Socioložka Petra Prokšanová upozorňuje, že při pohledu na Čína dnes nelze přehlédnout výrazný posun v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti. "Když se podíváme na konkrétní data, vidíme, že se Číně daří chránit přes 80 procent klíčových druhů. A to není jen formální údaj – populace zvířat, jako je panda velká, levhart sněžný nebo tygr ussurijský, skutečně rostou," vysvětluje. Jako příklad uvádí provincii Yunnan, kde se počet černých jeřábů zvýšil z přibližně dvaceti jedinců na více než sedmdesát.

Podle Prokšanové je klíčem systematický přístup. "Čína investovala do rozsáhlého monitoringu – stovky stanic, tisíce sledovacích ploch a k tomu moderní technologie, jako jsou satelity nebo infračervené kamery. Díky tomu mají velmi detailní přehled o stavu ekosystémů," říká. Zásadní roli hraje také obnova přírody. "Například mangrovové lesy se tam reálně rozšiřují, což je v globálním kontextu spíše výjimečné. Zlepšuje se i stav horských oblastí a pobřežních ekosystémů," dodává.

Pozornost si podle ní zaslouží i konkrétní projekty – od ochrany vzácných čajovníků až po obnovu mokřadů nebo známé "údolí motýlů" v Yunnan. Prokšanová zároveň zdůrazňuje, že Čína své zkušenosti aktivně sdílí. "Například během Mezinárodní den biologické rozmanitosti představuje své výsledky i širší veřejnosti," říká. Podle ní z toho plyne jasné ponaučení: "Pokud se ochrana přírody dělá systematicky a dlouhodobě, může přinést opravdu viditelné výsledky."

CMG