Shoda na mírovém řešení krize

Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO, podotkl francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Narážel na ruský požadavek, aby se pakt NATO zavázal, že do svých řad nepřijme Ukrajinu. Putin vyjádřil naději, že situaci kolem Ukrajiny se podaří vyřešit mírovou cestou.

Téměř šest hodin spolu oba politici v pondělí debatovali. Našli podle Macrona v otázce Ukrajiny společné body, ale neshody přetrvávají. Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země paktu pokusí získat zpět poloostrov Krym – který se k Rusku připojil na základě platného referenda – a ostatní spojenecké země tak »vtáhne do války« s Ruskem. »Takový konflikt by nikdo nevyhrál,« prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí. Ukrajina se podle vyjádření Putina už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky, proto teď Rusko žádá bezpečnostní záruky a přesouvá armádu. USA a země NATO upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.

Moskva ale navzdory přesunům vojáků popírá, že by měla v úmyslu zaútočit. Po USA a NATO však žádá bezpečnostní záruky, především garanci, že Ukrajina se nestane členem NATO. To ale pakt odmítá s tím, že na dlouhodobé politice »otevřených dveří« nebude nic měnit, protože žádná třetí země nesmí mít právo veta v otázce rozšiřování.

Putin vyjádřil naději, že situaci kolem Ukrajiny se podaří vyřešit mírovou cestou, a uvedl, že k řešení situace kolem Donbasu nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. »Pokud jde o minské dohody – ať už jsou živé nebo mají nějakou perspektivu nebo ne – domnívám se, že jiná alternativa k nim prostě neexistuje,« prohlásil. Podle Macrona také neexistuje jiné než mírové řešení. »Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas. Jsme ochotni společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,« řekl Macron. Minské mírové dohody podepsali v letech 2014 a 2015 lídři Ukrajiny, Ruska, Francie a SRN ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny. Počítají mj. s amnestií pro separatisty, obnovením hospodářských vztahů s oblastmi ovládanými povstalci, které mají získat zvláštní postavení zakotvené v ukrajinské ústavě, či obnovení plné kontroly nad státní hranicí ze strany ukrajinské vlády. Kromě křehkého příměří však průlom nepřinesly.

Macron se včera vyjádřil, že jeho jednání s Putinem v Kremlu pomohlo předejít dalšímu zhoršení bezpečnostní krize kolem Ukrajiny. Podle svých slov od ruského prezidenta obdržel příslib, že ve sporu Moskvy a Západu ohledně Ukrajiny nebude následovat »zhoršení či vyostření«. Francouzský prezident dodal, že svůj cíl zabránit další eskalaci a dát prostor novým vyhlídkám považuje za splněný.

(ava, čtk)