Projekt stíhacího letounu F-35 je naprostý propadák. Pokud ale skončí na půdě Kongresu, udělá Lockheed Martin vše, co bude v jeho silách, aby místo něj uzavřel další kontrakt na výrobu zbraní v hodnotě bilionu dolarů. Dvě fakta o stíhacím letounu F-35 jsou téměř všeobecně známá: za prvé, letadlo má schopnosti, jaké dosud žádný stíhací letoun neměl, a za druhé, je to naprostá katastrofa.
Při rekordních nákladech ve výši 1,75 bilionu dolarů z veřejných peněz, z nichž se téměř nedá nic vytřískat, se projekt F-35 stále obtížněji racionalizuje. I nejvyšší vládní činitelé jej nyní kritizují a kladou si otázku: Blíží se snad ukončení projektu?Pokud k tomu dojde, musíme být připraveni požadovat, aby žádný podobný projekt nezaujal jeho místo – i když výrobci zbraní udělají vše, co bude v jejich silách, aby uzavřeli nový kontrakt v hodnotě bilionu dolarů. Kontrakty Pentagonu jsou spletité a matoucí, ale stačí říct, že výrobci zbraní jako Lockheed Martin mohou tím, že je dostanou, hodně získat a mít malou odpovědnost, pokud projekty nepůjdou podle plánu. V důsledku toho se tyto kontrakty pravidelně setkávají s překračováním nákladů, které se přidává k už tak tučným cenovkám.
Projekt F-35 vyrostl z podobné zbytečné a nákladné akce, »práce pro práci«. V roce 2009, kdy exministr obrany USA Robert Gates ukončil nákladný program F-22, se Spojené státy americké rozhodly koupit další F-35. Takto, i když byl program F-22 zrušen, peníze z Pentagonu stále bez přerušení plynuly do Lockheed Martin. Na základě této smlouvy se předpokládalo, že USA do roku 2025 pořídí 1700 kusů F-35. Nyní, kvůli technickým a výrobním potížím, tyto zakázky běží extrémně pozdě. Projekt zažívá masivní překročení nákladů, s dvojnásobnými náklady na údržbu. Dobře, je to přes plán a stojí to víc, než jsme si původně mysleli. Funguje letadlo aspoň tak, jak má? Ne, nefunguje.
Stroj F-35 stále není připraven na výrobu v plném rozsahu. Byly hlášeny nesčetné technické problémy s motorem, a ještě letos v červenci byla většina amerických F-35 uzemněna kvůli problémům s vystřelovacími sedadly. Analytik z Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO) přičetl selhání F-35 jeho složitosti a řekl: »Snažili se, aby F-35 toho uměly hodně.« Vzhledem k těmto selháním F-35 se pro významné členy Kongresu stává nemožným projekt zdůvodnit. Předseda sněmovního výboru pro ozbrojené složky (HASC), poslanec Adam Smith, označil F-35 za »krysí díru«. Poslanec John Garamendi měl na květnovém slyšení podvýboru HASC o F-35 pár sžíravých komentářů. Například: »Pro dodavatele tam venku, co to děláte? Proč nám nemůžete dát kus vybavení, který skutečně funguje? Nikdy jste neměli mít smlouvu. A pro Lockheed Martin chcete pětiletou smlouvu na údržbu? Nemůžete dělat to, co děláte dnes. No tak. O čem přemýšlíme?«
K této kritice dodal zákonodárce Jackie Speier: »Vytvořili jsme smlouvu o údržbě, kde nejsme ve vedení, a Lockheed Martin má smlouvu o údržbě… Je to pro ně dojná kráva pro budoucnost. Jelikož máme záznam, že náklady na údržbu jsou dvojnásobné, a záznam, že nemůžeme udržet letadla v letu, jak se můžeme podívat daňovým poplatníkům do tváře a říct – no, tak to prostě je – a pokrčit rameny?« Bidenova administrativa mezitím požádala o pětatřicetiprocentní snížení zakázek na F-35 pro rok 2023 – s odůvodněním, že Lockheed Martin dokončí model stíhačky Block 4 a vláda raději utratí peníze později, než by modernizovala flotilu již existujících letadel.
S F-35 jsme ale ještě neskončili. Zatímco HASC nezvýšil počet F-35, které by USA nakoupily ve svém novém označení podle zákona o autorizaci národní obrany, senátní výbor pro ozbrojené složky přidal do rozpočtu sedm F-35. Prozatím stále utrácíme obrovské množství veřejných peněz za letadlo, které nefunguje, má devět let zpoždění a které významné osobnosti ve vládě nemohou ospravedlnit. Od rýsující se recese až po kritiku ze strany nejvyšších vládních činitelů se podmínky kolem projektu F-35 podobají těm, které vedly k zániku F-22. Pro ukázku toho, co se zřejmě stane dál, se podívejte, co se stalo, když byl program F-22 přerušen. Lockheed Martin se svým stálým proudem vládních kontrol v ohrožení kopal. Strašidlo ztráty pracovních míst tam využili jako primární prostředek lobbování za nový kontrakt. Jak mohl Kongres zrušit tolik pracovních míst vytvořených programem F-22 a ničím je nenahradit? A tak byl jejich zrušený kontrakt hromadně nahrazen.
Projekt F-35 bude možná brzy na huntě, ale Lockheed Martin dobrovolně nevystoupí z rozjetého vlaku. V určitém okamžiku si jako národ musíme položit otázku: Má tato nepřerušená řada masivních zbrojních kontraktů vůbec smysl? Jak Joe Biden uvažuje o vyhlášení výjimečného stavu kvůli klimatické krizi, můžeme ospravedlnit vynaložení 1,7 bilionu dolarů na letadlo, které spotřebuje 5072 litrů paliva za hodinu? Můžeme ospravedlnit nasměrování našich nejbystřejších studentských mozků do válečné mašinérie, když zoufale potřebujeme investovat do zelené energie? Můžeme ospravedlnit nalévání peněz do armády, jež působí škody po celém světě, když zoufale potřebujeme mezinárodní solidaritu k řešení našich nejtěžších problémů? Velká většina příjmů Lockheed Martin pochází přímo z našich daňových dolarů. Pokud dojde k brzkému pádu programu F-35, musíme být připraveni požadovat, aby jeden masivní kontrakt nebyl zase nahrazen jiným. V zájmu planety a budoucnosti je třeba program F-35 zrušit a my musíme zabránit dalšímu marnotratnému úsilí, aby další program zaujal jeho místo.
(Danaka Katovichová je národní spoluředitelkou sdružení CODEPINK. CODEPINK je ženami vedená všelidová organizace, vyvíjející činnost k ukončení amerických válek a militarismu, na podporu mírových a lidskoprávních iniciativ a k převádění peněz z daní do zdravotní péče, vzdělání, zelených pracovních míst a dalších život posilujících programů.)
Danaka KATOVICHOVÁ pro jacobin.com
Překlad Vladimír SEDLÁČEK
FOTO – commons.wikimedia.org