Lídři zemí Severoatlantické aliance na mimořádném summitu v Bruselu shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Státy NATO také Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Ve společném prohlášení se pak odsoudili »ruskou agresi« vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání »válečných zločinů« a varovali Moskvu před »použitím chemických zbraní«, aniž by předložili jakékoliv důkazy, že se k tomu Moskva chystá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu NATO varoval, že Rusko má v plánu jít dál, zacílí podle něho na východní státy aliance. Zelenskyj řekl, že jeho země která potřebuje intenzivnější vojenskou pomoc ze Západu.
Rusko »chce jít dál – proti východním zemím NATO, s jistotou proti baltským zemím, proti Polsku«, varoval ukrajinský prezident v předem natočeném projevu. Prezidentům a premiérům třiceti zemí aliance řekl, že Ukrajina potřebuje bojové letouny, tanky, lepší protivzdušnou obranu a zbraně na obranu proti lodím.
Zelenskyj západním zemím vyčetl, že nereagují na ukrajinské prosby o pomoc. »Máte nejméně 20 000 tanků! Ukrajina požádala, abyste nám darovali nebo prodali jedno procento z nich. Ale ještě jsme nedostali jasnou odpověď,« horlil. »Nejhorší věcí během války je nemít jasné odpovědi na žádosti o pomoc,« dodal. Řekl také, že Západ nevyslyšel prosby Kyjeva o poskytnutí bojových letounů.
»Ukrajinská armáda měsíc klade odpor v nerovných podmínkách. A já už měsíc opakuji totéž. Aby dokázala zachránit lidi a města, potřebuje vojenskou pomoc bez jakýchkoli omezení,« prohlásil Zelenskyj. Vzkázal alianci, že pokud Ukrajině poskytne všechny potřebné zbraně, dokáže zabránit smrti Ukrajinců při ruských útocích.
Přestože se ale NATO domluvilo na další vojenské podpoře Ukrajiny, nepřikročí podle závěrů mimořádného summitu k zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev velmi stojí.
Summit kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Ten po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohla Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky. Polský návrh na vyslání mírové mise pod alianční záštitou na Ukrajinu i proto souhlas summitu nezískal, což značně rozladilo polského premiéra Mateusze Morawieckého.
(ici)