USA diktují, poslušný Londýn hrozí

Přestože Moskva opakuje, že nechystá invazi na Ukrajinu, Británie znovu podpořila válečnickou štvanici Západu. Oznámila, že v případě nových ruských »kroků proti Ukrajině« by sankce mířící na podniky a osoby s nejužšími vazbami na Kreml ještě zpřísnila. Řekl to náměstek ministerstva financí Simon Clarke. Zároveň se očekává předložení návrhu zákona, který by umožnil rozšíření protiruských sankcí. Kreml to považuje za »útok proti ruskému byznysu«.

»Jasně říkáme, že pokud Rusko podnikne další kroky proti Ukrajině, pak dál zpřísníme sankční režim mířící na podniky a lidi s nejbližšími vazbami na Kreml,« hrozil Clarke v televizi Sky News. Vyjádření navazuje na opakovaná vyhrožování Západu, že za případné nové napadení Ukrajiny Moskva zaplatí obrovskou cenu. Podrobnosti kolem sankcí však vycházejí najevo, takže je známo, že velká pozornost je věnována hlavně dopadům na plynovod Nord Stream 2, o jehož »nespuštění« jde, či na ruské banky a také případným sankcím proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ty minulý týden nevyloučila ani britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Oznámila, že vláda předloží návrh zákona o rozšíření palety sankcí, které Londýn může na ruské zájmy uvalit. Deník The Times minulý týden s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje napsal, že činitelé na ministerstvu zahraničí USA v poslední době vyjadřují »zděšení a frustraci« nad neschopností britské vlády zakročit proti přílivu ruských peněz. Takže za britskou aktivitou jako obvykle stojí diktát Washingtonu.

»Útok jedné země na ruský byznys samozřejmě přinese odvetná opatření. Ta budou přijata výlučně s ohledem na naše vlastní zájmy, budou vycházet z našich vlastních zájmů, pokud to bude zapotřebí,« řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Britský postup naopak uvítal šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. »Vybízíme partnery k podniknutí takových akcí, důležitých k tomu, aby odstrašily ruské elity od unáhlených rozhodnutí,« nechal se slyšet před novináři. »Když si ruští hodnostáři uvědomí, že řeč je o jejich majetku, nemovitostech a penězích v cizině, kde je mají tito ruští vlastenci, horké hlavy v Kremlu vychladnou,« dodal Kuleba.

Polsko se stalo další zemí, která se chce podílet na vyzbrojování Ukrajiny. Nabídlo jí munici, protože prý je ohrožena možnou ruskou invazí. Řekl to Pawel Soloch, šéf kanceláře národní bezpečnosti, což je polský úřad vykonávající pokyny hlavy státu v oblasti obrany a bezpečnosti. Varšava nyní čeká na odpověď z Kyjeva. Nabídla několik desítek tisíc kusů nábojů s tím, že jde o »obrannou munici«, jež bude v případě zájmu ihned dodána. Bližší podrobnosti o nabídnutém střelivu Soloch neuvedl. S myšlenkou nejen politické, ale i vojenské podpory Ukrajiny přišel podle Solocha prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a konzultacích s vládou. Celou záležitost má dotáhnout do konce ministr obrany Mariusz Blaszczak.

(ava, čtk)