Schůzka prezidentů až jako pečeť výsledku

Schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského bude potřebná teprve, až bude jasné řešení všech klíčových otázek, uvedl šéf ruské diplomacie Lavrov v rozhovoru se srbskými médii podle agentury TASS.

»Rozhovory nyní budou pokračovat v Istanbulu, už v osobním kontaktu po celé sérii videokonferencí. Máme zájem na tom, aby byly korunovány výsledkem,« řekl Lavrov. Jednat se má v úterý, možná i ve středu. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tvrdí, že se rozhovory zasekly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy. Zelenskyj v nedělním rozhovoru s ruskými novináři dal opět najevo připravenost setkat se co nejdříve se svým ruským protějškem v zájmu rychlého ukončení konfliktu. Kyjev je prý připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk.

»Hlavní je teď přestat přitakávat Ukrajincům, kteří chtějí jen vytvořit zdání rozhovorů a řešení. V tom jsou převelice úspěšní, když sabotovali minské dohody hned od jejich uzavření v únoru 2015 a nakonec prohlásili, že je nebudou plnit,« prohlásil ruský ministr s tím, že Rusové dobře znají ukrajinské schopnosti »imitovat« vyjednávání, ale v tomto případě Kyjev neuspěje. »Nutný je výsledek na závěr rozhovorů, který zpečetí prezidenti,« zdůraznil Lavrov. Moskva je ochotna uvažovat o různých místech konání jednání včetně Bělehradu. Zelenskyj zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jen po stažení cizích vojsk ze země. Podle ČTK obě strany daly najevo skepsi ohledně vyhlídek na posun. »Nemyslím si, že bude nějaký průlom v hlavních otázkách,« řekl poradce ministra vnitra Ukrajiny Vadym Denysenko. »Zatím o pokroku hovořit nemůžeme a nebudeme,« poznamenal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. »Doufáme, že jednání povedou k dlouhodobému příměří a vytvoří podmínky pro mír,« uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.

Nejsilnější vztahy s Čínou

Vztahy Ruska s Čínou jsou nejsilnější v historii, prohlásil také Lavrov. V situaci, kdy Západ chce izolovat Moskvu bezprecedentními sankcemi kvůli Ukrajině. Peking se vyjadřuje proti sankcím a trvá na tom, že bude s Ruskem udržovat normální hospodářskou a obchodní výměnu. Čína odmítla odsoudit ruský vstup do sousední země. Čínské ministerstvo obrany vyzvalo k dialogu a jednání, které jsou jedinou cestou k vyřešení »ukrajinské krize«. Všechny strany by měly být odpovědné za svá prohlášení a k situaci přistupovat konstruktivně, odpověděl mluvčí čínské diplomacie na otázku ohledně slov Joe Bidena na adresu jeho ruského protějšku, že Putin nemůže zůstat u moci.

Rozhovor s ruskými novináři
V rozhovoru s ruskými novináři Zelenskyj jako lživé odmítl argument Moskvy, že se Kyjev jako první chystal zaútočit na proruskými aktivisty ovládnuté části Donbasu. Moskva odůvodňuje vznik konfliktu proti Ukrajině existencí dokumentu o přípravách ukrajinského útoku. O demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, jak o nich mluví Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není prý ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle něj připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmí skončit jen na papíře, jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Velké Británie, Ruska a USA. »Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku,« prohlásil Zelenskyj. V prvním rozhovoru, který poskytl ruským novinářům od vypuknutí konfliktu, zdůraznil, že se od počátku své funkce snažil hledat a najít cesty k soužití obou zemí. Každopádně bude ale případnou dohodu muset posvětit referendum, protože »jedině lid může schválit rozhodnutí, že bude takové postavení země a takové záruky«. Prezident odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, v níž je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do NATO, zabere »přinejmenším rok«.

Deštník nad Německem

Kvůli situaci na Ukrajině uvažuje Německo o nákupu protiraketového deštníku a bude více investovat do armády. »Musíme být natolik silní, aby si nás nikdo netroufl napadnout,« vysvětlil pro stanici ARD německý kancléř Olaf Scholz snahu své vlády více investovat do armády. Součástí investic má být také instalace protiraketového deštníku nad Německem. A Berlín prý dělá vše, co je v jeho silách, aby podpořil Ukrajinu včetně dodávek zbraní. Zbraně míří i do Polska.

Polská armáda ještě letos dostane turecké bezpilotní letouny Bayraktar TB2. Oznámil to ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polští vojáci by podle ministra měli letos získat také první baterie amerického systému protiraketové obrany Patriot a v příštím roce americké raketomety HIMARS. »Naším cílem je, aby polské vojsko mělo 300 000 vojáků,« prohlásil Blaszczak podle televize TVN 24. »Budeme vyzbrojovat polskou armádu, obstaráme jí nejmodernější výbavu, nejmodernější zbraně, ale budeme armádu rozvíjet i početně,« řekl Blaszczak při zahájení konference o obranyschopnosti země ve vojenské akademii ve Varšavě. Ozbrojené síly by se měly skládat z 250 000 profesionálů a 50 000 vojáků územní obrany z aktivních záloh. »Důležité je dělostřelectvo, důležité jsou tankové jednotky, důležité jsou drony. Úderné drony jsme objednali a letos do výzbroje polské armády dorazí drony Bayraktar turecké výroby.« Drony Bayraktar TB2 se »osvědčily« v předloňské válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Příští rok polskou armádu posílí rakety HIMARS o doletu až 300 kilometrů. Raketomety HIMARS byly nasazeny v Afghánistánu, Iráku a Sýrii.

K dodávce prvních baterií Patriot ministr poznamenal, že systém protivzdušné obrany se bude dále rozvíjet a posilovat o další vrstvy. V Polsku už jsou baterie Patriotů, jde ale o součást amerických sil v zemi. Systém Patriot slouží k ochraně před taktickými balistickými střelami, raketami s plochou dráhou letu i letouny.

(ava)