Stává se to i v osobním životě – někdo, kdo trvá na tom, že vám pomáhá, vás neustále sune směrem k újmě, a dokonce ke zkáze. Zdá se, že něco podobného, bohužel, v poslední době potkalo i Ukrajinu – ti, kdo trvali na pomoci této zemi, ji ve skutečnosti stále tlačili ke krachu. Ukrajina ale musí rozhodnout o svém budoucím rozvoji a míru nezávisle.
Bylo jistě možné, aby Ukrajina měla s Ruskem vztah míru a spolupráce. V tomto procesu sklízela výhody geografické blízkosti země velmi bohatě obdařené energetickými zdroji. Všechny důkazy naznačují, že Rusko bylo ochotno, a dokonce připraveno, za to nabídnout pobídky související s jeho bohatými energetickými zdroji. To by bylo dobré i pro vnitřní harmonii a jednotu Ukrajiny, protože podstatná část jejích obyvatel, zejména na východě země, je rusky mluvící. Většina lidí na Ukrajině si to uvědomila a volila kandidáty, strany a vůdce oddané přátelství s Ruskem. To se změnilo, když se USA s některými spojenci začaly příliš vměšovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny, s převládajícím cílem udržet ukrajinskou politiku nepřátelskou vůči Rusku, jít až do míry svržení demokraticky zvolené vlády a k dosazení proamerického, paktu NATO nakloněného režimu. Poté byli ti v ukrajinském vládnoucím seskupení tlačeni a přemlouváni, aby v tom různým způsobem pokračovali, až do té míry, že přibývalo nespravedlností a zvěrstev vůči rusky mluvícímu lidu. Neonacisté za to zodpovědní byli ozbrojeni a Rusko nepřiměřeně provokováno.
Jaké byly důsledky a kam to vede? Lidé na Ukrajině bezpochyby procházeli jedním z nejtěžších, nejtíživějších a nejnejistějších období své historie. Nyní je nutné podívat se na problémy Ukrajiny z hlediska blahobytu ukrajinského lidu, místo aby byli lidé nuceni hrát roli, jež je jim přisouzena ve schématech jiných. Nejvýznamnějšími příčinami strádání jsou ruský vstup a dlouhotrvající pokračující snahy USA využít Ukrajinu jako pěšáka ve své zástupné válce s Ruskem, které trvají už léta a nejeví známky ústupu ani přes jejich vysoké náklady pro obyvatele Ukrajiny.
Ruský vstup i využívání Ukrajiny jako pěšáka zástupné války USA/NATO proti Rusku by měly být ihned zastaveny. Zároveň by měla být na Ukrajině kontrolována bojová uskupení s fašistickými sklony, stejně jako činnost různých překupníků. Také nadměrná militarizace a nasycení společnosti zbraněmi a měl by být poskytnut mnohem větší prostor pro demokratické vyjádření názorů obyčejných lidí beze strachu. Měl by být kontrolován nadbytek zbraní, volně se pohybujících s nežádoucími osobami. Měla by být podstatně posílena humanitární pomoc a vytvořeny podmínky pro návrat osob vysídlených vnitrostátně i v zahraničí. Rozhodnutí o budoucnosti Ukrajiny by měl přijímat její lid a jeho skuteční zástupci, a ne ti, kteří jednají jménem či pod silným vlivem velkých mocností.
Dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem by mělo být co nejdříve vyhlášeno zastavení palby. To mohou usnadnit diplomaté a lídři neutrálních zemí. Příměří může být dočasně vyhlášeno na základě linie kontroly či jakékoliv výměny nebo stažení, na němž se strany mohou okamžitě dohodnout, zatímco konečné rozhodnutí o územích může být přijato později (možná až o dva roky), až budou vytvořeny podmínky míru a stability na základě vzájemných opatření důvěry a spolupráce. Pak může být na sporných územích uspořádáno důvěryhodnější referendum nebo mohou být použity způsoby demokratického rozhodování, které jsou v souladu s přáním a blahem postižených lidí. Obě strany by se měly dohodnout na zachování míru a po příměří by neměly probíhat akce pomsty či násilí a měly by být podniknuty důrazné kroky proti podněcovatelům násilí ze strany úřadů. Po zastavení palby by měly následovat kroky k vytvoření důvěry a posílení míru a spolupráce Ukrajina – Rusko. Bude-li třeba, užitečnou roli mohou sehrát i neutrální státy.
Velkou prioritou by měla být obnova poškozených oblastí a usnadnění návratu těch, co odešli, aby se vrátili domů a pracovali na Ukrajině, aby ti, kteří se chtějí vrátit, tak mohli učinit za příznivých podmínek, zatímco těm, kteří našli uspokojivá řešení jinde, by mělo být umožněno zůstat tam tak dlouho, jak chtějí. Zájmy lidí v oblasti hospodářského udržitelného rozvoje by měly být dobře chráněny a neměly by se promrhávat na podporu velkých obchodních společností či oligarchů. Budoucí rozvoj by měl klást důraz na rovnost, spravedlnost a ochranu životního prostředí. Zejména v souvislosti se zemědělstvím by mělo být odmítnuto a zvráceno převzetí obrovských částí půdy nadnárodními nebo jinými společnostmi a oligarchy, naopak zájmy půdy a obživy zemědělců by měly být chráněny. Mělo by být kontrolováno rostoucí znečišťování zemědělství, aby Ukrajina mohla zůstat ošatkou pro poskytování zdravých potravin, což je role, pro niž je přírodou obdařena. I když musí být uspokojeny legitimní potřeby obrany, mělo by se zabránit přílišné militarizaci a přebytku zbraní, aby omezené zdroje mohly být lépe využity pro obnovu země, správnou výživu, zdraví, bydlení, vzdělání a ochranu před nepříznivými podmínkami v době změn klimatu. Možnost škod způsobených katastrofami včetně jaderných, průmyslových a důlních by měla být minimalizována.
Ukrajina by měla usilovat o přátelské a mírové vztahy se všemi zeměmi, které budou nápomocné jejím potřebám obnovy a rozvoje. Vzhledem k tomu, že nejdůležitějším a největším sousedem Ukrajiny je Rusko s historicky nejužšími vztahy, měla by Ukrajina přikládat přátelským vztahům s Ruskem obzvláště vysokou prioritu. Měla by se vyvarovat, aby se stala stranou jakýchkoliv plánů vojenských paktů, jako je NATO, na obklíčení nebo zacílení na Rusko. A měla by dbát, aby usilovala o přátelské vztahy se všemi zeměmi, protože je to nezbytné pro obnovu a snížení utrpení lidí.
(Bharat Dogra je čestným svolavatelem Kampaně na okamžitou záchranu Země /Campaign to Save Earth Now/. Mezi jeho poslední knihy patří Planet in Peril /Planeta v ohrožení/, Protecting Earth for Children /Ochrana Země pro děti/ a A Day in 2071 /Den v roce 2071/.)
Překlad z countercurrets.org Vladimír SEDLÁČEK
Popiska k foto:
USA a jejich spojenci posílají Ukrajině peníze i zbraně. Balík nové vojenské pomoci má např. obsahovat munici pro raketomety HIMARS. V těchto dnech by USA měly dodat dva systémy protivzdušné obrany NASAMS. Washington dosud vyčlenil na zbraně a další vybavení pro Kyjev téměř 18 miliard dolarů (přes 442 miliard Kč). Na snímku americký vojenský letoun se zásilkou vojenského vybavení a munice na kyjevském letišti.
Bharat DOGRA, 26. října
FOTO – ČTK/AP