Prezident USA dělí afghánské peníze

Afghánské vládnoucí hnutí Tálibán v pondělí pohrozilo přehodnocením vztahů ke Spojeným státům americkým, pokud prezident Joe Biden nezmění rozhodnutí o vrácení jenom pouhé poloviny peněz zabavených Afghánistánu po nástupu radikálů z Tálibánu k moci. Tálibán to uvedl v prohlášení, z něhož citovala agentura AP.

Biden podepsal v minulém týdnu exekutivní příkaz, kterým rozdělil sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance na poloviny. Jedna má být využita k humanitární pomoci Afgháncům, druhá je určena »příbuzným obětí teroristických útoků na USA z 11. září 2001«. Kolem těchto útoků od té doby také neustávají spekulace, že si je Američané zorganizovali sami.

Tálibán toto rozhodnutí označil za »nespravedlivé«. »Pokud USA z této pozice neustoupí a budou pokračovat v provokacích, Islámský emirát bude nucen přehodnotit svou politiku vůči této zemi. Islámský emirát rozhodně odmítá toto Bidenovo nespravedlivé jednání jako porušení práv všech Afghánců. Útoky z 11. září 2001 nemají s Afghánci nic společného,« uvádí se v prohlášení.

Nikdo z atentátníků, kteří zaútočili na Spojené státy americké v roce 2001, nebyl Afghánec, ale Afghánistán je s útoky spojován tím, že poskytl útočiště vůdci teroristické organizace al-Kajdá, která měla útoky spáchat, Usámovi bin Ládinovi, který se k teroru přihlásil. Afghánistánu v té době rovněž vládl Tálibán. Podle prohlášení Tálibánu Washington svým rozhodnutím nevrátit Afghánistánu všechny peníze poškodí své vztahy s touto zemí a bude čelit obviňování světa. Afghánský ministr obrany mulla Jakúb pro afghánskou společností RTA označil Bidenovo rozhodnutí za kruté. »Žádný Afghánec nebyl do toho incidentu (útoky na USA) zapojen,« řekl muž, jehož otec mulla Umar byl v době útoků nejvyšším vůdcem Tálibánu.

Hnutí je nově u moci od loňského srpna. Afghánistán měl v zahraničních rezervách uloženo asi devět miliard dolarů (193 miliard Kč) a z nich sedm miliard v USA. Zbytek peněz je většinou v Německu, ve Švýcarsku a Spojených arabských emirátech. Po převzetí moci Tálibánem zastavil Západ finanční pomoc určenou Afghánistánu a USA rovněž zmrazil aktiva afghánské centrální banky, jež byla v držení USA. Biden svým příkazem, podle AFP poměrně nevídaným, přikazuje americkým bankovním institucím, aby všechny tyto prostředky převedly k pobočce americké centrální banky (Fed) v New Yorku. Asi 3,5 miliardy dolarů (75 miliard korun) z těchto prostředků chce dát vláda USA k dispozici na financování humanitární pomoci pro Afghánce, kteří se nacházejí ve velmi tíživé ekonomické situaci. Ještě o něco vyšší částku poskytne rodinám obětí teroristických útoků z 11. září, které podaly žaloby na Tálibán u amerických soudů.

Afghánská ekonomika byla silně závislá na zahraniční pomoci, asi 80 % příjmů rozpočtu pocházelo od mezinárodní komunity. Poté, co v půli srpna pod tlakem Tálibánu a během odchodu cizích vojsk ze země zkolabovala afghánská vláda a moci se chopili islamisté, západní země přísun peněz přerušily. Afghánistán nyní není schopen plně financovat třeba chod nemocnic, továren, ministerstev a škol. Státy a humanitární organizace od té doby hledají cestu, jak poskytovat pomoc Afgháncům, aniž by se peníze dostaly do rukou Tálibánu. Rada bezpečnosti OSN nedávno udělila povolení zasílat do země určitou pomoc navzdory mezinárodním sankcím, kterým povstalci čelí. OSN rovněž vyzvala státy, aby darovaly Afghánistánu téměř pět miliard dolarů (107 miliard Kč), což byla největší výzva svého druhu týkající se jednotlivé země v historii organizace. Podle OSN nyní téměř 90 % obyvatel Afghánistánu žije pod hranicí chudoby a více než milionu dětí hrozí nedostatek jídla.

(ava, čtk)