Prostředníkem Čína?

Borrell: Jednání Západ – Rusko musí vést mocnost

Prostředníkem v jednáních mezi západními zeměmi a Ruskem by mohla být Čína. Španělskému deníku El Mundo to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že Evropská unie Peking o asistenci v jednání s Ruskem zatím nepožádala. Čína se v minulém týdnu zdržela hlasování ve Valném shromáždění OSN o rezoluci, která odsuzovala ruské překročení hranic na Ukrajinu.

Podle Borrella je jasné, že diplomatická jednání nemohou zprostředkovat evropské země či USA, které v konfliktu podporují Ukrajinu a proti Moskvě zavedly sankce. »Neexistuje ale jen evropská či americká diplomacie, roli by v tom měla sehrát čínská diplomacie,« uvedl. Dodal, že v zapojení Číny do diplomatického úsilí doufá. »Nepožádali jsme je o to a oni se ani nenabídli,« řekl Borrell španělskému deníku. Jednání ale musí zprostředkovat a vést »mocnost«, čímž podle něj připadá v úvahu právě Čína. Čína se zdržela hlasování ve VS OSN ohledně protiruské rezoluce. Podobný postoj zaujalo i dalších 34 států a pět zemí hlasovalo proti rezoluci. Většina z bezmála 200 členů dokument podpořila. Čínští lídři zopakovali argumenty Ruska, že za vypuknutí konfliktu může politika rozšiřování NATO. Borrell také uvedl, že limitem vojenské pomoci Ukrajině je přímá účast v bojích: »Nemůžeme tam mít vojáky ani být přímými protivníky, kteří podnikají vojenské útoky. Ukrajinci to vědí. Ví to i Rusko.« Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech stupňuje nátlak na NATO a státy EU, aby zřídily nad Ukrajinou bezletovou zónu. Vyčítá jim, že to odmítají.

Aktivní Izrael

Do vyjednávání se vložil i Izrael. Ten se bude podle premiéra Naftaliho Bennetta nadále snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize. Šance na úspěch ale podle Bennetta nejsou velké. Premiér jednal jak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tak s jeho ukrajinským protějškem. Se Zelenským hovořil Bennett telefonem už potřetí za dva dny, informoval mluvčí izraelského premiéra. Žádné podrobnosti ale nezveřejnil. Bennett se dosud nepřipojil k mezinárodnímu odsouzení ruského vstupu na Ukrajinu. Zdůrazňuje silné vazby, jaké spojují Izrael s Moskvou i Kyjevem. Kvůli této blízkosti k oběma stranám se Izrael nabídl jako prostředník, což podpořila Ukrajina. V sobotu Bennett uskutečnil překvapivou návštěvu Moskvy, kde o válce diskutoval s Putinem. Do Moskvy dorazil jako vůbec první zahraniční vůdce od začátku konfliktu. Po tříhodinovém jednání s Putinem mluvil právě se Zelenským a poté odcestoval do Berlína na schůzku s německým kancléřem Olafem Scholzem. Ještě před setkáním s Putinem Bennett svou misi konzultoval s USA, SRN a Francií, což potvrdil i Elysejský palác. Bennetta doprovázel ministr pro výstavbu Zeev Elkin, který hovoří rusky a je původem z Ukrajiny.

Cesta měla »požehnání i podporu všech hráčů«, prohlásil Bennett v narážce na USA. »Jak všichni víme, situace na místě není dobrá. Lidské utrpení je obrovské a zřejmě bude ještě větší, když se nic nezmění,« citoval Bennetta list The Times of Israel.

Snaha z Ankary

O zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou se snaží i Turecko. RIA Novosti uvedla, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s Vladimirem Putinem mluvil hodinu. Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl podle Kremlu Putin Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem. Turecko už označilo ruské síly na Ukrajině za nepřijatelné a nabídlo se jako prostředník při případných jednáních o míru. Zatím na Moskvu sankce neuvalilo. Putin v telefonátu zopakoval, že speciální vojenská operace jde podle plánu a harmonogramu. Ankara již dříve prohlásila, že by bylo naivní domnívat se, že přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem přinesou výsledky, zatímco stále pokračují boje. Také uvedla, že chce na konci tohoto týdne uspořádat setkání šéfů diplomacie Ruska a Ukrajiny na jihu Turecka. Strany nabídku přijaly.

Putinovo rozhodnutí

Za správné považuje ruský prezident rozhodnutí neomezovat operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu. Říká, že ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu a protivzdušnou obranu prakticky zlikvidovaly. Šéf Kremlu to podle agentur řekl na sobotním setkání se stevardkami z největší ruské letecké společnosti Aeroflot, kterou tvrdě postihly západní sankce. Podle Putina bylo rozhodnutí o invazi na Ukrajinu těžké. Přivedly ho k němu snahy Kyjeva získat jaderný status. »Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,« cituje BBC Putina. Důkazem, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února. BBC uvádí, že Zelenskyj v projevu nemluvil o vývoji jaderných zbraní. Pohrozil ale, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda, v němž Rusko, USA a Británie slíbily v roce 1994 Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.

Šéf Kremlu také varoval před zřízením bezletové zóny nad Ukrajinou, které urputně požaduje Kyjev. »Jakýkoli krok tímto směrem budeme považovat za účast na ozbrojeném konfliktu té země, z jejíhož území bude přicházet nebezpečí pro naše vojáky,« řekl. Nebude hrát roli, k jaké vojenské organizaci ta země patří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek řekl, že pakt nevyhlásí nad Ukrajinou bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za jeho hranice.

Uprchlíků přibývá

Od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce 2. světové války. Pokoření hranice milionu lidí, kteří prchli do zahraničí, UNHCR oznámil teprve ve čtvrtek. Nejvíce lidí míří do Polska, které přijalo už přes 922 000 uprchlíků. Do Moldavska zamířilo přes 250 000 lidí z Ukrajiny, asi polovina z nich pokračovala dál na západ. Maďarsko přijalo přes 144 000 utečenců. Slovenské hranice podle policejního prezidia překročilo 114 000 lidí, cizinecké policii v ČR se už ohlásilo přes 42 000 utečenců z Ukrajiny. Desetitisíce ale před boji utekly také do Ruska. Zeměmi sousedícími s Ukrajinou lidé z této země často jen procházejí a míří dál na západ. Třeba SRN dosud eviduje 38 000 běženců.

Zemí s největším počtem uprchlíků v zahraničí (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion lidí. UNHCR již dříve uvedl, že pokud by exodus z Ukrajiny pokračoval stávajícím tempem, brzy by přerostl v největší uprchlickou krizi tohoto století.

Evakuace neproběhla

Kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování selhal i druhý pokus evakuovat civilisty z obléhaného ukrajinského města Mariupol, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. O přerušení evakuace informoval i Červený kříž. Právě ten měl pomoci s evakuací a vést konvoj autobusů i aut s civilisty po předem dohodnuté trase do Záporoží. První pokus o evakuaci civilistů z Mariupolu selhal už v sobotu. Ruská strana tehdy obvinila z porušení příměří ukrajinské síly. Podle Heraščenka nemohly být vytvořeny žádné humanitární koridory, protože »jen choré ruské mozky rozhodují, kdy a na koho začnou střílet«. Z porušování příměří se navzájem obviňují proruští aktivisté a Ukrajinská národní garda. Klid zbraní měl umožnit z města evakuovat část ze 400 000 civilních obyvatel. Příměří mělo platit od nedělních 10.00 do 21.00 místního času, tedy od 9.00 do 20.00 SEČ.

Ukrajinská televize citovala jednoho z bojovníků dobrovolnického praporu Azov spadajícího pod Ukrajinskou národní gardu, jenž tvrdil, že Rusové i proruské síly oblast nadále ostřelují. Agentura Interfax pak zveřejnila prohlášení představitele doněckých aktivistů, který obvinil z porušování příměří ukrajinské síly. Město dosud opustilo údajně jen 300 lidí. Přitom úřady by chtěly z Mariupolu evakuovat přes 200 000 obyvatel. Podle Červeného kříže se obě strany musí dohodnout nejen na principech, ale i detailech bezpečné evakuace. Musí se určit přesný čas, místo a trasy, rovněž i to, kdo může být evakuován a jestli může být do města dovezena potřebná pomoc.

Podivná smrt

Ukrajinské ministerstvo obrany na Facebooku informovalo, že během speciální operace zemřel Denys Kirejev, který se v minulém týdnu účastnil vyjednávání s ruskou stranou o nynějším ozbrojeném konfliktu mezi oběma zeměmi. Ukrajinská média ale už dříve psala, že Kirejeva zabili členové tajné služby, když ho zatýkali kvůli podezření z kolaborace. Ministerstvo obrany sdělilo, že během »plnění speciálního úkolu« zemřeli tři příslušníci vojenské rozvědky. Jedním z nich je i Kirejev. Úřad o trojici mužů uvedl, že »zemřeli při ochraně Ukrajiny a jejich čin nás přivedl blíže k vítězství«. List The Times of Israel poznamenal, že ukrajinská strana nijak nekomentovala informace, že Kirejeva zabili členové tajné služby SBU, když se ho snažili zadržet. Nelze tak zatím vysvětlit rozporuplné zprávy o Kirejevově smrti…

Třetí kolo

Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou mají pokračovat třetím kolem. Na svém facebookovém účtu o tom informoval jeden ze členů ukrajinského vyjednávacího týmu, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa David Arachamija. Naposledy se zástupci Ruska a Ukrajiny sešli ve čtvrtek, kdy se dohodli na ustavení humanitárních koridorů a možném dočasném příměří kvůli evakuaci civilních obyvatel z oblastí bojů. Ruská strana zatím datum dalšího kola vyjednávání nepotvrdila. Ve čtvrtek rozhovory proběhly na běloruském území, v Bělověžském pralese, který leží u hranic mezi Běloruskem a Polskem. Obě delegace pak oznámily pokrok.

(ava, čtk)