Server WikiLeaks otevřel světu oči

Pozornost médií celého světa na sebe v roce 2010 strhl server WikiLeaks, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil deset lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mezi jiným zveřejnil mnoho tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, a 7. března 2017 začal zveřejňovat na 8000 dokumentů z let 2013 až 2016 ze serverů Ústřední zpravodajské služby (CIA). Američany to rozlítilo.

Server WikiLeaks spoluzaložil v roce 2006 australský novinář, vydavatel a později i politický vězeň Julian Assange (50). Ten v lednu 2007 oznámil, že se na základě »mezinárodní spolupráce« podařilo shromáždit už více než milion dokumentů. Jejich podstatnou část získal WikiLeaks od zpravodajského analytika americké armády v Iráku Bradleyho Manninga.

Manning internetovému serveru WikiLeaks předal 470 000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které odhalovaly, jak Washington světu lže. V USA ho za to v roce 2013 odsoudili ke 35 letům vězení. Během odpykávání si trestu Manning podstoupil přeměnu pohlaví a jména na Chelsea Manningovou. Tehdejší demokratický prezident Barack Obama ale její trest zkrátil na pětinu a v květnu roku 2017 byla Manningová z vězení propuštěna.

Obvyklé praktiky CIA

Tajné složky z let 2013 až 2016, tisíce dokumentů, měly odhalit praktiky americké kybernetické špionáže. Obsahují detaily o amerických pokusech proniknout do softwarových produktů, do chytrých televizí a chytrých telefonů, včetně přístrojů iPhone firmy Apple, a také do operačních systémů Android, Windows, Mac a Linux, které by se tak mohly změnit v improvizovaný výzvědný nástroj.

Washington kvůli odhalení doslova šílel a šéf Ústřední zpravodajské služby CIA Mike Pompeo v roce 2017 označil server WikiLeaks za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako je Rusko. Ruská vojenská rozvědka GRU prý serveru využila k šíření dokumentů získaných při hackerských útocích zacílených na ovlivnění amerických prezidentských voleb, jak Američané do dnešních dnů neustále tvrdí.

Trest 175 let

Julian Assange ve strachu o život kvůli výhrůžkám se až do dubna 2019 sedm let ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, která mu nabídla azyl. Konkrétně to tehdy učinil levicový prezident Rafael Correa. Po vyhoštění z ní, už v době vlády ekvádorského prezidenta Lenína Morena, ho za souhlasu obou zemí z objektu násilně vyvlekla britská policie. Byl zatčen a odsouzen na padesát týdnů vězení. Assange nyní zatím zůstává ve vazbě ve Velké Británii. Po dlouhých letech ukrývání a věznění trpí psychickými problémy.

Spojené státy americké však dlouhodobě usilují o jeho vydání, Assange v této zemi čelí celkem osmnácti trestním obviněním, která souvisejí s porušením zákona o špionáži a se spiknutím s cílem nabourat se do vládních počítačů. V USA mu hrozí odnětí svobody až na 175 let! Ve světě má mnoho příznivců a zastánců, soudných lidí, kteří demonstrují za jeho osvobození a proti extradici do Spojených států. Americký deník The New York Times v roce 2010 označil Assangea za nejvýznamnějšího novináře na světě.

(ava, čtk)