Ropa stop, plyn stop… Teplo stop?

Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby.

Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát »co nejdříve«.

Snahy odpoutat se od nákupu fosilních paliv z Ruska jsou součástí unijní reakce na ruskou speciální operaci na Ukrajině. Nyní zaznívají z EU i výkřiky žádající okamžité zastavení dodávek plynu nebo ropy. Takový postup se ovšem zdá být vysoce nepravděpodobný, vzhledem k tomu, že unie v posledních letech z Ruska čerpala zhruba 40 procent svého plynu a asi 30 procent ropy.

Neformální Evropská rada nicméně konstatovala, že »aktuální situace volá po pečlivém přehodnocení toho, jak zajišťujeme bezpečnost našich energetických dodávek«. Ve snaze zastavit nepřímou podporu ruské armády, která plyne z energetického dovozu, se lídři unijních zemí »dohodli postupně odbourat naši závislost na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí«.

Versailleská deklarace nastiňuje několik cest, které mají EU k vytyčenému cíli dovést. Jednak je to nalezení nových zdrojů energií, včetně zkapalněného zemního plynu, který mohou dodávat například Spojené státy. Dále se plánuje »zrychlení omezování naší celkové závislosti na fosilních palivech«, vystupňování rozvoje obnovitelných zdrojů nebo kroky vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti.

Evropská komise plánuje do poloviny května předložit plán, jak ukončení závislosti na ruském dovozu dosáhnout do roku 2027. Termín, s nímž přišla unijní exekutiva ve čtvrtek během prvního dne summitu, Evropská rada explicitně nepodpořila a sama nestanovila konkrétní časový horizont. Jakou podporu má návrh EK mezi premiéry a prezidenty členských zemí, nebylo ihned jasné.

Unijní lídři zároveň zdůrazňují potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.

Zbrojit chtějí tak jako tak

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se pak shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. Chtějí se soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a »dezinformacím«. Podle předsedajícího summitu Charese Michela jsou navíc země připraveny poskytnout další peníze na výzbroj pro Ukrajinu. Má se jednat o 500 milionů eur (12,8 miliardy korun).

Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodly na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by Unie měla investovat.

(cik)