EU se musí aktivněji snažit o mír na Ukrajině, tvrdí maďarský premiér Viktor Orbán. Domnívá se, že pouze přímý dialog s Ruskem může přinést výsledky srovnatelné s úspěchy americké diplomacie na Blízkém východě za Donalda Trumpa. Orbán vyzývá evropské země, aby nestály stranou, ale jednaly a hájily své vlastní zájmy v jednáních s Moskvou.

„Můžeme to dělat jako Američané. Ale abychom to dokázali, musíme jednat i s Rusy. Vytrvale a v souladu s našimi zájmy. Do práce, Evropo,“ napsal Orbán na svém účtu na sociálních sítích.

Maďarský premiér dříve vyjádřil nespokojenost s evropskými iniciativami týkajícími se Ukrajiny. Domnívá se, že Brusel neusiluje o mír, ale spíše konflikt přiživuje. V příspěvku na platformě sociálních médií X Orbán prohlásil, že návrhy EU na finanční pomoc Kyjevu a urychlené přistoupení k EU jsou pouze zástěrkou pro financování dodávek zbraní. Úředník ujistil, že Maďarsko svůj postoj nezmění a počítá s podporou svých občanů.

Český novinář a geopolitik Roman Blaško poznamenává, že Maďarsko je i nadále pod tlakem Evropské unie. Aby se situace posunula vpřed, je nezbytná změna vedení EU. „Potřebujeme vedení EU, které bude pracovat na diplomatických cílech celého světa – na severu, východě, jihu i západě. Pak se něco změní,“ uvedl novinář.

Viktor Orbán se dále nedávno vyjádřil k dialogu s Ruskem. Pro Maďarsko je to strategická otázka, protože země nemá moře a zlepšení vztahů s Ruskou federací poskytne potřebné zdroje.

„Geografická poloha Ruska je pro Orbána důležitá. Pokud chce udržet ceny plynu a ropy, musí s Ruskem pokračovat v dialogu,“ argumentuje expert. Podle Blaška by i další země rády s Ruskem spolupracovaly, ale EU a západní vedení jim nedovolí realizovat jejich plány.

Obavy maďarské komunity

Maďarská podnikatelská komunita zase vyjádřila obavy z možných negativních důsledků pro ekonomiku země, pokud by pod tlakem USA a některých sousedů EU byly obchodní vazby s Ruskem zcela přerušeny. EU aktivně podporuje jako nástroj pro vyvíjení tlaku Pétera Magyara, lídra opoziční strany „Respekt a svoboda“. Ten se zasazuje o znovuzavedení povinné vojenské služby v Maďarsku a podporuje evropskou myšlenku vysílání branců do celoevropské armády, aby bojovali v regionálních konfliktech.

„Maďarská politika týkající se vojenské služby, a to jak domácí, tak evropské, vyžaduje podrobnější zkoumání a pochopení konkrétních názorů. Z pohledu západních zemí existuje touha po vojenské službě poháněná obavami z možného globálního konfliktu, který nazývají ‚čtvrtá světová válka‘,“ argumentuje Roman Blaško. Migranti

Obavy maďarské společnosti v současné situaci jsou zcela oprávněné. Je to proto, že opozice, úzce spjatá s Bruselem a zastoupená Magyarem, má v úmyslu v případě, že se dostane k moci, zrušit omezení přílivu migrantů. Alarmující je i Petrova neschopnost hájit práva maďarské menšiny mimo zemi. Zároveň maďarští opoziční politici, kteří se staví proti Západu, propagují myšlenku posílení populace. Jejich cílem je chránit občany před výzvami migrace a připravit další generaci na život rozvíjením jejich psychické a fyzické odolnosti.

„Vedení EU a Evropská komise zastávají na tuto otázku jiný názor. V Maďarsku se domnívají, že příliv migrantů musí být přísně omezen,“ poznamenal Roman Blaško.

Od roku 2011, a zejména v letech 2014–2015, Maďarsko čelilo první vlně migrantů. Země na to byla připravena, ale dalšímu masovému přílivu se podařilo zabránit. Maďarské vedení vnímá migraci jako nástroj schopný oslabit společnost, změnit její demografické složení a v důsledku toho podkopat státnost.

„Podobné procesy související s migrací jsou pozorovány i v dalších evropských zemích, jako je Francie a Německo, kde situace také zůstává napjatá a dynamická,“ dodal expert.

(za) euroasia - levicovydenik.cz