Bylo kdysi referendum v Kosovu demokratické?

Během rozsáhlé společenské diskuse, která trvala od 27. prosince 2021 do 20. ledna 2022, byl dokončen proces shromažďování návrhů občanů na změny a doplňky základního zákona, tedy Ústavy Běloruské republiky.

Definitivně rozhodnou Bělorusové v neděli 27. února 2022. Referendum bude jednoduché, bude mít na otázky pouze jednu možnou odpověď: pro nebo proti.

Západní narativ explodoval sérií zpráv, že to souvisí se stále nejistou situací na východní Ukrajině a že referendum při současném ozbrojeném napětí nemůže být »demokratické«. Bylo ale kdysi referendum v Kosovu demokratické? Vojáci přece nenásledují voliče do volebních místností.

Argumentem vyvracejícím toto tvrzení je i datum, kdy jsem obdržel návrh změn a informace o datu referenda. Nikdo tehdy nemluvil o žádné válce, invazi a dalších termínech tak horlivě nyní propagovaných senzacechtivými západními masmédii. V Bělorusku nebyly v tu dobu žádné zahraniční jednotky, nekonaly se žádné společné manévry popisované jako přípravy na invazi na sousední Ukrajinu. Mnohokrát se přitom rozpoutaly války jen proto, že média rozproudila spirálu nenávisti a nebylo možné ustoupit.

Vždyť k takovýmto závěrům by ale mohly média dojít i v Polsku, kde jsou trvale umístěny americké jednotky a celé jejich základny. Pokud by zde došlo k vypsání referenda, mohlo by to třeba dopadnout tak, že většina Poláků bude chtít vystoupit ze Severoatlantické aliance. Nepravděpodobné, ale obyvatelé mají pomalu dost toho, že je tlačí do války, která se jich vůbec netýká. Vraťme se však k hlavnímu tématu.

Doposud byl Minsk pojistným ventilem, nejednou se právě v hlavním městě Běloruska na pozvání prezidenta Alexandra Lukašenka sešli představitelé mocností a díky zprostředkování došlo k uvolnění napětí, na mnoha místech byl oficiální mír a příměří – zkrátka Minsk byl poslední záchranou pro všechny strany. To se samozřejmě týkalo konfliktů ve východní Evropě.

Suverenita, integrita a zachování tradic

Návrh nové ústavy zavádí do právního řádu Běloruska poměrně významné změny. Změny či doplnění byly navrženy u 83 článků, má být publikováno 11 zcela nových článků a jedna kapitola.

Zmínit všechny novinky v krátkém textu nelze, ale některé z nejdůležitějších stojí za pozornost. Do preambule základního zákona byl přidán princip zachování národní identity, suverenity, kulturních a duchovních tradic. Později v dokumentu je tento princip rozšířen o povinnost státu uchovávat historickou pravdu, včetně památky hrdinství běloruského lidu během Velké vlastenecké války.

Vzhledem k povaze současných mezinárodních vztahů, jak je sdělováno v Bělorusku, bylo usilování o status neutrálního státu vypuštěno jako nedosažitelný cíl v blízké budoucnosti. Kvůli vybudované jaderné elektrárně zase zmizelo ustanovení o přání učinit z území Běloruska bezjadernou zónu. Autoři projektu přitom silně zdůrazňují nealternativní charakter mírové zahraniční politiky a do textu ústavy jednoznačně vnášejí, že »Bělorusko vylučuje ze svého území ozbrojenou agresi vůči jiným státům«.

Pokud bude přijata nová Ústava, dojde také k aktualizaci a rozšíření pravidel sociálního státu. Text se promítne do ochrany osobních údajů, rovných práv osob se zdravotním postižením, povinnosti státu podporovat rozvoj mládeže a vytváření podmínek pro její účast na společenském životě.

Otázka manželství jako spojení mezi ženou a mužem je jednoznačně vyřešena, i když od doplnění specifikace »od narození« se nakonec upustilo. Původně navrhované znění o ochraně zdraví, které obsahovalo povinnost občanů pečovat o jeho stav, z důvodu obav, že by mohlo vést k možnosti omezení bezplatných léků, po veřejných konzultacích v této podobě z textu zmizelo.

Kořeny demokracie z 10. století

Nejkontroverznější na Západě je samozřejmě návrh na zřízení a zakotvení nového státního orgánu v Ústavě – Celoběloruského lidového shromáždění. Návrh na vytvoření takového orgánu přímé demokracie s velmi širokými pravomocemi (do zrušení jakéhokoli rozhodnutí jiných orgánů, kromě soudního), s nímž se v současném světě setkáváme jen zřídka, pokud vůbec, je vysvětlován potřebou zachovat rovnováha v období, kdy Bělorusko ponechává systém koncentrace moci v rukou prezidenta.

Kompetence prezidenta jsou naopak výrazně užší a maximální počet funkčních období je omezen na dvě. Za zmínku stojí, že Bělorusové se odvolávají na vlastní historii z doby před osvícenstvím, kdy Locke a Montesquieu formulovali pravidla třetin, dnes považovaná za standard. Zmíněná kongregace je ideologicky spojena se shromážděními veškerého obyvatelstva, které se v zemích moderního Běloruska konají od 10. století.

To jsou některé z nejdůležitějších změn, přijmou je Bělorusové? Ve skutečnosti je každá součást v souladu s duchem doby. Jak vidíte, sousedy se nemají čím znepokojovat. Jednoduše řečeno, čas od času je třeba základní zákon přizpůsobit současným podmínkám.

Piotr JASTRZĘBSKI