Čínský startup Moonshot AI zaměřený na umělou inteligenci v pondělí plně zveřejnil svůj nejnovější vlajkový velký jazykový model Kimi K3 jako open-source. Tento krok představuje další významný milník v rychle se rozvíjejícím čínském ekosystému otevřených modelů umělé inteligence.

Kimi K3 má 2,8 bilionu parametrů a podle jejich počtu je v současnosti největším open-source modelem umělé inteligence na světě.

Součástí zveřejnění jsou kompletní váhy modelu, technická zpráva a tři základní infrastrukturní technologie použité při jeho trénování. Vývojáři z celého světa si tak mohou model stáhnout, provozovat jej lokálně a dále jej upravovat.

Čína již v minulosti zveřejnila několik modelů umělé inteligence jako open-source, jde však o první případ, kdy byl globální komunitě vývojářů plně zpřístupněn vlajkový model s 2,8 bilionu parametrů.

Rozvoj čínské open-source umělé inteligence zrychluje

Tempo zveřejňování velkých modelů umělé inteligence v Číně se letos výrazně zvýšilo. Několik předních technologických společností zpřístupnilo veřejnosti své nejvyspělejší modely.

Během pouhých šesti měsíců otevřelo několik čínských vývojářů přístup ke svým nejvýkonnějším základním modelům.

Podle zprávy platformy Hugging Face nazvané State of Open Source on Hugging Face: Spring 2026 představují open-source modely vyvinuté v Číně 41 procent všech stažení na světě.

Zpráva rovněž uvedla, že šest nejčastěji používaných velkých jazykových modelů na světě pochází od čínských vývojových týmů. Během uplynulých dvanácti měsíců držely čínské projekty devět měsíců světový rekord v kategorii největšího open-source modelu a současně si udržovaly nejrychlejší tempo technologických inovací.

Od modelů s bilionem parametrů v minulém roce přes modely s 1,6 bilionu parametrů až po současných 2,8 bilionu parametrů Čína opakovaně posouvala hranice velikosti otevřených systémů umělé inteligence.

Čínský open-source ekosystém dnes zahrnuje modely od stovek milionů až po stovky miliard parametrů. Menší modely mohou fungovat bez připojení k internetu na chytrých telefonech a průmyslových zařízeních, zatímco větší systémy jsou schopné zvládat složité výzkumné a analytické úkoly.

Uživatelé tak mají k dispozici řešení pro koncová zařízení i pro rozsáhlé podnikové systémy.

Od otevřených modelů k průmyslovému využití

Na rozdíl od uzavřených modelů, u nichž mohou uživatelé využívat schopnosti umělé inteligence pouze prostřednictvím poskytovatele služby, zveřejňují open-source modely své váhy.

Vývojáři si je proto mohou stáhnout, samostatně nasadit a upravit pro vlastní aplikace.

Čínské otevřené modely se již neomezují pouze na univerzální konverzační asistenty. Stále častěji nacházejí uplatnění v konkrétních průmyslových odvětvích.

Specializované open-source modely byly vyvinuty například pro automobilový průmysl, strojírenství, energetiku a zdravotnictví. Do systémů umělé inteligence přímo začleňují odborné znalosti a zkušenosti jednotlivých odvětví a pomáhají překlenout rozdíl mezi univerzálními modely a jejich praktickým využitím.

Podle oficiálních údajů již celkový počet stažení čínských open-source modelů překročil deset miliard, což je nejvíce na světě. Oborové statistiky ukazují, že šest z každých deseti stažení velkých modelů na světě nyní připadá na systémy vyvinuté v Číně.

Čínský ekosystém otevřené umělé inteligence se podle zprávy posunul od jednotlivých technologických průlomů k rozsáhlejšímu a vyspělejšímu systému.

S dalším rozvojem technologií a snižováním překážek při jejich zavádění se umělá inteligence přesouvá z výzkumných laboratoří do výroby, energetiky, služeb a dalších oblastí reálné ekonomiky.

Pomáhá modernizovat průmysl, zvyšovat efektivitu a snižovat náklady podniků.

Otevřený přístup současně usnadňuje zavádění umělé inteligence do průmyslu. Velké jazykové modely se tak mění z univerzálních konverzačních nástrojů na produktivní systémy schopné vykonávat konkrétní úkoly, podporovat průmyslový provoz a zvyšovat efektivitu ve výrobě, energetice, dopravě a finančnictví.

Podpora ze strany státu

Zhong Xinlong, odborný pracovník Výzkumného centra budoucích průmyslových odvětví při Čínském centru pro rozvoj informačního průmyslu, uvedl, že v minulosti byly nejvyspělejší modely umělé inteligence převážně ovládány malým počtem uzavřených platforem.

Podniky si proto musely potřebné schopnosti umělé inteligence kupovat jako službu.

S rozvojem open-source modelů mohou společnosti vytvářet vlastní aplikace kombinující jejich data, podnikové procesy a oborové znalosti. Výsledkem jsou řešení lépe přizpůsobená konkrétním potřebám a situacím.

Čína zároveň posiluje politickou podporu otevřené umělé inteligence.

Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií společně s dalšími sedmi vládními institucemi letos vydalo prováděcí směrnici k iniciativě „AI Plus Manufacturing“.

Dokument označuje budování vyspělých komunit otevřené umělé inteligence a zavádění vzorových open-source projektů za klíčové priority.

Do roku 2027 má podpořit hlubší využití tří až pěti univerzálních velkých modelů ve výrobě, vytvoření stovky kvalitních průmyslových datových souborů a rozšíření umělé inteligence do 500 reprezentativních průmyslových oblastí.

Zhong uvedl, že open-source modely mění globální soutěž v oblasti umělé inteligence. Ta se podle něj přesouvá od dominance několika technologických gigantů k širší soutěži mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími.

„Suverenita v oblasti umělé inteligence se pro mnoho zemí stává významnou politickou prioritou,“ uvedl. „Open-source vývoj rozšiřuje účast a umožňuje zapojení více jazyků, regionů a průmyslových odvětví do ekosystému umělé inteligence.“

Čína nyní vlastní 60 procent světových patentů v oblasti umělé inteligence, což je nejvyšší podíl na světě. Podle odhadů ministerstva průmyslu a informačních technologií překročila hodnota hlavního čínského odvětví umělé inteligence v roce 2025 hranici 1,2 bilionu jüanů a v zemi působilo více než 6200 společností zaměřených na AI.

S dalším rozšiřováním čínského open-source ekosystému se očekává, že umělá inteligence bude stále hlouběji začleňována do reálné ekonomiky.

Měla by tak vytvářet dlouhodobý impuls pro novou industrializaci a kvalitní rozvoj digitální ekonomiky.

CMG