvy o paktu NATO, podle nějž je útok na jednoho ze členů útokem na všechny. Diplomatka poznamenala, že mírová jednání Ukrajina – Rusko jsou důležitým faktorem při snahách o ukončení bojů, podoba případné dohody je ale na Ukrajině a USA se nyní nechtějí vyjadřovat, jakému řešení by daly přednost. Velvyslankyně nevyloučila uznání ruského Krymu a nezávislosti lidových republik na Donbasu, pokud by na to přistoupil Kyjev. USA by podle ní odpověděly »agresivně«, pokud by Rusko použilo na Ukrajině chemické zbraně.

Ostřelování metropole

Při ostřelování Kyjeva, při němž bylo zasaženo obchodní centrum v severní části města, zemřelo osm lidí. Informovala o tom Reuters s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu. AFP, jež má na místě zpravodaje, uvedla šest mrtvých. Jiné instituce čtyři oběti. »Podle informací, které v tuto chvíli máme, bylo zasaženo několik domů a jedno z nákupních center,« uvedl starosta metropole Vitalij Kličko na Telegramu. Záchranné týmy hasily v obchodním centru požár. Portál Ukrajinska pravda napsal, že podle předběžných informací ukrajinský systém protivzdušné obrany sestřelil raketu vypálenou nepřítelem.

Mariupol odmítl kapitulaci

Rusko v neděli vyzvalo ukrajinské síly bojující v Mariupolu, aby se vzdaly. Těm, kdo složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod do oblastí ovládaných Kyjevem, uvedl ruský generál Michail Mizincev. Své rozhodnutí, zda se vzdají, měli »nacionalisté« oznámit do ranních hodin. »V Mariupolu se odehrává humanitární katastrofa. Těm, kdo složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod,« řekl Mizincev. V obléhaném městě uvízla většina z asi 400 000 obyvatel, nefungují dodávky elektřiny ani tepla, vody je nedostatek, i potravin a léků. Podle svědků bylo zničeno 70 % domů. Kyjev kapitulaci odmítl. Pád Mariupolu znamená propojení Krymu s územími na východě Ukrajiny pod kontrolou proruských aktivistů.

(ava)