Mise na Donbase

Putin podepsal nezávislost donbaských lidových republik

Obě komory ruského parlamentu hladce schválily dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou (DLR a LLR), které s povstaleckými regiony nacházejícími se na východě Ukrajiny podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Ten výnosy uznávající nezávislost obou republik podepsal v pondělí a na základě smluv s jejich vůdci nařídil armádě, aby v regionech zahájila tzv. mírovou misi.

Poslanci Státní dumy dopoledne schválili dohody jednomyslně. Zákonodárci přitom změnili ratifikační zákony, podle nichž smlouvy vstoupí v platnost ihned po jejich zveřejnění, napsala agentura TASS. Ratifikovat dohody s DLR a LLR předem doporučily Dumě její příslušné výbory. Jednomyslně pak ratifikaci dohod schválili i zákonodárci v horní komoře parlamentu.

Dohody o »přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci« se uzavírají na dobu deseti let s automatickým prodloužením o pětiletá období, napsala agentura TASS. V dokumentech se podle ní dále píše, že každá strana poskytne druhému signatáři právo budovat a používat vojenské základny a zařízení na svých územích a ochrana hranic DLR a LLR bude zajišťována »společným úsilím smluvních stran na základě zájmu jejich vlastní bezpečnosti, míru a stability«.

»Smlouvy předpokládají ochranu etnické, jazykové, kulturní a náboženské identity národnostních menšin (což právě Kyjev dosud obyvatelům Donbasu upíral). Občané DLR a LLR budou moci mít ruské občanství… a strany podepíší také další dohody o řešení otázek dvojího občanství,« píše dále TASS, podle které se dohody dále zaobírají finančními a hospodářskými otázkami, které mj. předpokládají jako měnu na území obou republik ruský rubl.

Agentura Interfax mezitím informovala, že ujednání jednomyslně ratifikovaly také parlamenty obou povstaleckých republik. Podle této agentury se očekává, že dohody vstoupí v platnost »dnem výměny ratifikačních listin«.

Většina západních zemí označila poslední kroky Moskvy za porušení mezinárodního práva a připravuje sankce. Británie už první sankce proti ruským bankám a vybraným představitelům schválila . Jejich schválení připravovala i Evropská unie. Většina států obratem svolané Rady bezpečnosti OSN rovněž postup Ruska odsoudila, stejně jako generální tajemník OSN António Guterres. I podle něj jde o porušení mezinárodního práva.

A pro Rusko nebezpečná reakce přišla zejména ze sousedního Finska: »Rusko svými kroky vůči Ukrajině posiluje debatu o možném vstupu Finska do NATO.« Podle agentury AFP to včera uvedl sám finský prezident Sauli Niinistö. Prezident severské země, která s Ruskem sdílí nejdelší pozemní hranici ze všech států EU, již v pondělí večer odsoudil rozhodnutí Putina uznat obě povstalecké republiky a vyslat do nich armádu.

Niinistö na tiskové konferenci na dotaz novinářů řekl, že neví, jestli ukrajinská krize přiblížila Finsko ke vstupu do NATO, rozhodně ale podle něj oživila diskusi na toto téma v zemi. »Probíhá tady živá debata o vstupu do NATO a bude nepochybně ještě intenzivnější, pokud nám k tomu Rusko dá důvody,« prohlásil finský prezident. »Finsko silně podporuje Ukrajinu a ukrajinský lid,« dodal, aniž by stejně jako jeho západní kolegové bral na vědomí to, že ne všechen ukrajinský lid má stejná práva a svobody zaručené Kyjevem…

A alfa omega celého problému – tedy to, proč tak vehementně proti Rusku a jeho vlivu na východní Ukrajině najednou (od loňska) stojí zejména USA a jejich největší vazalové – už zaznělo také.

Nord Stream 2

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. V úterý to na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že uznání »samozvaných separatistických republik« je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. Oznámení přivítal zejména největší bojovník proti Nord Stream 2, Bílý dům, kterému tento plynovod kazí jeho vlastní obchodní zájmy v Evropě, podle štvavé polské autoritářské pravicové vlády je zastavení certifikace plynovodu samo o sobě »příliš málo«. Ruské zamini považuje rozhodnutí o zablokování plynovodu za snahu propojit politiku s energetikou. Rozhodnutí lituje.

Jak to bude s hranicemi?

O tom, v jakých hranicích Rusko DLR a LLR uzná, se spekulovalo až do úterníhopodvečera. Vůdce DLR nejprve řekl, že Rusko uznalo její nezávislost v hranicích celé Doněcké oblasti, tedy včetně území, které povstalci nyní nekontrolují. Informovala o tom agentura Reuters. »Otázka hranic není jednoduchá, rozhodne se o ní později,« doplnil ovšem vzápětí Denis Pušilin ruské státní televizi. Vůdce LLR se zatím k této věci nevyjádřil. Pušilin podle ruských agentur také nevyloučil, že Doněck požádá Rusko o vojenskou pomoc na základě dohod, které Moskva uzavřela s lidovými republikami. »Jak a co může taková či jiná řešení ovlivnit, ukáže čas a přirozeně stanovisko ukrajinské strany,« citovala vůdce povstalců agentura Interfax. Na upřesňující otázku, zda se Doněck chystá vybojovat území, které nyní nekontroluje, Pušilin odpověděl, že by tak silně nepředbíhal a postupoval by po etapách. Dodal, že nevidí ze strany Kyjeva kroky k přerušení snah ovládnout region násilím.

Nakonec se potvrdilo, že Pušilin měl pravdu. Rusko uznalo povstalecké republiky v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z prohlášení Putina před novináři. Podle Putina se veškeré sporné otázky mají vyřešit dialogem mezi Kyjevem a vedením donbaských republik. Kyjev dosud odmítal přímá jednání s vůdci povstalců, které označoval za loutky Moskvy. Povstalecké republiky ukrajinské vedení považuje za »Ruskem dočasně okupovaná území«, podobně jako tzv. anektovaný Krym.

Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny a dohromady mají zhruba 53 000 kilometrů čtverečních, což odpovídá asi 70 % rozlohy ČR. Proruští povstalci ovládají přibližně třetinu právě tohoto území. Zbytek – včetně strategicky významného přístavního města Mariupol – je pod kontrolou ukrajinských vládních sil.

Překvapení od Die Linke.

A ještě jedna reakce tzv. pod čarou…: »Uznání ‚lidových republik‘ a vstup ruských jednotek na Ukrajinu ještě více vystupňovaly napětí. V žádném případě to není ‚mírová mise‘, je to v rozporu s mezinárodním právem, porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny,« napsali ve společném prohlášení spolupředsedkyně Levice Susanne Henningová-Wellsowá a Janine Wisslerová a spolupředsedové poslanecké frakce strany Dietmar Bartsch a Amira Aliová. Tato čtveřice podle ČTK upozornila na to, že čin Ruska údajně přináší riziko velké války v Evropě.

Levice rovněž zdůraznila, že vždy respektovala mezinárodní právo, které Rusko nyní prý porušilo. »Ruští vojáci se musí stáhnout. Zmírnění konfliktu a uklidnění situace je nezbytně nutné,« dodala levicová strana. Za cíl považuje návrat k diplomacii a minským dohodám. Die Linke. se přitom dosud v konfliktu stavěla spíš opatrně na stranu Ruska.

Ruský čin podpořily zatím pouze Sýrie a Nikaragua, předpokládá se i podpora Běloruska. Zdrženlivý je Írán, ale také Čína, která se rovněž vyslovila, že podporuje ukrajinskou suverenitu.

Sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Podle agentury Unian to prezident řekl na společné tiskové konferenci s estonským kolegou Alarem Karisem. Zelenského k tomuto kroku vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, které ke konzultacím povolalo svého chargé d’affaires v Moskvě. Ruské velvyslance si ostatně předvolaly i další vlády evropských států. Peskov poté řekl, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky s Ruskem, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii.

Putinův projev

Putin ostatně zatím nařídil ruské armádě pouze zajistit v obou donbaských republikách mír. Krize kolem Ruska a Ukrajiny se totiž v posledních dnech vojensky vyostřila. V pondělí Moskva mj. potvrdila, že její ozbrojené složky zabily členy diverzní skupiny, která se pokusila o narušení hranice z Ukrajiny.

Pondělnímu podpisovému aktu v Kremlu předcházel Putinův bezmála hodinový televizní projev, v němž prezident zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území kontrolovaná povstalci, býval historicky součástí Ruska, a že »současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty«. Dnešní Ukrajinu trefně označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za předmostí, odkud by Západ mohl podniknout překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minsku a že naopak chystá novou vojenskou operaci na Donbase. Připomněl také osm let trvající genocidu donbaského obyvatelstva, za kterou stojí Kyjev se svými nacionalistickými a nacistickými bojůvkami.

Putin sevyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. »Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,« řekl Putin před novináři. »V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,« řekl ohledně vojenské pomoci DLR a LLR.

Lavrov nepřekvapen

Reakce Západu na ruské uznání nezávislosti DLR a LLR je očekávaná, uvedl pak ministr zahraničí Sergej Lavrov v ruské televizi. »Reakce je samozřejmě známá, jsou toho plné televizní obrazovky a další média, internet, sociální sítě. Reakce je očekávaná,« nechal se slyšet šéf ruské diplomacie podle TASS. »Naši evropští, američtí a britští kolegové se nezastaví a neuklidní, dokud nevyčerpají všechny možnosti tzv. potrestání Ruska. Už teď nám vyhrožují nejrůznějšími sankcemi,« řekl Lavrov, podle něhož je Rusko na ekonomické postihy zvyklé.

Podle agentury Ria Novosti zároveň prohlásil: »Víme, že Západ uvalí na Rusko sankce v každém případě, ať už s příčinou, nebo bez ní.« Západ si totiž v posledních několika desetiletích zvykl »svádět všechny problémy na Ruskou federaci a ze všeho vinit Moskvu«. Je to velmi pohodlné.

Přitom ještě v pondělí, před Putinovým rozhodnutím, Lavrov apeloval, že Německo by mělo zvýšit tlak na představitele Ukrajiny, aby Kyjev k řešení současné krize přistupoval konstruktivněji. Německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou k tomu vyzval v telefonickém rozhovoru. Prohlásil také, že dlouhodobým řešením situace na Ukrajině jsou Minské mírové dohody.

Senát schválil nasazení ruských vojsk

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, schválila žádost Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v cizině v souvislosti se situací na Donbase, uvedla TASS. Příslušné usnesení schválili senátoři jednomyslně, hlasy 153 přítomných.

Šéf Kremlu podle ruských médií ratifikační proces završil, když po hlasování parlamentu podepsal příslušné listiny.

(rj)