Protiruské sankce ze všech stran

Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou proruských regionů na východě země a vyslání ruské mise na Donbas. K sankcím se přidávají i další státy. Postihy Kyjeva zahrnují mj. zákaz vstupu na Ukrajinu, odepření přístupu ke kapitálu či k nemovitostem. Parlament požádal Radu národní bezpečnosti a obrany, aby na ruské politiky a úředníky uvalila sankce na 10 let, píše agentura Interfax-Ukrajina.

Postihy podle serveru RBK Ukrajina míří zejména na poslance ruské Státní dumy, kteří před časem požádali prezidenta Vladimira Putina o uznání nezávislosti lidových republik, Doněcké a Luhanské (DLR, LLR). Dále sankce cílí na členy ruské Rady federace, horní komory parlamentu, kteří schválili uznání DLR a LLR. Postihy má na ruské činitele uvalit Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO), nejvyšší bezpečnostní orgán země. Také velvyslanci zemí Evropské unie schválili balík sankcí proti Rusku, na jehož obrysech se EU dohodla v úterý. Na seznamu nově figurují dvě desítky vysoce postavených činitelů, je mezi nimi např. ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než 300 poslanců Dumy, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti DLR a LLR. Sankce zasáhnou i velké banky, omezují přístup Ruska na finanční a kapitálový trh EU a míří i na obchod s lidovými republikami. Celkový počet ruských činitelů, jichž se dotkne zákaz cest do zemí EU či zmrazení majetku na území Unie tak překročí 500. Na seznamu se ocitly i banky VEB a Promsvjazbank.

Americké blokování bank i elit

Joe Biden hned v úterý oznámil první sadu sankcí proti Rusku v reakci na kroky Moskvy, které označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu. Postihy se týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských elit. Podle šéfa Bílého domu Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, »pokud bude pokračovat v agresi«. Biden oznámil »plné blokovací sankce« proti dvěma velkým finančním institucím: bance VEB a »jejich vojenské bance« čímž měl zřejmě na mysli ruskou Promsvjazbank, jež je terčem i nových sankcí Británie a EU. Dále se americký balík týká ruského státního dluhu. »Odstřihli jsme ruskou vládu od západních financí. Už nemůže brát peníze ze Západu a nemůže obchodovat se svými novými dluhy na našich nebo evropských trzích,« řekl Biden. Terčem sankcí např. je ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a jeho syn Denis, náměstek personálního ředitele Putinova úřadu Sergej Kirijenko a jeho syn Vladimir, který je ředitelem skupiny VK Group, vlastnící sociální síť VKontakte. Poslední osobou přidanou na sankční seznamy je výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov. Toto oznámení navazuje na pondělní Bidenův dekret zakazující Američanům ekonomické aktivity v DLR a LLR. K uvalení tvrdých sankcí na Rusko ve světle posledního vývoje vyzývali amerického prezidenta členové Kongresu z obou hlavních politických stran.

Hlas ruského velvyslance v USA

Sankce uvalené na Rusko poškodí světové finanční a energetické trhy. Takovými slovy reagoval na nové finanční postihy USA proti Moskvě ruský velvyslanec v USA. Ušetřeny nebudou ani USA, kde běžní občané pocítí plný dopad rostoucích cen, uvedl na Facebooku diplomat Anatolij Antonov. »Nevzpomínám si na jediný den, kdy by naše země žila bez nějakých restrikcí ze západního světa. Naučili jsme v takových podmínkách pracovat. A nejen přežívat, ale také rozvíjet náš stát,« uvedl Antonov, který zároveň Washingtonu vyčetl, že nepřiměl Kyjev jednat se zástupci lidových republik na východě Ukrajiny. Sankce proti Rusku podle něj nic nevyřeší a Američané mohou jen stěží očekávat, že Moskva pod hrozbou těchto postihů změní svou zahraniční politiku. Velvyslanec obvinil Kyjev ze »zločinného pronásledování ruskojazyčného obyvatelstva země« a ze snahy vyřešit konflikt na tomto území silou.

Další vojáci z Kanady

Kanadský premiér Justin Trudeau už také oznámil první kolo ekonomických sankcí vůči Rusku. Trvat mají do chvíle, »než bude obnovena územní integrita Ukrajiny, a zasáhnou mimo jiné ruské zákonodárce«, citovala premiéra AFP. Ottawa rovněž vyšle do východní Evropy stovky dalších vojáků. Svým občanům Kanada znemožní podnikat veškeré transakce s dvojicí lidových republik a zakáže jim podílet se na obchodování s ruským dluhem. Zavede sankce na ruské zákonodárce, kteří souhlasili s »nelegálním rozhodnutím tyto republiky uznat«, uvedl Trudeau. Podle Trudeaua Kanada vyšle dalších 460 příslušníků svých ozbrojených sil do Lotyšska a okolních zemí, aby upevnila pozice NATO.

Velká Británie zastaví obchodování s ruskými státními dluhopisy v Londýně. Řekla to britská ministryně zahraničí Liz Trussová: »Máme velmi jasno v tom, že omezíme přístup Ruska k britským trhům. Zabráníme ruské vládě v navyšování státního dluhu ve Spojeném království.« »Zavedeme ještě více tvrdých sankcí proti klíčovým oligarchům, klíčovým organizacím v Rusku, omezíme přístup Ruska k finančním trhům, pokud nastane plnohodnotná invaze na Ukrajinu,« prohlásila. Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc včetně smrtících obranných zbraní, oznámil v parlamentu premiér Boris Johnson. I Japonsko a Austrálie se připojily k protiruským sankcím.

Moskva: Reakce se dala předvídat

Reakce Západu na poslední kroky Moskvy byla předvídatelná a nových protiruských sankcí se netřeba příliš obávat, míní podle ruských provládních médií oficiální ruští představitelé a politologové. Experti oslovení médii připisují vinu z prohloubení napětí v rusko-ukrajinských vztazích Kyjevu a poukazují na potřebu zlepšit situaci Rusů žijících na Donbasu. »Pokud jde o jejich reakci, je předvídatelná a očekávatelná,« okomentoval podle Interfaxu ruský mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výroky západních lídrů k uznání DLR a LLR. Podle deníku Rossijskaja gazeta se s Peskovem v tomto ohledu shoduje i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. »Co se ekonomických sankcí proti Rusku týče, asi zavedou nějaké nové okrasné sankce,« citovala RIA Novosti člena ruské rady pro mezinárodní vztahy Bogdana Bezpalka. Vyjádřil se i k situaci, když by se předmětem sankcí stal nově postavený plynovod Nord Stream 2: stejně ještě nebyl uveden do provozu. Podle Bezpalka se Rusové nemusí bát ani očekávaného pádu rublu, který bude jen dočasný.

»Můžeme se vykašlat na názory Západu a USA!« uvedla v oficiálním prohlášení Liberálnědemokratická strana Ruska Vladimira Žirinovského k hrozbě nových západních postihů. »Protože teď jde o otázku zachování Ruska, o to, v jakém státě a s jakými právy a svobodami budou žít naše děti, o to, zda se nakonec osvobodíme od jha nekonečné stagnace, kdy nám každý rok budou napařovat další a další sankce,« stojí dále v prohlášení strany.

Vinu za vyostření situace v ukrajinsko-ruských vztazích připisují ruská provládní média Kyjevu. Podle politologa Nikity Mendkoviče, na něhož se odvolává portál Lenta.ru, začínají ale zahraniční představitelé konečně chápat, že Ukrajina projevuje vůči Rusku agresi. »To, co se nyní stalo v Doněcké a Luhanské lidové republice, spustí proces, kdy budou světoví hráči revidovat svůj vztah k Ukrajině, aby ji konečně donutili upustit od praktik státního terorismu, neofašismu a podobně,« uvedl Mendkovič. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová rozhodnutí uznat nezávislost DLR a LLR vysvětlila snahou zakročit proti utrpení obyvatel Donbasu, kteří se od roku 2014 potýkají s realitou války. Pro stanici Komsomolskaja pravda sdělila, že Moskva předala Berlínu a Washingtonu množství materiálů, které »svědčí o masových hrobech i o zvěrstvech« na východní Ukrajině. Uvedla, že ve městech Luhansk a Doněck jsou »čerstvé hroby dětí, které zemřely při ostřelování«, a zdůraznila, že ji překvapuje »ledová lhostejnost«, s jakou západní partneři reagují na tamní situaci. »Rusko již nestrpí likvidování ruského lidu na Donbasu,« shoduje se se Zacharovovou politolog Alexej Martynov, jehož oslovila RIA Novosti.

(ava, čtk)