Rusko končí v Radě Evropy

Rada Evropy (RE), která »dohlíží na stav demokracie a lidských práv« ve více než čtyřech desítkách členských zemí, oznámila, že kvůli operaci na Ukrajinu vyloučila Rusko.

Výbor ministrů RE v prohlášení uvedl, že Ruská federace s okamžitou platností přestává být po 26 letech členskou zemí organizace. Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.

Rozhodnutí, které agentura AP označila za bezprecedentní, přichází po týdnech odmítavých reakcí na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml svou vojenskou operaci na Ukrajině obhajuje potřebou sousední zemi demilitarizovat, denacifikovat a zabránit genocidě ruskojazyčného obyvatelstva.

Výbor Rady ministrů RE pozastavil členství Ruska v této instituci den po začátku ruské akce na Ukrajinu, která začala 24. února. Na začátku tohoto týdne pak zahájil proces vyloučení. Po oznámení, že Rusko přišlo o své členství, se zaměstnanci Rady Evropy vydali před její sídlo ve Štrasburku, kde symbolicky sundali ruskou vlajku.

»K tomuto výsledku vedly pouze kroky Ruska,« uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov připomněl, že Rusko by Radu Evropy opustilo bez ohledu na vyloučení. Doplnil, že Moskva v úterý formálně oznámila RE, že tuto organizaci opouští. V rozhovoru se stanicí RBK řekl, že země NATO a EU »zneužívají své většiny v radě a nakonec ji přeměnily v nástroj protiruské politiky«.

Členem Rady Evropy je Ukrajina, která k vyloučení Ruska opakovaně vyzývala a krok přivítala. Není ale jasné, kdo vyloučení podpořil, protože výbor ministrů RE dospěl k rozhodnutí za zavřenými dveřmi. Když ale na začátku týdne zahájil proces vyloučení, jednomyslně krok podpořil.

Ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech jejích mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku. Na ten je obecně možné se obracet se stížností poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky.

Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších. Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji.

(cik, čtk)