Státy, zejména světové velmoci, by měly převzít odpovědnost za ochranu strategické stability v době rostoucích bezpečnostních hrozeb. Na bezpečnostním fóru Shangri-La Dialogue v Singapuru to v sobotu uvedl generálmajor Meng Xiangqing, profesor Čínské univerzity národní obrany.
Meng vystoupil na paralelním panelu věnovaném řízení hrozeb pro strategickou stabilitu a upozornil, že svět čelí bezprecedentním výzvám. Mezi ně zařadil dopady hegemonismu na regionální bezpečnost, rostoucí riziko jaderného konfliktu, oslabování mezinárodního systému kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní, ale také problémy v oblasti globální správy.
„Některé země praktikují mocenskou politiku, usilují o absolutní strategickou převahu a vyvolávají blokovou konfrontaci,“ uvedl Meng. Podle něj takové kroky vedou k prohlubování zbrojních závodů a regionálních konfliktů.
Varování před jaderným rizikem
Čínský odborník upozornil také na rostoucí jaderná rizika. Podle jeho slov vysílaly strany zapojené do nedávných konfliktů opakovaně signály spojené s jaderným odstrašováním.
„Hrozba jaderné války není vzdálená, ale nachází se přímo před námi,“ prohlásil.
Zároveň upozornil na rychlou militarizaci nových oblastí, jako jsou kosmický prostor, kyberprostor a umělá inteligence.
Podle Menga vojenské využívání nových technologií zpochybňuje tradiční pravidla vedení ozbrojených konfliktů i válečné etiky a zvyšuje riziko, že by se budoucí konflikty mohly vymknout kontrole.
Obrana poválečného mezinárodního řádu
Jako jednu z hlavních podmínek zachování strategické stability označil Meng ochranu poválečného mezinárodního řádu.
Připomněl, že letošní rok připomíná 80. výročí zahájení činnosti Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ, který soudil představitele japonského militarismu po druhé světové válce.
„Spravedlivý proces navždy přibil zločiny japonského militarismu na pranýř dějin a vytvořil důležitý právní základ poválečného mezinárodního řádu,“ uvedl.
Podle něj stojí svět znovu na historické křižovatce a jednotlivé země by měly být obezřetné vůči jakémukoli návratu militaristického myšlení a důsledně chránit výsledky druhé světové války i poválečné mezinárodní uspořádání.
Kontrola jaderných zbraní
Meng Xiangqing se věnoval také problematice jaderného odzbrojení. Zdůraznil, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní zůstává základním pilířem mezinárodního systému jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní.
Vyzval státy disponující největšími jadernými arzenály, aby plnily své zvláštní povinnosti v oblasti odzbrojení a co nejdříve obnovily proces snižování jaderných zbraní způsobem, který bude ověřitelný, nevratný a právně závazný.
Umělá inteligence pod lidskou kontrolou
Významnou část projevu věnoval Meng otázce vojenského využití umělé inteligence.
Varoval před vznikem „vakua pravidel“ v oblasti vojenského nasazení nových technologií.
„Pokud by algoritmy rozhodovaly o otázkách života a smrti, mohlo by to velmi snadno vést ke ztrátě kontroly nad technologiemi,“ řekl.
Zdůraznil, že rozhodování o válce a kontrola nad zbraňovými systémy musí za všech okolností zůstat pevně v rukou lidí.
Připomněl, že Čína již předložila na půdě Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních dokument týkající se regulace vojenského využití umělé inteligence a podporuje vytvoření právně závazného mezinárodního nástroje, jakmile k tomu budou vhodné podmínky.
Na závěr Meng Xiangqing vyzval všechny země k prosazování skutečného multilateralismu a k posílení mezinárodní spolupráce ve prospěch globální strategické stability.